Wikipedie

Staré Hobzí: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Literatura: Massensterben in Althart, zdroj
Řádek 170:
 
== Československá socialistická republika ==
=== Zajatecký Tábor ===
=== Konec války a poválečná situace ===
Před příchodem Rudé armády (RA) se otrávila jedna zaměstnankyně chemické laboratoře umístěné v zámku a německý cestář Andreas Brunner se zastřelil. Motorizované jednotky RA dorazily do Starého Hobzí ze směru od Jemnice 12. května 1945, po nich pak na koních a s povozy další jednotky [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]] [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|maršála Malinovského]], které sebou přivezly válečné maďarské a německé zajatce. Obce se dotkly i velké přesuny vojsk RA přes jihozápadní Moravu. KrátceZajatecký potábor osvobozeníu zajatci uStarého Hobzí postavili zajatecký tábor, který fungoval od 12. 5. do 16. 7. 1945. Podle svědků zde mělo být soustředěno až na 40 000 zajatců, které rudoarmějci postupně přepravovali z vlakového nádraží ve [[Slavonice|Slavonicích]] do [[gulag]]ů na [[Sibiř]], některé předali čsza pracovním účelem čsl. vojenským a civilním orgánů taktéž za účelem pracovním,a zbytek byl pak evidován v zajateckém táboře ve [[Znojmo|Znojmě]].<ref>Tomáš Staněk: Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Ústav pro soudobé dějiny 2005, s. 259-260</ref><ref>Naše demokracie, 12. 08. 1945</ref><ref>[http://www.detektory-kovu-jizni-cechy.cz/home/zajatecky-tabor-stare-hobzi-8 Zajatecký tábor Staré Hobzí]</ref>
 
Zajatecký tábor se rozprostíral v lese za mostem přes řeku Dyji po obou stranách silnice Staré Hobzí - [[Slavonice]], po pravé straně od stráně za řekou až k polní cestě do [[Mutná|Mutné]] se nacházeli maďarští zajatci, po levé straně silnice zase němečtí zajatci. Důstojníci RA se ubytovali v dřevěné chatě nad lesem, táborovou pekárnu zásoboval kukuřičnou moukou mlynář Mácha/Máchův mlýn/Obere Mühle/Horní mlýn z [[Cizkrajov]]a a elektřinou mlynář Coufal z bývalého Louckého mlýna/Bruckmühle/Coufalův mlýn (1920 majitel Josef Coufal), kde si RA zřídila odpočívárnu pro stráže. Po vypuknutí [[Břišní tyfus|tyfu]] v zajateckém táboře zřídila Rudá armáda v hobezkém zámku zajatecký lazaret, před tím ale veškeré zámecké zařízení odvezla.<ref>Kateřina a Bohumír Smutný: Staré Hobzí 1190/1990, Zajatecký tábor u Starého Hobzí</ref>
 
