Police (okres Třebíč): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 36:
 
=== Police ve středověku ===
V roce 1343 se po Polici psal Nevhlas (Neblas, Newhlas, Newhlasch, Newhlasius, Newlass), vladyka z rodu erbu tří lupenů či makovic, kdy ručil při prodeji vsi [[Havraníky]] [[Loucký klášter|louckému klášteru]].<ref>Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, 2017, druhý svazek, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav, dizertační práce, s. 92-93</ref> V roce 1348 se Nevhlas psal (nebo jeho potomek) také po Lesonicích. V roce 1360 v pramenech vystupují bratři z Lesonic, z nichž jedním z nich je [[Ješek z Brtnice]]. Sourozenci z Lesonic tehdy koupili od Tvocha z Brtnice zboží ve Zhořci a v Brtničce u Stonařova. Markvart, bratr Ješka Schössla z Brtnice, se psal roku 1361 po Lesonicích. V roce 1364 zmiňovaný Nevhlas z Oponešic a Lesonic byl s [[Ješek z Brtnice|Ješkem (Schösslem)]] v příbuzenském vztahu.<ref>Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí. Praha 2001, s. 342. Bratři: Ješek Schössel z Brtnice, Racek či Lanczlin z Brtnice, Tvoch z Brtnice, NeplachNevhlas z Lesonic a Markvart z Bohušovic uvádí Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 44-45</ref><ref>Historie Lesonic na www.lesonice.cz</ref> V roce 1349 se po Polici psal vladyka Filip s bratrem Heršem (či Hrzkem), farářem ze [[Stonařov|Stonařova]].<ref>Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530</ref>
 
V roce 1351 zakoupil Filip zboží v [[Horní Dubňany|Horních Dubňanech]] a ve stejném roce se psal po [[Plaveč (okres Znojmo)|Plavči]] na Znojemsku, kde zakoupil od svého příbuzného kněze Alše, který se roku 1358 psal po Polici, tak jako zprvu i jeho syn Odolen (r. 1361 už po Plavči), jeho díl v Dolní Plavči a téhož roku, kdy se Filip psal po Menharticích, vyměnil se Zdeňkem z Plavče celé své zboží v [[Menhartice|Menharticích]] s osmi lány v [[Louka (Jemnice)|Loučce]] a vším příslušenstvím za zboží v Dolní Plavči s lesy, lukami, vinicemi, všemi právy i s právem patronátním. V roce 1353 vyplatil Filip Pešlínovi, Ješkovi a Závišovi, bratrům z Vajtmíle, a Albrechtovi z Police tři sta hřiven grošů moravské váhy z věna vdovy po Vavřincovi z Plavče, které měla pojištěno v zemských deskách na části zboží v dolní Plavči i s církevními lény a se dvěma pluhy pole, se dvorem a polnostmi vzdělanými a nevzdělanými, s lesy, pastvami, vrbinami, vinicemi, s mlýny a mlýnskými struhami a hrázemi i s vodou. V roce 1354 zakoupil Filip ves Loučku, podle které se taktéž psal, a v roce 1358 další zboží v [[Brtnice|Brtnici]], Strenčí (zaniklá ves) a ves [[Sokolíčko|Falknov]].<ref>Peřinka František Václav: Místopis Moravy. Díl VI. místopisu. Znojemský kraj. Znojemský okres, č. 76, v Brně 1904, Nákladem Musejního spolku. Ves Plaveč, s. 420</ref>
 
V roce 1356 se stal Nevhlas z Uponěšic ([[Oponešice|Oponešic]]) poručníkem Alšových dětí z Police a Mikšovi z Horní Plavče (von Oberplabcz) odprodal dva lány v Dolní Plavči. V roce 1365 nechala Johanka, vdova po Alšovi z Police a Plavče, vymazat své věno 150 hřiven na Plavči. Podruhé byla provdána za Markvarta ze [[Šenkenberk (hrad)|Šenkenberka]].<ref>Peřinka František Václav: Místopis Moravy. Díl VI. místopisu. Znojemský kraj. Znojemský okres, č. 76, v Brně 1904, Nákladem Musejního spolku. Ves Plaveč, s. 420</ref> FilipovýmiFilip synyz byliPolice Petrzemřel zkolem Policeroku 1358 a Jindřichzanechal po sobě manželku Elišku z [[LoukaPálovic, (Jemnice)|Loučky]].syna PetrPetra sea rokudcery 1368Dorotu spolčila sAnežku.<ref>Kolektiv Ankouautorů z(Jaroslav HorkyBartík, manželkouLenka [[JešekBěhounková, zStanislav Brtnice|JeškovaVohryzek, (Schössel)]]Josef bratraJan Lanclina.Kovář, JindřichHana zPoláchová, LoučkyMichaela seKokojanová, vHana roceNohálová): 1365Polykulturní dohodllokalita naHradiště společnému majetkuLouky s OldřichemNový zearcheologický [[Želetava|Želetavy]]a (zhistorický rodu Ranožírovcůmodel, erbučasopis jeleníhoPřehled parohu)výzkumů a57-2, rokučasopis 1374Archeologického odprodalústavu poAkademie otcivěd zděděnýČeské [[Sokolíčko|Falknov]]republiky av nakonecBrně, takéBrno Loučku2016, s. Jindřichovou80-83</ref> chotíPetr bylase roku 13661368 Markétaspolčil s Ankou z Falknova.<ref>PilnáčekHorky, Josef:manželkou Staromoravští[[Ješek rodové,z SvazekBrtnice|Ješkova 1,(Schössel)]] 1930,bratra sLanclina. 256</ref>
 
