Železné hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vodní nádrže: Oprava + úprava textu. značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění k územnímu vymezení Železných hor (mikroregiony, MAS), NG (dokument ČT), Kulturní krajina (klášter u Vilémova), Obce a pamětihodnosti (úvod podsekce), Turistika (Strážce brány ŽH), NS (Lesní stezky) + odkazy a reference. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 153:
}}</ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Centrum Železných hor
| url = http://czh.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133200
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Heřmanoměstecko]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Heřmanoměstecko
| url = http://hermanomestecko.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133188
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Hlinecko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Hlinecko
| url = http://www.hlineckoregion.cz/articles.php?cat_id=6
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Chrudimsko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Chrudimsko
| url = http://www.mikroregionchrudimsko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Podhůří Železných hor]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Podhůří Železných hor
| url = http://www.mpzh.oblast.cz/tema/tema.phtml?id=1554
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Skutečsko-Ležácko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Skutečsko - Ležácko
| url = http://www.vrbatuvkostelec.cz/mikroregion-skutecsko-lezaky/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Svazek obcí Podoubraví]] (Slavíkov, Sloupno)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Svazek obcí Podoubraví
| url = http://www.podoubravi.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Svazek obcí Týnecko (Týnec nad Labem)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Svazek obcí Týnecko
| url = http://www.svazektynecko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Železné hory<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Železné hory
| url = http://www.mzh.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> nebo [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] s názvem Železnohorský region<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Železnohorský region
| url = http://zeleznohorsky-region.cz/_maszr/menu.phtml
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, ale také Hlinecko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Hlinecko
| url = http://www.mashlinecko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-17
}}</ref> a částečně Havlíčkův kraj<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Havlíčkův kraj
| url = http://www.havlickuvkraj.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-17
}}</ref>, Chrudimsko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Chrudimsko
| url = http://www.maschrudimsko.cz/aktuality
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Litomyšlsko (Proseč)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Litomyšlsko
| url = http://59763.w63.wedos.ws/domains/mas-lit.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Poličsko (Pustá Kamenice)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Poličsko
| url = http://www.maspolicsko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Skutečsko - Košumbersko - Chrastecko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko
| url = http://www.masskch.cz/o-nas/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> a Zálabí (Týnec nad Labem)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Zálabí
| url = http://www.maszalabi.eu/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> pro spolupráci subjektů z různých sfér působení a také pro využívání dotační politiky [[Evropská unie|Evropské unie]].
=== Geologie ===
Řádek 261 ⟶ 414:
* [[Prvohory]] (paleozoikum); lokality [[Brloh (okres Pardubice)|Brloh]] (bývalý lom se sedimenty dávných moří), [[Lipoltice]] (skalní výchozy se sedimenty prvohorního moře), [[Chrtníky]] (lom s výchozy křídových sedimentů, těžba diabasu), [[Horní Raškovice]] (bývalý lom na křemenec, také pro výrobu mlýnských kamenů), [[Rabštejnská Lhota|Rabštejn]] (skalní výchozy křemenců a kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním), [[Deblov]] (výskyt ichnofosílií), [[Prachovice]] (rozsáhlý lom na vápenec a vápnité břidlice), [[Vápenný Podol]] (informační stanoviště s ukázkami hornin, naučná stezka Historie vápenictví - technická památka Dolní vápenná pec), [[Mrákotín (okres Chrudim)|Mrákotín]] (nálezy fauny silurského stáří v šedočerných břidlicích a silicitech), [[Hněvětice|Šilinkův důl]] (koryto řeky [[Krounka|Krounky]] s balvanitým dnem šedivých kamenů zvaných droby).
* [[Druhohory]] (mezozoikum); lokality [[Rabštejnská Lhota]] (přírodní památka [[Na skalách (přírodní památka, okres Chrudim)|Na skalách]], oblast [[Křídové moře|křídového moře]]), [[Škrovád]] (pískovce, bývalé lomy na stavební a sochařský kámen), [[Bítovany]] (skalní výchoz slepenců a pískovců, kousky uhlí na kaolinizované žule), [[Vrbatův Kostelec]] (opuky a pískovce s zkamenělinami), [[Skutíčko]] (výskyt křídového uhlí a jantaru) na severovýchodním okraji oblasti a také za ní ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]].
* [[Plutonická hornina|Hlubinné vyvřeliny]] (plutonity); lokality [[Chvaletice]] (červená hrubozrnná žula s výskytem pyritu a žilného křemene), [[Morašice (okres Chrudim)|Morašice]] (v lesní prostoru veliké kameny nazývané „obří postele" z červené žuly se stopami mrazového zvětrávání), [[Libkov (okres Chrudim)|Libkov]] (bývalý lom s těžbou kamene pro stavbu přehrady Seč, z lomu se přepravoval lanovkou 7 km dlouhou), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] (bývalé doly na železnou rudu a pyrit, nejstarší továrna na kyselinu sírovou v českých zemích), [[Nasavrky]] (bývalé kamenolomy a informační stanoviště s ukázkami hornin), [[Žumberk]] (činný lom s těžbou tzv. žumberecké načervenalé žuly v hlubokém údolí řeky Ležák), [[Bošov (Miřetice)|Bošov]] (skalní výchozy nad řekou Ležák, ukázka mísení magmat představovaných načervenalou žulou a tmavým gabrem), [[Ctětín]] (žulový kamenolom s výskytem oválných bloků navětralé žuly), [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]] (v okolí převážně již bývalé kamenolomy), [[Srní (Hlinsko)|Srní]] (kamenolom na tzv. hlineckou šedou žulu dobývanou již od roku 1902, z ní vyrobeny i žulové pomníky umístěné v bývalé osadě [[Ležáky]]).
