Wikipedie

Boris Andrejevič Pilňak: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odstraňování Pahýlu
odstraňování Pahýlu
Řádek 23:
| nk = jn20000710477
}}
'''Boris Andrejevič Pilňak''' ({{Vjazyce2|ru|''Борис Андреевич Пильняк''}}) ([[11. říjen|11. října]] [[1894]], [[Možajsk]] – [[21. duben|21. dubna]] [[1938]], [[Moskva]], popraviště Kommunarka) byl sovětský spisovatel, popravený v období stalinských procesů.
 
== Život ==
Řádek 30:
 
=== Kariéra profesionálního spisovatele ===
První díločasopisecký příspěvek mu bylobyl zveřejněnouveřejněn v roceroku 1909,. profesionálnímProfesionálním spisovatelem byl od roku 1915, kdy začal pod pseudonymem Boris Pilňak přispívat do časopisů a almanachů. Prvních knižně vydaných děl С последним пароходом (S posledním parníkem, již1918) podvyšlo pseudonymemv Borisroce 1918 a Былье (Minulost, 1920) si povšimli i lidový komisař pro vzdělání [[Anatolij Lunačarskij]] a [[Maxim Gorkij]]; Pilňak se stal slavným. Ve dvacátých letech cestoval po Evropě a pokračoval v publikaci svých knih.
 
Okolo roku 1924 napadali proletářští spisovatelé ve Svazu sovětských spisovatelů Pilňaka kvůli jeho cestám i stylu psaní. Pilňak se proto vrátil k sovětským námětům. Kniha Příběh''Nezhašený nezhasnutého měsíceměsíc'' (Повесть непогашенной луны, 1924) byla zjevně inspirována nevysvětlenou smrtí Michaila Frunzeho.<ref group="p">Pilňak ovšem v úvodu uvedl, že Frunzeho znal osobně málo, nezná podrobnosti o jeho smrti a cílem nebylo napsat o této smrti reportáž.</ref> V té samé době se však začínaly šířit pověsti obviňující Stalina z Frunzeho smrti. Časopis, ve kterém dílo vyšlo, byl zabaven a vydavatelé se museli omluvit. <ref group="p">Dílo vyšlo v Sovětském svazu znovu samostatně až v roce 1989.</ref> Jiná jeho díla však jsou vydávána až do roku 1936.▼
Prvních knižně vydaných děl С последним пароходом (S posledním parníkem, 1918) vyšlo v roce 1918 a Былье (Minulost, 1920) si povšimli i lidový komisař pro vzdělání [[Anatolij Lunačarskij]] a [[Maxim Gorkij]]; Pilňak se stal slavným. Ve dvacátých letech cestoval po Evropě a pokračoval v publikaci svých knih.
 
V roce 1929 byl vyloučen z vedení Svazu spisovatelů za to, že v zahraničí vydal svou knihu ''Красное дерево'' (''Mahagon''),i když se jednalo o státem legalizované vydání. Popisuje návrat trockisty do malého ruského města deset let po revoluci, kde se setkává s komunistickými idealisty zklamanými narůstající byrokratizací země. Dílo bylo označeno za kontrarevoluční, později přepracováno jako součást ''Stavíme přehradu - Volha se vlévá do Kaspického moře'').
▲Okolo roku 1924 napadali proletářští spisovatelé ve Svazu sovětských spisovatelů Pilňaka kvůli jeho cestám i stylu psaní. Pilňak se proto vrátil k sovětským námětům. Kniha Příběh nezhasnutého měsíce (Повесть непогашенной луны, 1924) byla zjevně inspirována nevysvětlenou smrtí Michaila Frunzeho. V té samé době se však začínaly šířit pověsti obviňující Stalina z Frunzeho smrti. Časopis, ve kterém dílo vyšlo, byl zabaven a vydavatelé se museli omluvit. <ref group="p">Dílo vyšlo v Sovětském svazu znovu samostatně až v roce 1989.</ref> Jiná jeho díla však jsou vydávána až do roku 1936.
 
V roce 1930 ho deník Izvestija vyslal do Tadžikistanu a Turkmenistánu, kde popisoval statečnost stavitelů železnice a naftových vrtů, ale také činnost pašeráků a zlodějů. Procestoval USA<ref group="p">V Hollywoodu se odmítl zúčastnit natáčení antisovětského filmu.</ref> a navštívil Japonsko. V roce 1932 se vrátil do Sovětského svazu.
 
=== Kritika, uvěznění, smrt ===
V roce 1935 obvinil [[Maxim Gorkij]] Pilňaka z „literárního výtržnictví“ a „nedostatku respektu ke čtenářům“. O rok později, když začínaly stalinské procesy, se Pilňak ještě necítil ohrožen. V říjnu se však již musel bránit kritice [[Svaz sovětských spisovatelů|Svazu sovětských spisovatelů]].
 
28. října 1937 byl uvězněn, 21. dubna 1938 se ocitnul před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, byl obviněn ze špionáže ve prospěch Japonska a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán téhož dne na polygonu Kommunarka na okraji Moskvy.
 
Řádek 44 ⟶ 47:
== Dílo (výběr) ==
* ''Голый год'', 1922 (česky ''Nahý rok'', 1928, 1990; ''Holý rok'', 1970)
* ''Красное дерево'', 1929, příběh návratu trockisty po deseti letech revoluce, přepracované znění součástí ''Stavíme přehradu''
* ''Волга впадает в Кас­пийское море'', 1930 (česky ''Stavíme přehradu'', 1932)
* ''О’кей'', 1933
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Boris_Andrejevič_Pilňak“