Skuteč: Porovnání verzí

'''Skuteč''' je [[město]] na katastrálním území o celkové rozloze 3 540,4 ha,<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=ČSÚ: Skuteč|url=https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=43&uroven=70&w%5Bk%5D=metainfo&w%5Bp%5D%5Brozsirene%5D=A&w%5Bh%5D%5Bk%5D=metainfo&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bident%5D=748476631&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpodpis%5D=542a3bab0901da5adf27ee431d31caba&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Btyplnk%5D=INT_HODNOTAMETAINFO&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bcele%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Breal%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bdate%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvo%5D=UD-1479720059577&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bverze%5D=-1&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bnahled%5D=N&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvokc%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bpvoch%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bhash%5D=ca9533d78ae6b89bd2bdba5852bef05a41be027fa6e05255fc556800bd74aa1e&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bcasrazitko%5D=d087acb2d36f7dd31de2c4289ddd339ad76e6018c98a971d9dcc34017dc91ff5&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bhash2%5D=&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5BudIdent%5D=-80318&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5BpoznamkaCislo%5D=null&w%5Bh%5D%5Bp%5D%5Bkp%5D=false&w%5Bh%5D%5Bh%5D=|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-21|poznámka=Veřejná databáze}}</ref> a leží v rámci regionálního členění [[Georeliéf|georeliéfu]] (zemského povrchu) většinou plochy v severovýchodní části podhůří [[Železné hory|Železných hor]] a severním okrajem ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]] v rámci regionálního členění [[Georeliéf|georeliéfu]], z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] v okrese [[Okres Chrudim|Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] v [[Česko|České republice]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Základní mapa České republiky|url=http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=692|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-21|poznámka=Geoportál}}</ref> Status (postavení) města získala podle historických pramenů pravděpodobně kolem roku [[1330]] za vlády krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského (1310 - 1346)]].<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Město Skuteč|url=http://www.skutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19}}</ref>

Skuteč má bohatou [[Historie|historii]] vázající se k původnímu městu a k venkovským sídlům v jeho okolí. Významné bylo spojení s rychmburským panstvím, jejichž majitelé v mnohém ovlivňovali rozvoj samotného města. Rozsah rychmburského panství byl popsán v listině z roku [[1392]], kdy jej koupili Ota z Berkova a Boček z Poděbrad a kdyměsto mělo město za sebou několik desítek let své existence.<ref name=":3" />

Chod města a jeho vzhled výrazně ovlivnily tragické události., Napříkladnapříklad drancování vojsky za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] neboa také vracejícími se armádami po [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]], ale též několik velkých [[Požár|požárů]], které zničily původní ráz města s domy na náměstí s tzv. podsíněmi (podloubím nad vstupem do domu). <ref name=":7" />

V průběhu [[13. století]] byla obestavěna na území rozvíjející se sídelní lokality obestavěna plocha budoucího [[náměstí]] (v době první Československé republiky pojmenované Palackého) s gotickými, později několikrát po velkých požárech přestavěnými domy a také pokračovala stavba obydlí v dnešní [[Ulice|ulici]] Vítězslava Nováka (dříve Žďárecká, Nádražní, Masarykova).

Původně středem Palackého náměstí (ve směru jih - sever) protékal [[potok]] nazvaný Jordánek, pramenící v lokalitě pomístně zvané Čertovina a protékající dnešnídnešními ulicemi Zvěřinovou ulicí a ulicí Vítězslava Nováka. V zaústění ulice do náměstí byl potok překlenutý od schodiště kepod kostelukostelem Nanebevzetí Panny Marie k budově obecné školy (dnes městský úřad) kamenným mostem se sochou sv. Jana Nepomuckého. Počátkem první republiky Československé byl potok stavebně zaklenutý a nad ním vybudována dlážděná plocha. Socha sv. Jana Nepomuckého byla přemístěna do dnešní ulice Vítězslava Nováka.

[[Středověk|Středověká]] Skuteč je známauváděna jako [[Otevřené město|otevřené panské město]]. Opevnění a brány, které se na noc uzavíraly, však dokládají mohutné zdi na zadních stranách původně gotických domů kolem náměstí a také tvar a název ulice Fortna.

