Dvorská válečná rada: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Jvs přesunul stránku Dvorská rada vojenská na Dvorská válečná rada s výměnou přesměrování: Dle neoponovaného návrhu |
úpravy po přesunu |
||
Řádek 1:
'''Dvorská válečná rada
▲'''Dvorská rada vojenská''', také '''Dvorská válečná rada ''' ([[němčina|německy]] ''Hofkriegsrat'') byl jeden ze tří orgánů zřízený [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] Jednalo se o orgány společné všem zemím, které se od roku [[1526]] nacházely pod vládou [[Habsburkové|Habsburků]]. Další dva byly [[tajná rada]] a [[dvorská komora]]. Rakouské země a [[České království|Království české]] a [[Uhersko|Uherské]] byly samostatné státní celky spojené pouze osobou panovníka ([[personální unie]]). Těmito novými orgány byl položen základ pro vytvoření centralizované [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]], která se začala vytvářet v pobělohorském období.
Dvorská rada vojenská na rozdíl od tajné rady a dvorní komory byla zřízena až v [[listopad]]u roku [[1556]] po marném jednání v letech [[1529]] - [[1531]]. Náležela jí péče o vojenské sbory a válečné prostředky, jež se v rukou [[Habsburkové|Habsburků]] soustřeďovaly. Zejména měla na starosti společnou obranu všech habsburských států proti Turkům. Měla na starost [[verbování]] a zásobování vojska, výzbroj, udržování pevností atd. Také vedla korespondenci s [[Turecko|Tureckem]] a [[Rusko|Ruskem]]. O vydáních přesahujících 150 zlatých se musela dohodnout s [[dvorská komora|dvorskou komorou]] a k urychlení jednání byl do vojenské rady pravidelně vysílán jeden rada komorní.
Řádek 7 ⟶ 5:
Jednalo se o pětičlenný orgán, skládající se z pěti radů, z nichž jeden byl [[prezident]]. Panovník se dokonce snažil o to, aby i čeští stavové poslali zvolené zástupce do vojenské rady, avšak k tomu nedošlo. [[Český sněm]] se roku [[1565]] pouze usnesl, že [[panovník|králi]] náleží právo svobodně si volit členy vojenské rady. Rada měla v [[Praha|Praze]] svou zvláštní expedici (Hofkriegsratkanzlei), pro kterou byla roku [[1564]] vydána zvláštní instrukce. Po přesídlení [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] do [[Praha|Prahy]] kolem roku [[1600]] pražská rada vojenská na krátko zanikla, ale roku [[1605]] byla opět obnovena.
Za vlády [[Marie Terezie]] byla dvorská rada vojenská zreorganizována. Byla zřízena tři oddělení: oddělení pro ''publico-politicum'', pro ''iudiciale'' a pro ''oeconomicum'' (vojenská intendantura). Hlavní pracovní náplní reorganizované rady bylo roku [[1753]] zřízení stálého vojska a stálé vojenské rezervy o 24 tisících mužích (z Čech 9 tisíc). Od roku [[1770]] měla za úkol zavedení pravidelné odvodní soustavy ve všech státech [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Vojenská služba byla až do roku [[1773]] dobrovolná, pak byl zaveden onen odvodní systém. Původně byla vojenská služba doživotní, pak 14 až 20 let, od roku [[1845]] osm let. Od povinné vojenské služby byla osvobozena [[šlechta]], [[prelátský stav|duchovenstvo]], [[
Roku [[1848]] byla dvorská vojenská rada přeměněna na [[ministerstvo války]] ([[němčina|německy]] ''Kriegsministerium''). Císař [[František Josef I.]] osobně vedl vrchní velení armády, zaměstnával se jen příležitostnou správní agendou vojska a válečné flotily. Mezi lety [[1853]] a [[1860]] byla na [[ministerstvo války]] opět přenesena velící pravomoc a bylo označeno jako Armádní vrchní velení ([[němčina|německy]] ''Armee-Oberkommando''). Vykonávalo všechny pravomoci bývalé dvorské vojenské rady, roku [[1860]] bylo opět přejmenováno na [[ministerstvo války]].
| |||