Staré Hobzí: Porovnání verzí

Vdova Theresia, rozená von Erben, přenechala panství nejen s textilní manufakturou ale s řadou dalších průmyslových podniků 24. srpna 1818 svým dětem: Johannovi Maxovi, Josefu a Marii von Flick, provdané Vacano. Dcera Marie 19. srpna 1819 od spoluvlastnictví odstoupila a 10. května 1820 také její bratr Josef, takže se jediným majitelem panství Staré a Nové Hobzí, Mutné s Chvalkovicemi, kartounky, manufaktury na zpracování bavlny a přádelny stal třetí sourozenec Johann Max von Flick.<ref group="pozn.">Roku 1826 si najala Eleonora Flicková, dcera majitele velkostatku Staré Hobzí Johanna Maxe Flicka, opuštěnou tovární budovu u Č. Rudolce a zřídila v ní výrobu měděnky, pařížské a berlínské modři, olovnatého cukru, dehtového oleje a červené hlinkové barvy k nátěru střech. Roku 1834 si najala ještě zámeček mezi Bolíkovem a Cizkrajovem, kde zřídila výrobu anglické kyseliny sírové. Ve čtyřicátých letech oba podniky zanikly. In: Chemický průmysl v Čechách a na Moravě a jeho spolupráce s vysokými školami od. 19. století. Autorský kolektiv: Vysoké učení technické v Brně a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze</ref> Ani on panství neudržel a 27. prosince 1823 jej prodal hraběnce [[Trauttmansdorffové|Therese von Trautmannsdorf]], rozené von Nadasdy. [[Allodium]] Staré Hobzí sestávalo ze zboží Staré Hobzí, [[Nové Hobzí]], [[Mutná]], [[Chvalkovice (Dešná)|Chvalkovice]], [[Panenská]], [[Marketa (Písečné)|Marketa]], [[Václavov (Písečné)|Václavov]], [[Bělčovice]] a [[Modletice (Písečné)|Modletice]]. Zemědělská půda byla rozdělena mezi 5 dvorů, z průmyslových podniků byl součástí statku pivovar, 2 palírny, octárna, vápenka, cihelna a sklárna v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]]. PozdějiV kroce panství1826 přikoupila od hraběte Eduarda von Stadion-Warthausen-Thannhausen ještě velkostatek [[Jemnice (zámek)|Jemnici]].<ref>Státní archiv v Brně: Průvodce po archivních fondech a sbírkách, vydání 20, Archivní správa, 1966, s. 120</ref>