Národnímu | příjmení =
| jméno =
| korporace = Česká televize
| odkaz na korporaci = Česká televize
| titul = Česká televize: Kameny a voda z Železných hor
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/214562248420023-kameny-a-voda-z-zeleznych-hor
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-
}}</ref>
Řádek 290 ⟶ 445:
Osidlování krajiny je spojeno s vnitřní kolonizací Železných hor, nejprve na okrajích v minulosti zalesněné a nepřístupné přírodní oblasti v centrální části a také podél vodních toků. Mezi pravděpodobně prvními obyvateli a také dobyvateli železné rudy v oblasti Železných hor byli už [[Keltové]], kteří měli své sídlo ([[oppidum]]) v okolí dnešních [[Nasavrky|Nasavrk]] ([[Oppidum České Lhotice]]). Oblast v polohách vyšších nadmořských výšek mimo [[Staré sídelní území|stará sídelní území]] byla osídlena jen řídce (počet obyvatel v celých Čechách na přelomu 12. a 13. století nepřesahoval jeden milión), ještě ve [[Středověk|středověku]] byla některá zalesněná místa těžce přístupná, postupně byly budovány [[Tvrz|tvrze]] (například [[Hlinsko|Hlinská tvrz]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]], [[Semtěš]]), strážní osady a [[hradiště]] (například „Vlčí hrádek" [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]], bývalé „Humperky" ve [[Skuteč|Skutči]]) podél obchodních stezek ([[Historické cesty v českých zemích|historických cest v českých zemích]]).
Od
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| odkaz na korporaci = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| titul = Archeologická mapa ČR: Klášter u Vilémova
| url = http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/klaster_hb_tezebni_areal
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
| poznámka = Projekt „Archeologická mapa ČR". Systém pro sběr, správu a prezentaci dat“ (program NAKI, financovaný prostřednictvím Ministerstva kultury ČR, 2012–2015)
}}</ref> Zaváděn byl také trojpolní systém, který umožnil rozvoj zemědělské výroby a uplatnění zemědělského nářadí, čímž byla zaručena obživa pro vyšší počet lidí. Postupně vznikaly usedlosti kolem vodních toků s využitím vodní energie (mlýny, hamry, pily, statky). Od roku [[1777]] byla přidělována půda bezzemkům a docházelo k rychlejšímu hospodářskému rozvoji i v odlehlejších místech českých zemí jako byla oblast Železných hor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 316 ⟶ 483:
=== Obce a pamětihodnosti ===
V krajinné oblasti se jednotlivé stavby (kaple Panny Marie - Horní Bradlo, kostel Nejsvětější Trojice - Kameničky, kostel Nanebevzetí Panny Marie - Skuteč, zámek - Nasavrky), dnes některé jen z části dochované (hrady Lichnice, Oheb, Rabštejn, Strádov), ale i celé části obcí (lidové stavby - Veselý Kopec, Betlém v Hlinsku) staly dominantními a estetickými prvky. Některé další pamětihodnosti, které utvářely krajinný ráz Železných hor:
* [[Heřmanův Městec]]; kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování Panny Marie, kostel Církve československé husitské, kaple Svatého Kříže, kaple sv. Jiří, zámek se zámeckou kaplí sv. Rudolfa (veřejně nepřístupný).
* [[Hlinsko]]; kostel Narození Panny Marie, soubor lidových stavení Betlém (součást [[Soubor lidových staveb Vysočina|Souboru lidových staveb Vysočina]]).
Řádek 321 ⟶ 489:
* [[Kameničky]]; kostel Nejsvětější Trojice, obec proslavili spisovatel [[Karel Václav Rais]] (děj románu „[[Západ (román)|Západ]]") a malíř - krajinář [[Antonín Slavíček]] (v obci malá galerie).
* [[Klokočov (okres Havlíčkův Brod)|Klokočov]]; [[Klokočov (zámek, okres Havlíčkův Brod)|lovecký zámek]] (veřejně nepřístupný), památný strom [[Klokočovská lípa]],
* [[Ležáky]]; [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]] a
| příjmení =
| jméno =
| titul = Památník Ležáky: pietní území
| url = http://www.lezaky-memorial.cz/pamatnik/pietni-uzemi/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-30
| poznámka = Ladislav Žák: pietní úprava území bývalé osady Ležáky
}}</ref>
* [[Nasavrky]]; zámek na místě dřívější tvrze (keltská expozice muzea), [[Kostel svatého Jiljí (Nasavrky)|kostel sv. Jiljí]], přírodní památka [[Kaštanka]], zřícenina hradu [[Strádov]] v údolí Peklo (přírodní rezervace [[Strádovské Peklo]]).