Kolem roku 1330 v době, kdyzískala Skuteč získala postavení města, a byla v majetku tehdejších vlastníků [[Rychmburk|rychmburského panství]]. V roce [[1349]] to byli [[Páni z Vartemberka|páni z Vartenberka]], jejichž znak se objevuje na zachovaných stříbrných [[Pečetidlo|pečetidlech]] města a také na kamenném podstavci Mariánského sloupu na Palackého náměstí. V průběhu 18. století se začalo používat pečetidlo rychtářské se znakem, který byl převzatpřevzatým pro současný městský znak. V roce 2005 získalo město Skuteč i vlastní prapor, na kterém je také uveden městský znak.

Nejstarší [[Písemnost|písemností]] na území [[Čechy|Čech]], ve které se zmiňuje kromě jiných [[Farnost|farností]] také Skuteč a [[Lažany (Skuteč)|Lažany]], je listina z roku [[1350]], týkající se tehdy nově vzniklého [[Biskupství litomyšlské|Biskupství litomyšlského]] a v té souvislosti zmíněné nejvýznamnější stavby v [[Gotický sloh|gotickém slohu]], z prvopočátku existence města Skutče, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, ležící při dnešní Tyršově ulici. V roce [[1355]] prodělal kostel úpravy provedené majiteli rychmburského panství ([[Beneš z Vartemberka|Beneš z Wartenberka]] a jeho žena Dorothea Berková z Dubé). V roce [[1655]] byl původně [[farní kostel]] i s [[Fara|farou]] povýšen na [[Děkanství|děkanský]], později byl ve Skutči i [[vikariát]]. Kolem kostela byl až do roku [[1815]] hřbitov, poté se pohřbívalo u kostela Božího Těla a od roku [[1834]] na místě současného hřbitova v ulici Boženy Němcové.<ref name=":8">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Turistické informační centrum Skuteč|url=http://www.skutecsky.navstevnik.cz/|dostupnost=Dostupné v DIALOG information services|vydavatel=|místo=Skuteč|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Rybičkova ulice čp. 364}}</ref>

V době první Československé republiky měli občané ve Skutči zájem také na vybudování [[nemocnice]]. Počet stálých obyvatel města překročil pět tisíc<ref>Evidence obyvatelstva Skutečského politického okresu, 1929S</ref> a občané města (bratři Zvěřinové) věnovali ve 30. letech 20. století na tento účel i dům v tehdejší Masarykově ulici (dnes Základní umělecká škola Vítězslava Nováka). Následující doba [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] i poválečná situace, kdyzáměr zřídit městskou nemocnici zmařily. zeZe Skutče odešlo více jak dva tisíce občanů (zejména za účelem dosídlování pohraničí v oblasti [[Liberec|Liberce]] a [[Hejnice|Hejnic]]),.<ref>Krajský archiv Libereckého kraje, 1946</ref> tento záměr zmařila.

[[Soubor:Skuteč, CZ160728-047.jpg|náhled|Skuteč v pohledu od Přibylova (sídelní lokality města); původní město leží na severním svahu návrší Humperky (výškový bod „Na hrobce" 460,41 m n.m.) v mírně zvlněné krajině Skutečské pahorkatiny|vlevo|250x250pixelů]]

Skuteč patří mezi větší města v okrese, jeho centrum leží zhruba 19 km jihovýchodně od [[Chrudim]]i a 11 km severovýchodně od [[Hlinsko|Hlinska]].<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Seznam.cz|odkaz na korporaci=Seznam.cz|titul=Turistická mapa: Skuteč|url=https://mapy.cz/s/1dQEu|vydavatel=Mapy.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Katastrální území obce Skuteč}}</ref> Rozkládá se v mírně zvlněné krajině [[Pahorkatina|pahorkatiny]], které dalo název ([[Skutečská pahorkatina]]), v nadmořských výškách od 350330 m (Bílýzhruba Kopeček,na uliceúrovni aAnenského místnípotoka lokalitav sAnenském rybníkem Konopáč)údolí,<ref name=":2" /> původní město do 460,41 m (výškovýna bodnávrší „Na hrobce", součástHumperky ([[Česká státní trigonometrická síť|České]] státníuvádí trigonometrickétrigonometrický sítě]]bod s názvem „Na hrobce" a nivelací 460,41 m n.m.)<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Zeměměřičský úřad: Mapa bodových polí|url=http://bodovapole.cuzk.cz/_mapDetail.aspx?id=YetjXfPdoKYkP%2bfpsB5tHaUQ9t3C6Qg9nfqzR%2b3pQLP6wwKLerFQnqNVAeapRoBlA7itlyyFu54%3d|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Trigonometrický list č. 2419, výškový bod 29: Na hrobce}}</ref> naaž návrší Humperky478,9 m bezejmenného výškového bodu v mírnělokalitě zvlněné„Za krajiněranskou [[Pahorkatina|pahorkatiny]],silnicí" kterénad dalopolesím názevHesiny ([[Skutečskánedaleko pahorkatina]]trigonometrického bodu s názvem „Za silnicí" a nivelací 477,45 m n.m.).<ref name=":10" /> Město leží na rozhraní dvou krajinných oblastí, z větší části katastrálního území v severovýchodním podhůří Železných hor, v části pohoří s názvem Sečská vrchovina a severním okrajem ve Svitavské pahorkatině na území Chrudimské a také Loučenské tabule.

