Wikipedie

Police (okres Třebíč): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 44:
Hrzek (Hereš, Herso), farář ze Stonařova a Filipův bratr, držel rodové majetky také na Jemnicku. V roce 1358 odprodal své zboží v Polici Tvochovi, bratrovi Ješka (Schössel). Tvochovou chotí byla Eliška roku 1365 Eliška.<ref>MZD 1 Brno, s. 37/505, č. 401, MZD 1 Brno, s. 61/505, č. 333</ref> Mikuláši, rychtáři z [[Jemnice]], a jeho ženě Elišce nechal v roce 1360 zapsat na Polici a [[Louka (Jemnice)|Loučce]] 100 hřiven pravého věna.<ref>Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 53-54, ZDB III, s. 41, č. 516</ref> Mikulášova choť Eliška byla dcerou Hostěje, který v roce 1358 svým dcerám Budce a Elišce a Heršovi zapsal dvůr s příslušenstvím v [[Slavíkovice (okres Třebíč)|Loukovicích (Laukowitz, nyní Slavíkovice)]]. V roce 1360 prodal Hrzek za 300 hřiven grošů pražských zboží Hradiště u Jemnice, Sedlec (zaniklá ves u Louky) a [[Louka (Jemnice)|Louku]] se zbožím, které tam měl i Filip z Police, Hynku Tluksovi z [[Janštejn|Janštejna]], jeho dědicům a Ješkovi z [[Batelov|Batelova]] a [[Pacov|Pacova]]. Při této obchodní transakci ručili jeho příbuzní Nevhlas z [[Oponešice|Oponešic]], Ješek Schössel ze [[Stonařov|Stonařova]] a Aleš z [[Plenkovice|Plenkovic]].<ref>Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 54</ref> V roce 1368 je zmiňován Tvoch z Police ve společnosti Seidlina z [[Lubnice]], kterému přenechal část polického majetku, snad z důvodu sňatku s Tvochovou dcerou.<ref>MZD 1 Brno, s. 74/505, č. 25</ref>
 
Gotickou tvrz v Polici držel v roce 1371 vladyka Smil s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku, jehož chotí byla Anežka.<ref group="pozn.">Starý moravský rod Babků z [[Horní Meziříčko|Meziříčka]], Vilém z Police držel také [[Lechovice]] a [[Němčičky (okres Znojmo)|Němčičky]] (MZD 1 Brno, s. 167/505).</ref> V roce 1386 zapsal Pelhřim z Police / Pilgrim v. Pullitz část polického majetku své choti Dorotě ze Slatiny / Dorothea v. Latein a taktéž učinil i Filip z [[Kostníky|Kostník]] pro svou choť Dorotu. VJeho rocesyn 1390 je na Polici zmiňován další potomek vladykyJan z Kostník Jan (1390 – 1437), který se oženil s Dorotou, sestrou Pelhřima z Police a je na Polici uváděn v roce 1390.<ref>MZD 1 Brno 145/505, r. 1385</ref> Smilův syn Jakoubek z Oponešic spolupečetil v roce 1407 s Mikšíkem z [[Plenkovice|Plenkovic]], purkrabím na [[Cornštejn|Cornštejně]], listinu bratří Jana a Aleše [[Bítovští z Lichtenburka|Bítovských z Lichtenburka]], poručníků sirotků po Albrechtovi Cornštejnském z Lichtenburka.<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. CDM XIII, s. 503-504, č. 467.</ref> Dále je syn Jakoubek zmiňován v roce 1414<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. Půhon Petruše z Budče roku 1414, LCS II.1, s. 304, č. 1311.</ref>, roku 1417 ve společnosti Jana ml. z Bítova, Mikšíka z Plenkovic, Jana z Bítovského a Jana Cornštejnského z LichtemburkaLichtenburka<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. LCS III.1, s. 3-4, č. 3. Opis listiny v MZA Brno, fond G 2 – Nová sbírka, sign. 63/3.</ref> V úzkém kontaktu k LichtemburkůmLichtenburkům na Bítově a Cornštejně stál i další obyvatel polické tvrze Jan z [[Kostníky|Kostník/Gößling]] (erb srnčí hlavy) s s chotí Dorotou.<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. SOkA Třebíč, fond AM Jaroměřice, listina č. 2.</ref>
 
=== Police v 15. - 17. století ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Police_(okres_Třebíč)“