=== Odsun německého obyvatelstva ===
Dne 7. června 1945 započalo vyhánění německého obyvatelstva [[Vladimír Hobza|Hobzovými partyzány]]. Za státní hranicí skončilo v první etapě 330 obyvatel (převážně ženy, starci a děti). Ve druhé etapě řízených transportů bylo 4. srpna 1945 odsunuto zbývajících 200 Němců. Obec následně dosídlilo asi 70 obyvatel (novoosídlenci z blízkých moravských obcí či obyvatelé, kteří z obce odešli po záboru), postupně pak byla v Hobzí dosídlena ještě třetina domků a hospodářství.<ref>Kateřina a Bohumír Smutný: Staré Hobzí 1190/1990, Zajatecký tábor u Starého Hobzí, [http://www.slavonice-zlabings.eu/pages/stare-hobzi-61.html www.slavonice-zlabings.eu]</ref> Odsunem způsobený nedostatek pracovních sil v zemědělství řešil Národní výbor v Jemnici po dohodě s Rudou armádou až do zrušení zajateckého tábora nasazováním zajatců na zemědělské práce po celém Jemnicku. K osazování pohraničních far došlo až na konci srpna a začátkem září 1945. Do Starého Hobzí nastoupil jako správce fary bývalý jemnický kaplan dp. Teplík.<ref> Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3</ref>▼
Partyzánská skupina z [[Tábor]]a o síle 13. čet pod velením pluk. jezdectva [[Vladimír Hobza|Vladimíra Hobzy]] přijela 6. června 1945 do Slavonic<ref>Muzeum Dačice, hlášení stanice SNB Slavonice z 23. 5. 1946</ref> a ještě téhož dne provedla odsun německého obyvatelstva ze Slavonic do Rakouska. Podle rozkazu pluk. Hobzy, sepsaném na velitelství partyzánů ve Slavonicích, následoval 7. června 1945 odsun: dopoledne v obcích Nové Sady, Marketa, Písečné, Modletice, Václavov, Nové Hobzí, Staré Hobzí, Mutná, Holešice a odpoledne v obcích Cizkrajov, Urbaneč, Vnorovice, Nové Dvory. Rozkaz byl adresován posádkovému velitelství četnictva, které mělo zajistit četnické hlídky ve jmenovaných obcích a podílet se na odvodu vystěhovaného obyvatelstva až za hranice.<ref>SOkA Jindřichův Hradec, fond ONV Dačice, karton č. 23/1 (Písemnosti zpravodajského oddělení ONV 1945), i. č. 197</ref> Osobní věci, zabavené při „čištění“ dačického okresu, měl odevzdat podplukovník Čekal při průjezdu Dačicemi na ONV.
 
▲DnePo 7příjezdu do Starého Hobzí vybrali partyzáni pět (či šest) rukojmích, které postavili ke zdi. červnaDo 1945půl započalohodiny vyháněníse německéhomuselo zbytek obyvatelstva [[Vladimírpřipravit Hobza|Hobzovýmis partyzány]]50 kg zavazadlem k odchodu a následně hnáno za střelby do vzduchu směrem k obci Peč. ZaTransport na hranici zajišťovala další četa na trase Lidéřovice – Peč – Cizkrajov – Mutná – Chvaletín - státní hranicíhranice. skončiloZe vStarého prvnía etapěNového 330Hobzí obyvatelbylo (převážněvyhnáno 397 německých ženyžen, starcistarců a děti)dětí. Zůstalo 23 obyvatel ze smíšeného manželství.<ref>Staré a Nové Hobzí: [http://www.suedmaehren.eu/places/althart-mit-neuhart/ na www.suedmaehren.eu]</ref> Ve druhé etapě řízených transportů bylo 4. srpna 1945 odsunuto zbývajících 200 Němců, kteří zde byli ponecháni na práci. Obec následně dosídlilo asi 70 obyvatel (novoosídlenci z blízkých moravských obcí či obyvatelé, kteří z obce odešli po záboru), postupně pak byla v Hobzí dosídlena ještě třetina domků a hospodářství.<ref>Kateřina a Bohumír Smutný: Staré Hobzí 1190/1990, Zajatecký tábor u Starého Hobzí, [http://www.slavonice-zlabings.eu/pages/stare-hobzi-61.html www.slavonice-zlabings.eu]</ref> Odsunem způsobený nedostatek pracovních sil v zemědělství řešil Národní výbor v Jemnici po dohodě s Rudou armádou až do zrušení zajateckého tábora nasazováním zajatců na zemědělské práce po celém Jemnicku. K osazování pohraničních farfarností došlo až na konci srpna a začátkem září 1945. Do Starého Hobzí nastoupil jako správce fary bývalý jemnický kaplan dp. Teplík.<ref> Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3</ref>
Hned v srpnu byla založena místní organizace KSČ Staré Hobzí.<ref>Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 02.08.1945 č. 22, s. 2</ref> Připojením Slavonicka, které bylo částí zabraného území, přibylo dačickému okresu 25 nových škol. Ve Slavonicích, Českém Rudolci a ve Starém Hobzí se počítalo se zřízením měšťanské školy. Obsazení pedagogickým personálem probíhalo ale pomalu.
 
=== Politická správa ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Staré_Hobzí“