V rámci regionálníhoregionálním členění georeliéfu Česka(zemského povrchu) České republiky leží město z větší části na území [[Geomorfologický okrsek|geomorfologického okrsku]] Skutečská pahorkatina. a severnímSeverním okrajem katastru zasahuje doSkuteč geomorfologickéhose okrskusídelní lokalitou [[Přibylov]] a částmi obce s názvy [[Štěpánov (Skuteč)|Štěpánov]], [[Zbožnov|Zbožnov]], [[Lhota u Skutče|Lhota u Skutče]] do oblasti [[Štěpánovská stupňovina,|Štěpánovské sestupňoviny]] (s jejím nejvyšším vrcholem [[Heráně]] 453 m n.m. nad Zbožnovem a také zvláště chráněným územím přírodní památky a evropsky významné lokality [[Anenské údolí (přírodní rezervace)|Anenské údolí]]). Štěpánovská stupňovina je součástí [[Chrudimská tabule|Chrudimské tabule]] a od Skutečské pahorkatiny ji odděluje přibližně koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoku]], který pramení pod [[Lažany (Skuteč)|Lažany]] (část obce Skuteč).<ref name=":4" /> Z hlediska [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologie]] je Skutečská pahorkatina spolu s dalšími třemi okrsky (Stružineckou pahorkatinou, Kameničskou vrchovinou a Podhradskou kotlinou) skladebnou částí geomorfologického podcelku [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] ([[Geomorfologický podcelek|podcelek]]) a náležínáležícím do [[geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Železné hory|Železné hory]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=AOPK ČR: Přírodní poměry|url=http://mapy.nature.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Aplikace MapoMat}}</ref>

* Budova Městského úřadu ve Skutči, Palackého náměstí (jižní strana).; Původnípůvodní dům byl zakoupen v roce [[1810]] a nejprve přestavěn v roce [[1878]] na [[Obecná škola|obecnou]] a později měšťanskou školu. Od [[1930–1939|30. let 20. století]] byla budova používána pro [[Administrativa|administrativu]] městského úřadu. V roce [[1940]] byla provedena dostavba balkonu na průčelí, které je osově řešeno a zakončeno malou [[Atikové patro|atikou]] s letopočtem přestavby a s částečně vnořenými elektrickými hodinami v místě, kde byla původně ozdobná [[Rozeta (architektura)|rozeta]].<ref name=":3" />

* Budova bývalého okresního soudu a berního úřadu, Palackého náměstí (severní strana).; Nana místě dnešní budovy stávala v letech 1507 - 1848 tzv. stará radnice, která byla v roce 1849 zbořena. V roce 1852 byla v pseudogotickém stylu podle návrhu Františka Schmoranze z Chrudimi postavena budova nových okresních úřadů sídlících ve Skutči, v objektu byla i věznice. V poválečných letech 20. století byl objekt přebudován na domov mládeže dnes již zrušené střední školy oděvní.

* Budova bývalého okresního úřadu, Palackého náměstí (východní strana).; Původněpůvodně zájezdní hostinec „U Zlatého kohouta" byl v roce 1907 rekonstruován na kanceláře okresního zastupitelstva a budově se začalo pomístně říkat „parlament".

