Exaktní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozcestník to určitě není, kateg., neověřeno (vlastní výzkum?) |
m Doplnil jsem požadovaný zdroj, v odst. Matematika připojil Exaktní a neexaktní řešení. Pod nadpisem Exaktní svět by v budoucnu měla být ještě položka Formální systém, snad ji někdy doplním, nebo někdo jiný. |
||
Řádek 5:
== Exaktní svět ==
* [[Matematika]] byla založena a budována jako exaktní věda. Její exaktnost tkví v tom že, jak matematické objekty, tak i operace nad nimi jsou exaktně vytyčeny (tj. s nulovou vnitřní vágností), tedy tak, že každý v matematice (v dané exaktní vědě) vzdělaný člověk naprosto přesně (bez jakýchkoli pochyb) ví, co znamenají. Jinými slovy: takto je (s nulovou vnitřní vágností, tedy exaktně) propojena lidská psýcha s významy matematických objektů a operací nad nimi. To je podstata exaktnosti této disciplíny. V rámci matematiky (a věd matematiku používajících) existuje ale ještě jinak chápaná exaktnost, a to exaktnost použitých metod a jejich výsledků. ▼
▲* [[Matematika]] byla založena a budována jako exaktní věda. Její exaktnost tkví v tom že, jak matematické objekty, tak i operace nad nimi jsou exaktně vytyčeny (tj. s nulovou vnitřní vágností), tedy tak, že každý v matematice (v dané exaktní vědě) vzdělaný člověk naprosto přesně (bez jakýchkoli pochyb) ví, co znamenají. Jinými slovy: takto je (s nulovou vnitřní vágností, tedy exaktně) propojena lidská psýcha s významy matematických objektů a operací nad nimi. To je podstata exaktnosti této disciplíny. V rámci matematiky (a věd matematiku používajících) existuje ale ještě jinak chápaná exaktnost, a to exaktnost použitých metod a jejich výsledků. Příkladem je exaktní a neexaktní řešení: Některé aplikace jsou řešitelné pouze opuštěním přísného a omezujícího požadavku exaktnosti výsledku. Například proto, že neexistuje matematická funkce, která by (v jisté definiční oblasti) byla exaktním řešením dané diferenciální rovnice. Může ale existovat posloupnost funkcí, která s libovolnou přesností (nikoli však exaktně), řešením té rovnice je. Dosazením exaktního výsledku (řešení) do výchozího vztahu (rovnice) dostáváme identitu. Neexaktní výsledek se od exaktního liší o "chybu", takže po jeho dosazení identitu nedostaneme.
* [[Exaktní věda]] je postavena na myšlence vytvořit model dané části '''reálného světa''' (tj. vytvořit kognitivní – znalostní model té jeho části) tak, aby tento model byl součástí '''exaktního světa'''. Plyne z toho, že je to věda založená na exaktním poznání reálného světa a exaktním zápisu poznaného, a tak i exaktním sdělování poznaného. Jejím zakladatelem je [[Isaac Newton]].{{Doplňte zdroj}} Jedná se samozřejmě o abstraktní konstrukci, kdy reálný svět není poznáván přirozeným lidským způsobem (vágně), ale speciálně tvořenými prostředníky, veličinami a parametry. Jsou jistými manifestacemi reálného světa, či sondami do reálného světa. Zde platí v podstatě totéž, co bylo vyřčeno pro matematiku, je to však trochu složitější. Exaktnost dané vědy tkví v tom že, jak matematické objekty, tak i operace nad nimi jsou exaktně vytyčeny tj. s nulovou vnitřní vágností, tedy tak, že každý v matematice vzdělaný člověk naprosto přesně, bez jakýchkoli pochyb ví, co znamenají (vědec zná použitou matematiku). Navíc, onen vědec musí naprosto bez pochyb (s nulovou vnitřní vágností) vědět, co veškeré použité matematické jazykové konstrukce znamenají v dané části reálného světa. K tomu účelu Newton zavedl prostředníky pro poznání reálného světa, veličiny a parametry. Jinými slovy: takto je (s nulovou vnitřní vágností, tedy exaktně) lidská psýcha propojena nejen s významy matematických objektů a operací nad nimi, ale navíc i s jejich významy v reálném světě. ▼
▲* [[Exaktní věda]] je postavena na myšlence vytvořit model dané části '''reálného světa''' (tj. vytvořit kognitivní – znalostní model té jeho části) tak, aby tento model byl součástí '''exaktního světa'''. Plyne z toho, že je to věda založená na exaktním poznání reálného světa a exaktním zápisu poznaného, a tak i exaktním sdělování poznaného. Jejím zakladatelem je [[Isaac Newton]].
* [[Exaktní hry]] jsou materializované formální systémy (umělé formální jazykové systémy s inferencí), karetní hry, šachy, dáma ….. Nesouvisí s hmotnou podstatou, ta pouze zobrazuje jejich jazykové konstrukce (symboly) tak, aby je člověk mohl používat, uchopovat a exaktně, tj. bez pochyb rozeznávat, na příklad šachové figury, karty,….. Jak objekty dané exaktní hry (figury, karty,….), tak i operace nad nimi (pravidla hry), jsou exaktně tj. bez jakýchkoli pochyb, vytyčeny. Hry, které souvisejí s hmotnou podstatou (neexaktní hry), vyžadují sudí, kteří rozhodnou, zda jistý stav nastal, či nikoli, na příklad, zda se hráč fotbalu dotkl míče rukou, či nikoli, zda míč proletěl brankou apod.
Řádek 15:
* Viz také [[Exakta]], populární německá [[zrcadlovka]].
=== Reference ===
<references/>
== Externí odkazy ==
| |||