Robert Koch: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
-povy, to by chtělo i údržbovou šablonku, ale zatím takto značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 4:
Narodil se v Clausthalu v [[Německo|Německu]] v rodině důlního úředníka. Medicínu studoval pod vedením [[Jakob Henle|Jakoba Henlea]] na [[univerzita|univerzitě]] v [[Göttingen]]u. Za [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]] sloužil jako vojenský lékař ve Wolsteinu.
Jako první prokázal, že ''[[Bacillus anthracis]]'' je původcem [[anthrax]]u (1876) a vypracoval tzv. [[Kochovy postuláty]], soubor pravidel a postupů, které se při prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samou používají dodnes. Objevil existenci [[spora (bakterie)|spor]] anthraxu a popsal jejich stavbu, vysokou odolnost vůči nepříznivým vlivům a schopnost způsobit nákazu i po velmi dlouhé době a stanovil nové bezpečnostní limity, které by bránily rozvoji nemoci.[[Soubor:Aetiologie der Tuberkulose.jpg|thumb|Ukázka z Kochovy práce<br /> ''Die Aetiologie der Tuberkulose'', 1884|vlevo|187x187pixelů]]Vyvinul množství postupů [[fixace preparátu|fixace]], [[barvení preparátu|barvení]] a [[fotografie|fotografování]] preparátů a nové způsoby pěstování [[čisté bakteriální kultury|čistých bakteriálních kultur]], řadí se mezi průkopníky [[mikrofotografie]].<ref>http://prova-d-arte.blogspot.com/2010/10/microphotography-beauty-beyond-visible.html</ref> V roce [[1882]] zveřejnil práci, v níž jako první popsal ''[[Mycobacterium tuberculosis
V roce [[1894]] přišel na svět s [[tuberkulin]]em jakožto [[Léčivo|lékem]] a [[vakcína|očkovací látkou]] proti tuberkulóze. Ale tento objev mu přinesl zklamání. Nejenže se ukázal být neúčinný, navíc jeho [[vedlejší účinky]] vedly k úmrtím [[pacient]]ů, což v souvislosti se zfalšováním výsledků laboratorních [[Experiment|pokusů]], které mělo urychlit zavedení léku, vedlo k dočasnému poklesu Kochovy reputace (Koch do publikace výsledků zařadil i pokusy, které nestihl dokončit či které teprve plánoval. Ve skutečnosti provedl jen malou část z nich a to ke své velké smůle na objektech, které reagovaly na léčbu tuberkulinem zcela jinak než člověk. Zejména se u nich neobjevovaly prudké [[alergická reakce|alergické reakce]], na něž někteří pacienti umírali.). Fakt, že se tuberkulin posléze ukázal jako vhodný [[diagnóza|diagnostický]] prostředek pokud jde o přítomnost [[protilátka|protilátek]] proti TBC v těle pacienta, představoval jen malé zadostiučinění.
|