* Budova bývalého tzv. špitálu pro chudé, Smetanova ulice; stavba přiléhající k uobjektu gotického kostela Božího Těla, Smetanova ulice.

* Budova děkanstvíDěkanství a bývalá fara v parku u Tyršovy ulice.; Pozdněpozdně renesanční budova děkanátu se zachovala v [[Barokní architektura v Česku|barokní]] přestavbě. V [[1950–1959|50. letech 20. století]] byla zbořena obranná zeď kolem děkanstvíbudovy i s barokní bránou sea sochou sv. Panny Marie (socha se nalézásnad v depozitáři městského muzea). Podobnýa osudsochou stihlsv. iVavřince. nedalekouZ baroknídůvodu sochuúdajného Sv.plánu Vavřince.na Ohroženorozšíření ulice bylo ohroženo demolicí i barokní schodiště dok děkanskéhoděkanskému chrámu se sochami Svsv. Václava a Svsv. Ludmily, nahořevčetně a pomníkempomníku s křížem dole, z důvodu údajného plánu na rozšíření ulice. Schodiště, i když tehdy neudržováno, bylo zachováno budoucím generacím, odstraněn však byl velký litinový kříž Božího těla, stojící nedalekopůvodně na hlavním náměstí protipřed starébudovou škole (dnes budova Městskéhoměstského úřadu). Duplikát tohoto(duplikát kříže dosud stojí v malém parku na náměstí v nedaleké [[Proseč u Skutče|Proseči u Skutče]]).

* Kaple sv. Anny v Anenském údolí; pod stavbou kaple na okraji [[Anenské údolí (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Anenské údolí]]. Přímo pod stavbou kaple vyvěrá z podloží tvořeného opukou železitý pramen vody, v minulosti využívané takévyužíván vodními a parními lázněmi, které stávaly nedaleko kaplesakrální stavby.

* Kaple sv. Václava, [[Radčice (Skuteč)|Radčice]] (část obce); nedaleko kaple barokní socha světce.

* Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého, plocha Palackého náměstí.; Vytvořenavytvořena v neobarokním stylu z pískovce, motivem ke stavbě byla již v 50. letech 20. století zničená původní kašna. Autorem výtvarného návrhu kašny a uprostřed ní stojící sochy sv. Jana Nepomuckého je akademický sochař Michal Moravec. Originálním řešením byla realizace sochy v roce 2000, kterourealizace sochy vytvářená před zraky veřejnosti přímo na místě vytvářeli studentistudenty Střední školy kamenické a sochařské v Hořicích.

* Kostel Božího Těla, náměstí Smila Flašky a roh Smetanovy ulice.; Stavbustavbu v gotickém slohu realizovali bratři Lutkové z Nového Města Pražského na základě smlouvy z roku [[1391, kterou tehdy]] iniciovaliniciované SmilSmilem FlaškaFlaškou z Pardubic a Rychmburka. Ve věži je zavěšen nejstarší skutečský zvon odlitý v roce [[1460]] ve [[Vysoké Mýto|Vysokém Mýtě]]. V kostele jsou tzv. náhrobníky šlechtičen, z roku [[1593]] Magdaleny Meziříčské z Lomnice a z roku [[1598]] Johanky z Borovska, rozené Trčkové z Lípy a také Anny Zejdvicové ze Zejdvic. V roce [[1812]] byl kostel opravován a v roce [[1865]] restaurován [[František Schmoranz starší|Františkem Schmoranzem]], přičemž byla vyměněna také konstrukce věžičky kostela. V roce [[1926]] probíhala další oprava kostela stavitelem Karlem Fialou.

