Jan Kapistrán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění balastu značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Jan Kapistrán a České země: fix |
||
Řádek 17:
=== Jan Kapistrán a České země ===
Kapistránovým snem bylo obrácení husitských Čech na katolickou víru, prohlašoval, že buďto husity obrátí, nebo mezi nimi najde [[Mučedník|mučednickou smrt]]. Roku [[1451]] kázal v [[Brno|Brně]]. Jeho jméno nese kamenná kazatelna, z níž ale nikdy nekázal, na severní straně [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrály svatého Petra a Pavla]] v Brně. Následkem jeho kázání ke katolicismu konvertovalo několik tisíc moravských husitů. Jeho horlivost se obrátila vůči [[Židé|Židům]], kteří byli roku [[1454]] z města Brna
Roku 1453 dokázal Kapistrán plamennými projevy strhnout na svou stranu doslova celé město [[Vratislav (město)|Vratislav]], které bylo později označováno za „Kapistránovu baštu“.<ref name="NZ131"/> Kázal zde několik týdnů proti husitům, Turkům a Židům, ale také proti přepychu a rozmařilému životu zdejších měšťanů. Jeho projevy vyvolaly obrácení bohatých měšťanů ke zbožnému životu, doprovázené pálením šperků, módních oděvů, hudebních nástrojů i stolních her. Jednalo se patrně o jakousi [[davová psychóza|davovou hysterii]], o čemž svědčí i následný, neobyčejně brutální [[Pogrom|protižidovský pogrom]]. Ještě během kazatelova pobytu bylo ve Vratislavi popraveno 13. židů, kteří se při mučení přiznali k trávení studní a znesvěcování hostií. Ostatní židé byli vyzváni aby město opustili a zanechali zde majetek. Dne 4. července vypukl pogrom, při kterém bylo zavražděno 41 židů a destíky dalších včetně rabína raději spáchali sebevraždu.<ref>Davies, Norman - Moorhouse, Roger: ''Mikrokosmos. Portrét jednoho středoevropského města''. Praha: BB/art, 2006, s. 145-147.</ref> O Kapistránově svárlivé povaze se tehdy mohl přesvědčit i mistr [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]] [[Pavel Žídek]]. Ač katolík, dostal se roku 1453 do teologického sporu s Kapistránem a mstivý kazatel jej nechal ve Vratislavi uvěznit. Ve vězení Žídek strávil asi tři roky.<ref>Čornej, Petr: Tajemství českých kronik. Praha: Vyšehrad, 1987, s. 53-54.</ref> Kapistrán byl tak horlivý ve svém protihusitském úsilí, že byl dokonce oficiálně napomenut vratislavským biskupem [[Jošt II. z Rožmberka|Joštem II. z Rožmberka]].<ref>Neznámá země, s. 134</ref> Kapistránův odkaz žil ve Vratislavi velmi silně i po jeho odchodu. Uvádí se, že kvůli jeho vlivu Vratislav roku 1458, kdy byl Kapistrán už dva roky mrtev, neuznala Jiřího právoplatným českým králem.
| |||