Verze z 21. 4. 2017, 13:08 editovat 213.226.208.22 (diskuse) Upravil datum značky: školní IP editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 4. 2017, 13:10 editovat zrušit editaci Martin Urbanec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Revizoři, Správci rozhraní, Správci 67 385 editací m Editace uživatele 213.226.208.22 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Trinity shot color.jpg\|thumb\|[[Trinity (jaderný test)\|První testovací jaderný výbuch ''Trinity'']] v roce 1945]] '''Projekt Manhattan''' je pozdější hovorová zkratka pro '''Manhattan Engineering District (MED)''', tedy krycí název pro utajený americký vývoj [[Jaderná zbraň\|atomové bomby]] za [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Název ''Projekt Manhattan'' označuje zejména začátek projektu, tedy období [[1942]]–[[1946]]. Celkové náklady dosáhly sumy přes 2 miliardy tehdejších dolarů, což odpovídá sumě 26 miliard dolarů v roce [[2016]].<ref>[https://www.minneapolisfed.org/community/teaching-aids/cpi-calculator-information/consumer-price-index-1800 Consumer Price Index (estimate) 1800- Federal Reserve Bank of Minneapolis]</ref> Výzkumné a výrobní provozy se nacházely na 30 místech v USA, [[Spojené království\|Velké Británii]] a [[Kanada\|Kanadě]].▼ ~~'''Projekt Manhattan''' je pozdější hovorová zkratka pro '''Manhattan Engineering District (MED)''', bumbác~~ ▲americký vývoj [[Jaderná zbraň\|atomové bomby]] za [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Název ''Projekt Manhattan'' označuje zejména začátek projektu, tedy období [[1942]]–[[1946]]. Celkové náklady dosáhly sumy přes 2 miliardy tehdejších dolarů, což odpovídá sumě 26 miliard dolarů v roce [[2016]].<ref>[https://www.minneapolisfed.org/community/teaching-aids/cpi-calculator-information/consumer-price-index-1800 Consumer Price Index (estimate) 1800- Federal Reserve Bank of Minneapolis]</ref> Výzkumné a výrobní provozy se nacházely na 30 místech v USA, [[Spojené království\|Velké Británii]] a [[Kanada\|Kanadě]]. Projekt Manhattan zaměstnával celkem 225 000 lidí. Dalších 600 000<ref>Pacner, K.: Atomoví špioni. Šulc a spol., Praha, 1994, s. 34</ref> lidí na něm pracovalo nepřímo, ale převážná většina personálu ani nevěděla, že pracuje na atomové bombě – na jednom z nejdůležitějších válečných úkolů za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]].

Projekt Manhattan: Porovnání verzí