* Kostel Nanebevzetí Panny Marie při Tyršově ulici.; Vv roce [[1350]] byl v listině týkající se [[Biskupství litomyšlské|Biskupství litomyšlského]] připomínán jako [[Farní kostel|farní]], roku [[1655]] jako [[Děkanství|děkanský]]. Kostel má řadu [[gotika|gotických]] prvků, věž 35 m vysokou v gotizujícím stylu a také [[sanktusník]]. Uvnitř je zachována renesanční [[kruchta]], kamenná [[křtitelnice]] a na podnoží [[Kazatelna|kazatelny]] pozdně gotická socha [[Mojžíš|Mojžíše]] držícího [[desatero]]. Renesanční kazatelna vytvořená z pískovce pochází z přelomu 16. a 17. století a má bohatou sochařskou výzdobu. Obraz Nanebevzetí pannyPanny Marie nad hlavním [[Oltář|oltářem]] je kopií obrazu [[Petr Brandl|Petra Brandla]], pořízené v [[18. století]]. Z přibližně stejné doby jsou i chórové boční oltáře Panny Marie a svatéhosv. Jana Nepomuckého ([[1761]]-[[1769]]). Další dva boční oltáře pod postranními renesančními kruchtami jsou barokní z roku [[1729]] (sv. Anny matky Panny Marie, sv. Františka Xaverského a sv. Františka Serafinského). Na severní straně kostela byly objeveny středověké fresky. V areálu kostela je zachován ozdobný náhrobník Jana Felixe Chuchelského z Nestajova z roku [[1732]].<ref name=":8" />

* Kostel sv. Matouše, Štěpánov (část obce).; Váževáže se k němu [[pověst]] o zvonu: Sedlák Jantala ze Štěpánova vyoral na poli hrnec peněz. Pán [[Rychmburk|Rychmburka]] mu jej však sebral, ale peníze, ukryté na hradě, se samy od sebe přesýpaly, a tak se jich chtěl pán zbavit. Naložil peníze na vůz, ale koně s ním nemohli pohnout. Nezbylo než zavolat sedláka Jantalu, který na svém voze peníze bez problémů odvezl. Ze svého bohatství pak sedlák Jantala obdaroval obec Štěpánov [[zvon|zvonem]], který při zvonění volá: „Jantala mě vyoral.“

* Kostel [[Svatý Václav|sv. Václava]], [[Lažany (Skuteč)|Lažany]] (část obce).; Zz románské doby se zachovanými románskými prvky, zejména ve věži a chóru. Kostel byl vystavěn na místě staršího sakrálního objektu, později snad ztratil farní statut a stal se hřbitovní kaplí pro rychmburské pány. V severní kapli byla založena krypta, ve které byl v roce [[1572]] pohřben Zdeněk Berka z Dubé a Lipé, jeden z majitelůmajitel [[Rychmburk|Rychmburského panství]], kterýke proslulkterému svojise krutostíváže kepověst svéo jeho krutosti k dceři Markétě.: Podle pověstiměl ji nechalnechat zazdít nejprve v kostele v Janovičkách, kam jí místní pastevci nosili ze soucitu nosili jídlo, a proto seji rozhodlnechal jiopětovně zazdít na hradě Rychmburk., Přikde se v gotickém výklenku při rekonstrukci hradu v době první Československé republiky se v gotickém výklenku hradu skutečněúdajně našly lidské kosti.

* [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]], též sousoší Nanebevzetí Panny Marie, plocha Palackého náměstí.; Sloup bylsloup, v roce [[1765]] zhotovenzhotovený v [[Praha|Praze]] a, pro údajný nedostatek finančních prostředků byl ve Skutči teprveaž v roce [[1815]] - [[1820]] ve Skutči sestaven Vítem Čermákem z nedaleké [[Chrast|Chrasti]].<ref name=":3" /> Podstavec sloupu má dvě části, nejníže u země je osmiboká základna a, na ní navazuje průměrem užší část s křížovým půdorysem, na jejichž ramenech stojí sochy. Na severní straně je to socha [[Svatý Václav|sv. Václava]], na východní socha [[Sv. Josef|sv. Josefa]] s [[Ježíš Kristus|Ježíškem]] v náručí, na jižním rameni socha [[Sv. Florián|sv. Floriana]] a na západním socha [[Sv. Ludmila|sv. Ludmily]]. UprostředStředem sousoší stoupá nad sochami pilíř v provedení kupovitých mraků, kteréozdobených zdobí hlavyhlavami [[Anděl|andělů]]. Na vrcholuvrchol sloupu jebyla umístěna hadem ovinutá zeměkoule, a na kteréní ječelní sečástí svatozářík provedenájihu socha [[Maria (matka Ježíšova)|sv. Panny Marie Neposkvrněné]]. Jejíse [[svatozář|svatozáří]], kterou zdobí dvanáct pěticípých hvězd,. čelníV částídolní směřuje k jihu. Načásti podstavcipodstavce je umístěn reliéf původního, tzv. [[Vartenberkové|vartenberského]], znaku Skutče a nápis ''„Nákladem Společného Miestienstwa Roku 1820"'', celková výška sloupu činí devět metrů. V letech [[1860]], [[1897]], [[1938]] a [[1991]] byl Mariánský sloup opravován. V roce [[2016]] získalo Město Skuteč dotaci od [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] a příspěvek [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury ČR]] na obnovu nemovité [[Kulturní památka České republiky|kulturní památky]]. Restaurováním Mariánského sloupu je sledováno zabránění procesů samovolné koroze vlivem okolního prostředí a zajištění dochované historické hodnoty kulturní památky. Sochy jsou restaurovány v ateliéru.<ref name=":15" />

