Pražské povstání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
m oprava
ztráty
Řádek 17:
| síla1 = '''Povstalci'''<br /> 30,000 bojovníků<br />100 000 pomáhalo při stavbě barikád, zásobování, ošetřování raněných a jinak<br />'''Ostatní:<br />'''18,000 „vlasovců“
| síla2 = 40,000 mužů
| ztráty1 = 16932898 povstalců české a 663 jiné národnosti<ref>http://www.kcprymarov.estrankyvhu.cz/clanky/nasepublikace-knihovna/ceskekterou-povstanihistoriografie-vpotrebovala-kvetnupadli-z-prazskych-barikad-1945.html/</ref><br /> 300 „vlasovců“ <br />sověti 692 z toho 30 v samotné Praze<br />4000 civilistů
| ztráty2 = odhadem 1000 Němců
}}
Řádek 54:
== Příjezd Rudé armády, poslední boje ==
[[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|thumb|left|Maršál Koněv v Praze, foto: [[Karel Hájek]]]]
[[9. květen|9. května]] [[1945]] v časných ranních hodinách vjely do [[Praha|Prahy]] první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]].<ref name="rozhlas1" /> Začaly střety mezi jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]] a poslední částí německých vojsk, které se nepodařilo z Prahy uniknout, z nichž velkou část tvořily části [[2. SS-Panzer Division „Das Reich“]] a [[44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein]]{{Doplňte zdroj}}. Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích. Všechny tyto krutosti, které se v uplynulých dnech v [[Praha|Praze]] odehrály, vyvrcholily na některých místech stejně krutou odplatou na německých vojácích i civilistech. Po převzetí moci revolučními orgány za podpory sovětských vojáků tyto excesy částečně ustaly. Pražané vítali [[Rudá armáda|Rudou armádu]], přičemž házení rozkvetlých [[šeřík]]ů na projíždějící sovětské tanky a bojovou techniku se stalo po dlouhá léta jedním ze symbolů osvobození. [[Praha]] se musela vzpamatovat ze svých ran, které utrpěla, musely být uhašeny požáry, strženy budovy hrozící zřícením, rozebrány barikády. Do těchto prací byli v duchu hesla kolektivní odpovědnosti za válku zapojeni i [[Němci]], kteří v Praze zůstali. Kromě materiálních ztrát tu však byly i ztráty na životech a zranění. Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit počet mrtvých, uvádí se, že při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 15002800 [[Češi|Čechů]], přes 300 [[Vlasovci|Vlasovců]] a kolem 1000 [[Němci|Němců]]. Dále se uvádí, že v bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]],<ref name="ksl" /> z toho 30 ve vnitřní Praze. Řada obětí byla pochována na [[Ďáblický hřbitov|Ďáblickém hřbitově]].
 
== Závěrečné shrnutí ==