Bobovité: Porovnání verzí

Bobovité najdeme široce po celém světě, jsou přizpůsobeny mnoha různým prostředím a podnebím. Mají široké hospodářské využitíː plody jako [[Potravina|potraviny]], květy ve farmaceutickém průmyslu, zbytky po sklizni jako zelené hnojení, přičemž většina komerčně pěstovaných rostlin může plnit dvě nebo více rolí najednou. Mnohé z nich jsou důležité zemědělské rostliny, jako je například [[Sója luštinatá|sója]] (''Glycine max''), [[fazol]] (''Phaseolus''), [[hrách]] (''Pisum sativum'') či [[tolice vojtěška]] (''Medicago sativa'') a [[podzemnice olejná]] (''Arachis hypogaea'').

Do čeledi bobovité náležejí [[strom]]y, [[keř]]e, dřevnaté i bylinné [[liána|liány]], jednoleté i vytrvalé [[bylina|byliny]]. Nalezneme zde jen velmi málo vodních rostlin ([[neptunie]], [[choulostice]] ''Aeschynomene fluitans'') a žádné [[sukulent]]y. V [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]] severní polokoule převažují bylinní zástupci, v tropech dřeviny. Stromy mohou mít u paty kmene opěrné pilíře. Na kořenech většiny zástupců jsou vyvinuty hlízky s bakteriemi fixujícími vzdušný dusík. [[trichom|Odění]] rostlin se skládá z chlupů nejrůznějších typů. [[List]]y jsou ve většině případů střídavé, spirálně až dvojřadě uspořádané, nejčastěji lichozpeřené nebo sudozpeřené, případně dvakrát zpeřené, řidčeji dlanitě složené, trojčetné nebo jednolisté a výjimečně jednoduché. Liány a popínavé druhy mají často vřeteno listu zakončené [[úponka|úponkou]]. Čepele listů a lístků mají zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinu]] a jsou převážně celokrajné. U nemnohých zástupců jsou listy redukovány na [[Fylodie|fylódia]] (např. [[parkinsonie]]) nebo jejich funkci přebírají zelené větve ([[vítečník sítinovitý|vítečník]]). Pro listy bobovitých je charakteristický stejnoměrně válcovitý [[řapík]], který má na bázi válcovitou ztlustlinu, tzv. [[pulvinus]]. Podobnou ztlustlinu (nazývanou pulvinulus) mají i řapíčky jednotlivých lístků skládajících složené listy. U podčeledi ''[[Mimosoideae]]'' převažují dvakrát zpeřené listy, které mají často navíc na řapíku nebo vřeteni miskovité [[žláza|žlázky]]. Zástupci podčeledi ''[[Caesalpinioideae]]'' mívají sudozpeřené listy a lístky jsou na vřeteni často střídavé. Pro podčeleď ''[[Faboideae]]'' jsou charakteristické spíše lichozpeřené nebo trojčetné listy a vstřícné lístky. Listy bobovitých se většinou na noc zavírají a u některých zástupců ([[citlivka]], [[neptunie]]) jsou citlivé i na dotek. [[Palist]]y bývají vyvinuty, mohou být drobné a nenápadné, ažale i velké a podobné listům,; někdy jsou přeměněné v ostny (např. [[trnovník]], [[akácie]]). <ref name="flch">{{Citace elektronické monografie

Květenství jsou hroznovitá, méně často bývají květy jednotlivě. V&nbsp;[[květ]]u je obvykle pět srostlých [[kališní lístek|kališních lístků]] a pět volných nehetnatých korunních lístků, rozlišených na pavézu, 2 křídla a člunek. Obvykle jsou květy [[oboupohlavnost|oboupohlavné]] a [[souměrnost|souměrné]]. [[Korunní lístek]] vyvinutý v tzv. pavézu roste v rovině souměrnosti, je největší z nich, v poupěti kryje ostatní korunní lístky. Sousední 2 lístky tvoří křídla a 2 zbývající člunek; výjimečně křídla nebo člunek chybějí; tyčinek 10 v jednom kruhu, buď všech 10 srostlých (jednobratré), nebo 9 srostlých a 1 tyčinka volná pod pavézou (dvoubratré), nebo vzácně všech 10 tyčinek volných. Bobovité jsou typicky [[entomogamie|hmyzosnubné]] (tzn. jsou opylované [[hmyz]]em) a květy jsou proto obvykle nápadné, aby přilákaly [[opylovač]]e.

Zelená hmota se užívá jako [[krmivo]]. Existují dva druhy krmných luskovin. Některé, jako například [[vojtěška]], [[jetel]], [[vikev]], bývají zasety v [[pastvina|pastvinách]] a spásány zvířaty. Jiné krmné luštěniny jako ''[[Leucaena]]'' a ''[[Albizia]]'', což jsou dřevité druhy stromů nebo keřů, jsou pravidelně sklízeny lidmi, jako zásoby krmiva.

Semena (Semen calabar) [[puchýřnatec|puchýřnatce]] neboli „kalabarského bobu“ se sbírají pro obsah [[Alkaloidy|alkaloidů]], zejména [[fysostigmin]]u (eserin). Fysostigmin patří k nejjedovatějším alkaloidům. Je součástí očních kapek proti [[zelený zákal|zelenému zákalu]]. Používá se též při různých nervových chorobách – např. [[obrna|obrny]], [[míšní obrnění]] a podobně. Afričtí domorodci kalabarský bob používali k náboženským účelům k– tzv. „božím soudům“. Obžalovaný byl postaven před úkol sníst semena, a byl-li nevinen, pak přežil, a byl-li vinen, pak jej semena zahubila.

V původní květeně ČR je čeleď bobovité zastoupena celkem 22 rody. Na druhy nejbohatší jsou rody [[vikev]] (''Vicia'') a [[jetel]] (''Trifolium''), zastoupené v naší květeně 18 druhy, též [[hrachor]] (''Lathyrus'') se 13 a [[kozinec]] (''Astragalus'') se 7 druhy. Několika druhy jsou zastoupeny rody [[tolice]] (''Medicago''), [[čilimníček]] (''Chamaecytisus''), [[čilimník]] (''Cytisus'',) včetně [[janovec metlatý|janovce metlatého]] (''Cytisus scoparius''), [[kručinka]] (''Genista''), [[jehlice]] (''Ononis''), [[komonice]] (''Melilotus''), [[štírovník]] (''Lotus''), [[bílojetel]] (''Dorycnium'') a [[vičenec]] (''Onobrychis''). Celkem 9 rodů je v české květeně zastoupeno pouze jediným druhem: [[lupina mnoholistá]] (''Lupinus polyphyllus''), [[vlnice chlupatá]] (''Oxytropis pilosa''), [[ledenec přímořský]] (''Tetragonolobus marittimus''), [[úročník bolhoj]] (''Anthyllis vulneraria''), [[čičorka pestrá]] (''Securigera varia''), [[čičorka pochvatá]] (''Coronilla vaginalis''), [[podkovka chocholatá]] (''Hippocrepis comosa''), [[kopyšník tmavý]] (''Hedysarum hedysaroides'') a [[pískavice thesalská]] (''Trigonella monspeliaca'').

* [[luštěninyLuštěniny]]