Po Filipově smrti zdědil jeho majetek bratr Hrzek (Hereš, HersoHerš),. farářV roce 1358 obdržel od šlechtice Hostěje ze StonařovaSlavíkovic spolu s Hostějovými dcerami Budkou a FilipůvEliškou bratr,dvůr držels rodovépříslušenstvím majetkyve také[[Slavíkovice na(okres Jemnicku.Třebíč)|Slavíkovicích)]] Va ve stejném roce 1358 odprodal své zboží v Polici svému příbuznému Tvochovi z Police, bratrovi Ješka (Schössel). Tvochovou chotí byla Eliška roku 1365 Eliška.<ref>MZD 1 Brno, s. 37/505, č. 401, MZD 1 Brno, s. 61/505, č. 333</ref> Mikuláši, rychtáři z [[Jemnice]], a jeho ženě Elišce (vdově po Filipovi) nechal v roce 1360 zapsat na Polici a [[Louka (Jemnice)|Loučce]] 100 hřiven pravého věna.<ref>Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 53-54, ZDB III, s. 41, č. 516</ref> MikulášovaTéhož choťroku EliškaHrzek byla dcerou Hostěje, který v roce 1358 svým dcerám Budce a Elišce a Heršovi zapsal dvůr s příslušenstvím v [[Slavíkovice (okres Třebíč)|Loukovicích (Laukowitz, nyní Slavíkovice)]]. V roce 1360 prodal Hrzekodprodal za 300 hřiven grošůčást pražskýchmajetku zbožípo Hradištěsvém ubratru Jemnice,Filipovi Sedlecve (zaniklávsi ves u Louky) a [[Louka (Jemnice)|Louku]] se zbožím, kteréSedlice tama mělHradiště i Filip z Police, HynkuHynkovi Tluksovi z [[Janštejn|Janštejna]], jeho dědicům a Ješkovi z [[Batelov|Batelova]] a [[Pacov|Pacova]]. Při této obchodní transakci ručili jeho příbuzní Nevhlas z [[Oponešice|Oponešic]], Ješek Schössel ze [[Stonařov|Stonařova]] a Aleš z [[Plenkovice|Plenkovic]].<ref>Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 54</ref> V roce 1368 je na tvrzi v Polici zmiňován Tvoch, zkterý Policepřenechal večást společnostipolického Seidlinamajetku Seidlinovi z [[Lubnice]], kterémusnad přenechalz částdůvodu polickéhovzniklých majetku,příbuzenských vazeb.<ref>MZD snad1 zBrno, důvodus. sňatku74/505, sč. 25</ref> Tvochovou dcerouchotí byla roku 1365 Eliška.<ref>MZD 1 Brno, s. 7461/505, č. 25333</ref>
 
Gotickou tvrz v Polici držel v roce 1371 vladyka Smil s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku, jehož chotí byla Anežka.<ref group="pozn.">Starý moravský rod Babků z [[Horní Meziříčko|Meziříčka]], Vilém z Police držel také [[Lechovice]] a [[Němčičky (okres Znojmo)|Němčičky]] (MZD 1 Brno, s. 167/505).</ref> V roce 1386 zapsal Pelhřim z Police / Pilgrim v. Pullitz část polického majetku své choti Dorotě ze Slatiny / Dorothea v. Latein a taktéž učinil i Filip z [[Kostníky|Kostník]] pro svou choť Dorotu. Jeho syn Jan z Kostník se oženil s Dorotou, sestrou Pelhřima z Police a je na Polici uváděn v roce 1390.<ref>MZD 1 Brno 145/505, r. 1385</ref> Smilův syn Jakoubek z Oponešic spolupečetil v roce 1407 s Mikšíkem z [[Plenkovice|Plenkovic]], purkrabím na [[Cornštejn|Cornštejně]], listinu bratří Jana a Aleše [[Bítovští z Lichtenburka|Bítovských z Lichtenburka]], poručníků sirotků po Albrechtovi Cornštejnském z Lichtenburka.<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. CDM XIII, s. 503-504, č. 467.</ref> Dále je syn Jakoubek zmiňován v roce 1414<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. Půhon Petruše z Budče roku 1414, LCS II.1, s. 304, č. 1311.</ref>, roku 1417 ve společnosti Jana ml. z Bítova, Mikšíka z Plenkovic, Jana Bítovského a Jana Cornštejnského z Lichtenburka<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. LCS III.1, s. 3-4, č. 3. Opis listiny v MZA Brno, fond G 2 – Nová sbírka, sign. 63/3.</ref> V úzkém kontaktu k Lichtenburkům na Bítově a Cornštejně stál i další obyvatel polické tvrze Jan z [[Kostníky|Kostník/Gößling]] (erb srnčí hlavy) s s chotí Dorotou.<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. SOkA Třebíč, fond AM Jaroměřice, listina č. 2.</ref>