František Kutnar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rekat |
m typo |
||
Řádek 4:
'''František Kutnar''' ([[7. března]] [[1903]] - [[1983]]) byl [[Česko|český]] [[historiografie|historik]], zabýval se převážně [[české národní obrození|národním obrozením]]. Povoláním byl středoškolský profesor. Měl [[strukturalismus|strukturalistický]] přístup k [[historiografie|historiografickému]] bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v [[odborná literatura|odborných časopisech]] i v [[noviny|běžném tisku]]. Byl ovlivněn [[Josef Pekař|Josefem Pekařem]] (ovlivnil ho zejména nasměrováním na [[hospodářské dějiny]]) a [[Josef Šusta|Josefem Šustou]], a to způsobem práce i [[téma]]ticky. Věnoval velkou pozornost [[kolektiv]]ním faktům, [[společnost|sociálnímu]] a [[filozofie|myšlenkovému]] [[rozvoj]]i. Byl ovlivněn [[sociologie|sociologií]] a [[psychologie|psychologií]], používal nejmodernější historiografické metody.
Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody [[funkčně strukturální analýza|funkčně strukturální analýzy]] – na každý fakt se dívá, jako na složitý [[struktura|strukturovaný]] celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt (například [[František Palacký]] uvažoval před rokem [[1848]] jiným
Jeho hlavním dílem jsou dvě [[monografie]], myšlenkově velmi úzce spojené: ''Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus'' a ''Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu''. V těchto dílech se zabývá [[národ]]em jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k [[politika|politice]], [[náboženství]] a [[kultura|kultuře]], hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření [[demografie|sociální skladby]] národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.
| |||