Police (okres Třebíč): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Smil z Police: odkaz na Bítov (zaniklý, okres Znojmo), farář z Budče |
m →Police ve středověku: zdroj online |
||
Řádek 35:
=== Police ve středověku ===
V roce 1343 se po Polici psal Nevhlas (Neblas, Newhlas, Newhlasch, Newhlasius, Newlass), vladyka z rodu erbu tří lupenů či makovic, kdy ručil při prodeji vsi [[Havraníky]] [[Loucký klášter|louckému klášteru]].<ref>{{Citace kvalifikační práce
V roce 1343 se po Polici psal Nevhlas (Neblas, Newhlas, Newhlasch, Newhlasius, Newlass), vladyka z rodu erbu tří lupenů či makovic, kdy ručil při prodeji vsi [[Havraníky]] [[Loucký klášter|louckému klášteru]].<ref>Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, 2017, druhý svazek, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav, dizertační práce, s. 92-93</ref> V roce 1348 se Nevhlas psal také po Lesonicích. V roce 1360 v pramenech vystupují bratři z Lesonic, z nichž jedním z nich je [[Ješek z Brtnice]]. Sourozenci z Lesonic tehdy koupili od Tvocha z Brtnice zboží ve Zhořci a v Brtničce u Stonařova. Markvart, bratr Ješka Schössla z Brtnice, se psal roku 1361 po Lesonicích. V roce 1364 zmiňovaný Nevhlas z Oponešic a Lesonic byl s [[Ješek z Brtnice|Ješkem (Schösslem)]] v příbuzenském vztahu.<ref>Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí. Praha 2001, s. 342. Bratři: Ješek Schössel z Brtnice, Racek či Lanczlin z Brtnice, Tvoch z Brtnice, Nevhlas z Lesonic a Markvart z Bohušovic uvádí Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 44-45</ref> V roce 1349 se po Polici psal vladyka Filip s bratrem Heršem (či Hrzkem), farářem ze [[Stonařov]]a.<ref>Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530</ref>▼
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek
| url = http://is.muni.cz/th/108828/ff_d/
| typ práce = Disertační práce
| vedoucí = Libor Jan
| odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|803}}
| místo = Brno
| rok =
| počet stran =
| strany = 92-93
| citace = 2017-05-06
| poznámka =
| jazyk =
▲
V roce 1351 zakoupil Filip zboží v [[Horní Dubňany|Horních Dubňanech]] a ve stejném roce se psal po [[Plaveč (okres Znojmo)|Plavči]] na Znojemsku, kde zakoupil od svého příbuzného kněze Alše, který se roku 1358 psal po Polici, tak jako zprvu i jeho syn Odolen (r. 1361 už po Plavči), jeho díl v Dolní Plavči a téhož roku, kdy se Filip psal po Menharticích, vyměnil se Zdeňkem z Plavče celé své zboží v [[Menhartice|Menharticích]] s osmi lány v [[Louka (Jemnice)|Loučce]] a vším příslušenstvím za zboží v Dolní Plavči s lesy, lukami, vinicemi, všemi právy i s právem patronátním. V roce 1353 vyplatil Filip Pešlínovi, Ješkovi a Závišovi, bratrům z Vajtmíle, a Albrechtovi z Police tři sta hřiven grošů moravské váhy z věna vdovy po Vavřincovi z Plavče, které měla pojištěno v zemských deskách na části zboží v dolní Plavči i s církevními lény a se dvěma pluhy pole, se dvorem a polnostmi vzdělanými a nevzdělanými, s lesy, pastvami, vrbinami, vinicemi, s mlýny a mlýnskými struhami a hrázemi i s vodou. V roce 1354 zakoupil Filip ves Loučku, podle které se taktéž psal, a v roce 1358 další zboží v [[Brtnice|Brtnici]], Strenčí (zaniklá ves) a ves [[Sokolíčko|Falknov]].<ref>Peřinka František Václav: Místopis Moravy. Díl VI. místopisu. Znojemský kraj. Znojemský okres, č. 76, v Brně 1904, Nákladem Musejního spolku. Ves Plaveč, s. 420</ref>
| |||