* [[Prachovice]]; kaple Nanebevzetí Panny Marie, obec nejznámější podle rozsáhlého lomu na [[vápenec]] a výroby cementu, mineralogická lokalita (nálezy kalcitových [[Geoda|geod]]).
Řádek 337 ⟶ 515:
== Turistika ==
[[Soubor:Lichnice-leden.jpg|náhled|Zřícenina hradu [[Lichnice]]; Podhradí v Železných horách, [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|chráněná krajinná oblast]]|250x250pixelů]]
[[Turistika]] využívá množství významných geologických lokalit, přírodních zajímavostí a turistických atrakcí Železných hor. Symbolický vstup do krajinné oblasti byl vyznačen u turistických tras a lesní stezky v lokalitě Podhůra na katastru města Chrudim vztyčeným menhirem z křemence nazvaným „Strážce brány Železných hor".<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
| titul = Turistická mapa: Strážce brány Železných hor
| url = https://mapy.cz/s/1F3LN
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>
Turistům jsou k dispozici informační centra měst [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Slatiňany]] (Kameničská vrchovina), [[Skuteč]] (Skutečská pahorkatina), [[Ždírec nad Doubravou]] (s částí Stružinec ve Stružinecké pahorkatině), [[Třemošnice]] (Podhradská kotlina) a v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]] (Chvaletická pahorkatina). Významné je centrum se zázemím mnoha služeb v [[Chrudim|Chrudimi]], v lokalitě Podhůra okrajem zasahujícím do oblasti Železných hor. Na okraji oblasti jsou turistická informační centra v [[Proseč|Proseči]] (rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou) a [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratce]] (Hornosvratecká vrchovina), v blízkém okolí také v [[Chotěboř|Chotěboři]] (Hornosázavská pahorkatina).
Krajinná oblast je uvedena na mapách [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] v měřítku 1:50 000, s okrajovými částmi celkem na čtyřech mapových listech:
Řádek 420 ⟶ 611:
* Krajem Železných hor (též s názvem Stezka krajem malířů); za poznáním krajinné oblasti, vznikla již v roce 1986, v Seči navazuje na stezku Krajem Chrudimky, [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Ronov nad Doubravou]] (15 zastávek, cca 23,5 km).
* [[Krajem Chrudimky]]; příroda a historie krajinné oblasti podél řeky Chrudimky, od Filipovského pramene [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] do [[Chrudim|Chrudimi]] (37 zastávek, cca 82 km).
* Lesní naučná stezka Jeřábka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], zaměřená na lesnictví, faunu a floru Železných hor, Lesní správa Nasavrky, revír Bradlo, katastrální území města Seč, část Prosíčka u Seče, lokalita Roudný (560,5 m n. m.), 6 zastávek (cca 2 km).
* Lesní stezka Lichnice - Kaňkovy hory;
* Lesní stezka mladého lesníka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], lesní komplex s názvem Tarabka v revíru Bradlo (Lesní správa Nasavrky), na malé ploše pod vrcholem Plesný (611,0 m n. m.) naučná zóna pro školy a veřejnost s tématem les a lesní zvěř, CHKO Železné hory, katastr [[Hodonín u Nasavrk]] (10 stanovišť).
* Lesní stezka Podhůra; zřizovatel Městské lesy [[Chrudim]], lesní lokalita Podhůra, okrajová část Železných hor (Kameničské vrchoviny), ve vrcholové části Podhůra (356,4 m n. m.) geomorfologický útvar Čertova skála a [[rozhledna Bára]] II (cca 3 km).
* Ležáky; po stopách tragických událostí a odbojové činnosti v době [[II. světová válka|II. světové války]] (vypálení osady Ležáky 24.6.1942, činnost skupiny zvláštní výsadkové operace „[[Silver A]]" spojené s osudy obyvatel a odbojem v Železných horách), [[Ležáky|Národní kulturní památka Ležáky]] (pietně upravené místo a muzeum) - [[Vrbatův Kostelec]] (cca 8 km).
* MAGMA (odvozeno: MAlebný Geologický MAglajz); naučná geologická stezka, [[Hlinsko]]–[[Chrudim]] (8 zastávek, cca 56 km).
Řádek 427 ⟶ 620:
* Raškovickými lomy; historie těžby kamene, život vesnice, od rozhledny [[Rozhledna Barborka|Barborka]], [[Horní Raškovice]] - [[Svinčany]] (cca 2,2 km).
* Rybniční soustava Heřmanoměstecka; historie [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]], výroby cihel, lokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (cca 2,2 km).
* Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] - [[Heřmanův Městec]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] - [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] - [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (cca 14 km).
* Žulová stezka u Skutče; věnovaná geologii a přírodě Železných hor ([[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]]), [[Skuteč]], lokalita Horka (17 zastávek, cca 4,5 km).
| |||