Konrád z Vechty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Autoritní data |
m →Život |
||
Řádek 104:
Narodil se v měšťanské rodině ve [[Vestfálsko|vestfálském]] [[hrabství Vechta]]. Stal se [[kněz]]em a protože byl schopný finančník, dostal se do služeb krále [[Václav IV.|Václava IV.]] V letech [[1398]]–[[1400]] byl členem královské rady. Roku [[1401]] se stal na přímluvu Václava IV. [[biskup]]em v dolnosaském [[Verden]]u, ale biskupem nebyl potvrzen. Proto byl jmenován [[mincmistr]]em království českého, pak [[Nejvyšší zemský podkomoří|zemským podkomořím]]. V roce [[1408]] se dostal na [[olomouc]]ký [[biskup]]ský stolec jako Konrád II. V roce [[1412]] se stal administrátorem [[Pražská arcidiecéze|pražské arcidiecéze]] a [[10. únor]]a [[1413]] byl [[papež]]em potvrzen jako [[metropolita pražský]].
Roku [[1416]] se [[kostnický koncil]] zamýšlel, že jej povede k zodpovědnosti za nečinnost v souvislosti se situací v Čechách. [[Pražské arcibiskupství]] zápasilo s hospodářskými těžkostmi a Konrád byl nucen prodat řadu majetků. Po smrti krále [[Václav IV.|Václava IV.]] korunoval [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] českým králem. Ke králi však nepřimknul a 21. dubna [[1421]] se veřejně přihlásil ke [[Čtyři artikuly pražské|Čtyřem artikulům pražským]]. Husité tím totiž konečně získali možnost světit nové kněze, kterých se zoufale nedostávalo. Přistoupením k artikulům souhlasil Konrád zároveň se sekularizací majetku pražského arcibiskupství, a tak vlastně jen zůstal duchovní hlavou církve v Čechách, které měli podléhat všichni kněží. Poslušnost mu odřekl olomoucký biskup [[Jan XII. Železný]] i litomyšlský biskup [[Aleš z Březí]] a arcibiskup Konrád byl dán papežem do klatby. Zřekla se ho [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítská kapitula]] i
== Literatura ==
| |||