Nero: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava slova značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 25:
'''Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus''' (rodným jménem ''Lucius Domitius Ahenobarbus''; [[15. prosinec|15. prosince]] [[37]] – [[9. červen|9. června]] [[68]]) byl [[římský císař]] pocházející z [[Julsko-klaudijská dynastie|julsko-klaudijské dynastie]] a vládnoucí od [[13. říjen|13. října]] [[54]] až do okamžiku své [[smrt]]i. Nero byl synem Gnaea Domitia Ahenobarba a jeho manželky [[Agrippina mladší|Agrippiny mladší]]. Trůnu se ujal po smrti svého adoptivního otce... [[Claudius|Claudia]], který ho učinil svým nástupcem - prostřednictvím [[Římská adopce|adopce]].
V průběhu jeho panování byla soustředěna pozornost na [[Diplomacie|diplomacii]], [[obchod]] a kulturní rozvoj. Správu říše ponechal nejprve na bedrech svých rádců, později se sám chopil řízení [[stát]]u. Nakloněn umění, dal zbudovat četná [[Divadlo|divadla]] a podporoval konání různých her a [[umělec]]kých soutěží. Zahraničně-politicky nedošlo ke zvětšení velikosti říše dobytím nového území, avšak proběhlo několik nebezpečných [[konflikt]]ů a vzpour. Krutost římských [[úředník]]ů v [[Británie (provincie)|Británii]] podnítila v roce [[60]] tamní kmeny k odboji, do jehož čela se postavila královna [[Boudicca]]. Mezi léty [[58]] až [[63]] muselo být vynaloženo nezměrné úsilí k zachování římské vážnosti při válce s [[Parthská říše|parthskou říši]]. V [[Judea|Judeji]] propuklo v roce [[66]] rozsáhlé povstání, vyvolané tvrdostí Římanů a fanatismem [[Židé|
Jeho vláda je často spojována s [[Tyrannis|tyranií]] a extravagancí, jelikož je znám nařízením mnoha [[Poprava|poprav]] či [[Sebevražda|sebevražd]]. Neblaze proslul [[zločin]]y spáchanými na svých příbuzných nebo blízkých, především [[Vražda|vraždou]] vlastní matky Agrippiny, manželky [[Claudie Octavie|Octavie]], adoptivního bratra [[Britannicus|Britannika]] a vychovatele [[Seneca mladší|Senecy]]. Příslušníky urozených vrstev římské společnosti pohoršoval a zahanboval svým veřejným vystupováním v divadlech. V souvislosti s tím o něm panuje všeobecně rozšířené, třebaže nejspíše nepravdivé mínění, že zpíval a hrál na [[Kithara|kitharu]] při [[Velký požár Říma|velkém požáru Říma]], který se udál v roce [[64]]. Vinu za tuto pohromu přičítal [[Křesťanství|křesťanům]], vůči nimž rozpoutal jedno z prvních [[Pronásledování křesťanů|pronásledování]]. Sílící nepřátelství k němu vyústilo v rozsáhlé [[Pisonovo spiknutí]], potlačené v roce [[65]]. Když se proti němu po třech letech vzbouřili místodržitelé několika [[Římské provincie|provincií]] a [[pretoriánská garda]] mu vypověděla poslušnost, ukončil Nero svůj život sebevraždou.
| |||