Sedm svobodných umění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
doplnění Původu (Boethius), drobné dopl. úvodu, š Podrobně, řazení ZS
Řádek 1:
[[Soubor:Septem-artes-liberales Herrad-von-Landsberg Hortus-deliciarum 1180.jpg|thumb|upright=1.2|Sedm svobodných umění – obrázek z [[Hortus deliciarum]] od [[Herrad von Landsberg|Herrady von Landsberg]] (12. století)]]
'''Sedmero svobodných umění''' ([[latina|lat.]] ''septem artes liberales'') tvořilo základ [[středověk]]ého vzdělávání, byl to středověký název pro souhrn předmětů, které tvořily všeobecné vzdělání (řecky ''[[encyklopedie|enkyklios paideia]]'', lat. ''orbis doctrinae'' – kruh vzdělání) středověkého vzdělance. SystémSedm navrhlzákladních [[Martianusumění, Minneustedy Felixvědeckých Capella|Martianusa Capella]]učebních veoborů, svémbylo dílerozděleno ''Dena nuptiis[[trivium]] philologiæzaměřené etpředevším Mercurii''na (Svatbatexty filologie s Merkurem) kolem rokua [[415kvadrivium]]. Popisujepro zdeobory sedmspojené základních umění jako kombinaci trivia a kvadrivias čísly. Tehdejší chápání obsahu jednotlivých umění se však lišilo od moderních pojmů.
 
Tato umění byla svobodná (''liberales''), protože věnovat se jim bylo hodno svobodného člověka (lat. ''homo liber''), na rozdíl od manuálních či [[Řemeslo|řemeslných]] zručností. Od slova ''artes'' pochází pojmenování nejnižší z [[fakulta|fakult]] na středověkých [[Univerzita|univerzitách]]. [[Artistická fakulta]] byla předchůdkyní dnešní fakulty filozofické a její [[Bakalář|bakalariát]] byl podmínkou pro vstup na ostatní fakulty, v [[Rakouské císařství|Rakousku]] až do roku [[1848]].<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Artes liberales.</ref>
 
== Původ ==
Systém vycházející z [[Antika|antické]] tradice navrhl [[Martianus Minneus Felix Capella|Martianus Capella]] ve svém díle ''De nuptiis philologiæ et Mercurii'' kolem roku [[415]]. V tomto encyklopedickém spisu ''O svatbě [[Filologie]] s [[Merkur (mytologie)|Merkurem]]'' vystupuje sedm panen, které každá systematicky vykládá svou moudrost. Aby bylo možné všechny obory lépe zvládnout, rozdělil je [[Boëthius]] na trivium a kvadrivium. Žáci si pak nejdříve osvojovali nižší trivium a pak teprve náročnější kvadrivium.<ref>[[Pavel Spunar]]: ''Kultura středověku''. Academia, Praha 1995. ISBN 80-200-0547-1 S. 82</ref>
 
== Sedm svobodných umění v systému středověkého školství ==
Řádek 10 ⟶ 13:
 
== Trivium ==
{{Podrobně|Trivium}}
Takzvané ''[[trivium]]'' (trojcestí) představovalo tři základní umění spojená s [[řeč]]í či [[Slovo|slovem]]:
# [[gramatika]] – hlavně latinská gramatika, [[literatura|literární]] díla převážně antických autorů
# [[rétorika]] – sestavování listin a dopisů, ale též [[právo]] a [[etika]]
# [[dialektika]] – [[logika]] a [[Filosofie|filozofie]] v dnešním významu, argumentace proti [[kacíř]]ům
 
Absolvent studia těchto umění byl ''Baccalaureus'' ([[bakalář]]) - ověnčený vavřínem (lat. ''laurus'').
 
Název ''trivium'' se v 18. století začal používat pro elementární výuku čtení, psaní a počítání. Dodnes se základním nebo jednoduchým znalostem říká ''trivia'' nebo ''triviální''.
 
== Kvadrivium ==
{{Podrobně|Kvadrivium}}
Druhým stupněm bylo ''[[quadrivium]]'' (čtyřcestí), čtyři umění spojená s [[číslo|čísly]]:
# [[aritmetika]] – ''nauka o velikostech'' (tj. číslech)
#* počítaní, teorie čísel
Řádek 40 ⟶ 45:
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Artes liberales}}
=== Literatura ===
* ''Filosofický slovník Universum''. Praha: Knižní klub 2009. Heslo Sedm svobodných umění.
* Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Artes liberales/artes mechanicae. Sv. 1, sl. 531.
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Artes liberales. Sv. 2, str. 809
 
=== Související články ===
* [[Bakalář]]
Řádek 53 ⟶ 56:
* [[Trivium]]
* [[Kvadrivium]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Artes liberales}}
 
{{Portály|Středověk}}