* Městské museum, Rybičkova ulice, čp. 364.; Původněpůvodně tzv. Práškova vila věnovaná vdovou po hudebním skladateli Vítězslavu Novákovi městu, s expozicemi obuvnictví, kamenictví a památníkem hudebního skladatele Vítězslava Nováka.

* Památník obětem nesvobody v letech 1948 - 1989, parkTyršova ulice; v parku před budovou děkanství, Tyršova ulice. Vv roce [[1994]] slavnostně odhalený symbolický žulový památník stejného provedení jako pomníky na tzv. hrobodomech v bývalé osadě [[Ležáky]], vypálené v době II. světové války.

* Pamětní deska [[František Rubeš|Františka Jaromíra Rubeše]], Palackého náměstí.; Důmdům čp. 144, pomístně nazýván Rubešův dům, kde spisovatel, básník a soudní úředník v letech 1851 - 1853 žil a také v roce [[1853]] zemřel, u jeho hrobu na městském hřbitově stojí od roku [[1856]] pomník věnovaný jeho ctiteli.

* Pamětní deska Marie Hrdé na budově základní školy, Komenského náměstí.; Žulovážulová leštěná pamětní deska s nápisem připomíná bývalou žákyni pocházejícís ztragickým osudem spojeným s vypálenévypálenou [[Ležáky|osadyosadou Ležáky]] v době II. světové války.

* Pamětní deska [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]] na domě čp. 436, Heydukova ulice.; Žulovážulová leštěná deska je umístěna na domě, kdečp. profesor436 Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první prezident [[První republika|Československé republiky]],připomínající přednášelpřednášku dne 15.8.1906 o [[Karel Havlíček Borovský|Karlu Havlíčkovi Borovském]]. Deskatehdy bylaprofesora znovuTomáše odhalenaGarrigue 28.Masaryka 10a pozdějšího prvního prezidenta [[První republika|Československé republiky]]. 1990Deska, v minulosti dvakrát nuceně sejmuta, byla odhalena 28.10.1990, profesor Tomáš G.Garrigue Masaryk ve Skutči přednášel celkem třikrát, naposledy krátce před vypuknutím I. světové války.

* Pamětní deska hudebního skladatele [[Vítězslav Novák|Vítězslava Nováka]] na budově městského muzea, Rybičkova ulice.; Žulovážulová deska s reliéfem hudebního skladatele Vítězslava Nováka, odhalenaodhalená v roce [[1955]] na domě, kde skladatel tvořil a zemřel (dnes budova městského muzea).

* Pomník hudebního skladatele [[Václav Jan Tomášek|Václava Jana Tomáška]] v parku před budovou Komerční banky, Heydukova ulice. Bronzová busta zhudebního rokuskladatele 1998a pedagoga na žulovém sloupu z roku 1998 v parku před budovou Komerční banky.

* Socha sv. Jana Nepomuckého, ulice Vítězslava Nováka; socha z roku [[1747]] přenesena ve výklenku domu č.p2. 43,polovině ulice Vítězslava Nováka19. Původněstoletí přenesenaze zzbouraného kamenného mostu přes potok Jordánek do ulice Vítězslava Nováka (dříve Masarykova, též Nádražní a Žďárecká). Most byl ve 2. polovině 19. století zbourán a socha, bylapůvodně postavena na okraj ulice mezi dvě lípy, později umístěna do výklenku domu čp.43.

* Socha sv. Václava, Tyršova ulice; u schodiště ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, Tyršova ulice.

* