Novobyzantský sloh: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava
Jan kozak (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
'''Novobyzantský sloh''' neboli '''neobyzantský styl''' byl architektonický směr vzniklý v západní Evropě ve 40. letech 19. století, který se řadí mezi [[Historismus (umění)|historizující slohy]]. Využíval prvky [[byzantský sloh|byzantského slohu]], používaného v pravoslavné architektuře 5. až 11. století. Vzorem byly hlavně středověké stavby v [[Konstantinopol]]i (dnešní Istanbul) a [[Ravena|Raveně]]. Novobyzantský sloh se používal především u staveb náboženského a institucionálního určení. Vyvrcholil v Rusku v poslední čtvrtině 19. století. Izolovaná novobyzantská škola existovala ještě v meziválečné [[Jugoslávie|Jugoslávii]].
 
Příklady staveb v novobyzantském slohu jsou [[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)|katedrála svatého Alexandra Něvského]] v Sofii, [[Westminsterská katedrála]] v  Londýně, [[Chrám svatého Vladimíra (Kyjev)|chrám svatého Vladimíra]] v Kyjevě nebo [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Postupim)|chrám svatého Alexandra Něvského]] v Postupimi. Vliv novobyzantské architektury je patrný také na architektuře pařížské [[Bazilika Sacré-Cœur|baziliky Sacré-Cœur]].
 
V Česku je novobyzantský sloh zastoupen několika stavbami především náboženského určení. Významný je zejména [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mariánské Lázně)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] v Mariánských Lázních budovaný v letech 1844 až 1848 podle projektu architekta [[Johann Gottfried Gutensohn|Johanna Gottfrieda Gutensohna]].