Boris Andrejevič Pilňak: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odstraňování Pahýlu
Řádek 34:
Prvních knižně vydaných děl С последним пароходом (S posledním parníkem, 1918) vyšlo v roce 1918 a Былье (Minulost, 1920) si povšimli i lidový komisař pro vzdělání [[Anatolij Lunačarskij]] a [[Maxim Gorkij]]; Pilňak se stal slavným. Ve dvacátých letech cestoval po Evropě a pokračoval v publikaci svých knih.
 
Okolo roku 1924 napadali proletářští spisovatelé ve Svazu sovětských spisovatelů Pilňaka kvůli jeho cestám i stylu psaní. Pilňak se proto vrátil k sovětským námětům. Kniha Příběh nezhasnutého měsíce (Повесть непогашенной луны, 1924) byla zjevně inspirována nevysvětlenou smrtí Michaila Frunzeho. V té samé době se však začínaly šířit pověsti obviňující Stalina z Frunzeho smrti. Časopis, ve kterém dílo vyšlo, byl zabaven a vydavatelé se museli omluvit. Na cestě k roku 1924, konflikt vypukl ve Svazu sovětských spisovatelů: proletářské autoři obviňují včetně Pilnyak svých cestách a sekundárně stylu. Poté se vrátil do subjektům jasně inspirovaný Sovětským zprávy se zveřejněním v roce 1926 z Tale Měsíce nezaniká (pověst ‚nepogashennoi Luny), zjevně vychází z nevysvětlené smrti sovětského hrdiny Michail Frounze. V té době, pověsti obviňovat Stalin smrti Frunze. Počet Novy Mir, která se objeví text je zabaven, vydavatelé musí omluvit. <ref group="p">Dílo vyšlo v Sovětském svazu znovu samostatně až v roce 1989.</ref> Jiná jeho díla však jsou vydávána až do roku 1936.
 
=== Kritika, uvěznění, smrt ===
Řádek 57:
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
{{Překlad|ru|Пильняк, Борис Андреевич|84037243|en|Boris Pilnyak|768986903}}