Staré Hobzí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přepracování úvodu, zdroje, prolinky |
→Majitelé ve středověku: Markéta z Hobzí a Kostník, dcera Bernarda z Kostník, původem z Hobzí, zdroj |
||
Řádek 65:
Ves Hobzí (dolní část) s tvrzí a dalšími obcemi prodali bratři z Hobzí (Adam, Petr a Schütz) v roce 1352 Bořutovi, znojemskému [[arcijáhen]]ovi, a jeho bratrům Hynkovi, Ješkovi a Daliborovi. Bořuta prodal v roce 1358 [[Modletice (Písečné)|Modletice]] Sezimovi ml. z [[Sezimovo Ústí|Ústí]], v roce 1364 se dohodl na společném držení majetku s bratrem Hynkem, který zde zapsal choti Elišce věno a po bratrově smrti roku 1371 vzal na spolek vdovu Elišku a jejího syna Ješka. Roku 1380 prodal Sezima mladší (a po 5 letech zapsal) tvrz v Hobzí Jindřichu a Václavu z [[Radostovice (Smilovy Hory)|Radostovic]] a Přibíkovi z [[Lisov|Lysova]].<ref group="pozn.">Vladykové z Radostovic měli v erbu ptáka nad helmou a za ním chochol. Poprvé jsou Jindřich a Václav na Radostovicích zmíněni v roce 1371, kdy koupili od [[Šelmberkové|Čeňka]] ze [[Šelmberk]]a jeden lán půdy v [[Pravětice|Pravěticích]]. Jindřich působil ve službách mocného rodu [[Rožmberkové|pánů z Rožmberka]]. Jeho sestra Ozana se provdala za Přibíka z Křišova, z manželství pocházel syn Petr a roku 1382 ovdověla. Jindřich zastával post purkrabího na [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Krumlově]], v roce 1385 vystupoval také jako poručník sirotků Přibíka z [[Dráchov]]a a roku 1389 jako úředník [[Páni z Hradce|pánů Oldřicha a Jana z Hradce]]. Jindřichovi synové Jan a Petr: roku 1398 se píše syn Jan po Hobzí, Jindřich se připomíná naposledy v roce 1402 v Třeboni. Jeho bratr Václav zemřel před rokem 1408, zanechal po sobě vdovu Příbu. V roce 1452 se uvádí Jan z Radostovic jako úředník na rožmberském hradě [[Choustník (hrad)|Choustníku]]. [http://www.svobodnici.cz/doplnujici-clanky/podblanicka-slechta-v-pozdnim-stredoveku Podblanická šlechta v pozdním středověku (Mladovožicko)]</ref> Zbytek vsi držel Petr z Hobzí, který roku 1415 prodal bratrům Čeňkovi Divůčkovi ze [[Stříbřec|Stříbrce]] a Ondřeji z [[Radenín]]a ve vsi dědičný dvůr, kopec na němž stávala tvrz, v Hodicích dvůr s dvěma poplužími, pustou ves Pivoňovice (zaniklá ves) a pět mlýnů na [[Dyje|Dyji]].
Nový majitel Čeněk Divůček z Hobzí a ze [[Stříbřec|Stříbrce]] zapsal na vsi své manželce Kateřině 100 kop grošů,<ref group="pozn.">První písemná zmínka o obci Stříbřec je spojena v roce 1415 s Čenko Divůčkem. Ves byla součástí Chlumska. [[Mikeš Divůček z Jemniště]].</ref> v roce 1446 vzala Eliška z Hobzí na polovici vsi
Dorota z Hobzí, dcera Elišky a Mikuláše z Hobzí, byla celkem třikrát vdaná, poprvé za Hynka z Doubravice, podruhé za Markvarta z [[Kraselov]]a a potřetí za Jindřicha z [[Vraný|Vraného]]. Z manželství s Markvartem z Kraselova pošly děti: Eliška, Burian, Jindřich, Jan, Václav, Markvart, Zdeslava a Mikuláš. Po smrti jejího bratra Leonarda z Hobzí odkázala v roce 1483 veškerý jí připadlé dědictví na Hobzí svému třetímu manželovi Jindřichovi Vajcovi z Vraného a svému příteli a příbuznému Janovi z Kraselova, purkrabímu ve [[Strakonice|Strakonicích]].<ref>Pavel Fric: [http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/A1/A1-Inventar.pdf Stavovské listiny], Výtah z katalogu Dr. Mojmíra Švábenského, Brno 1965, s. 65</ref>
| |||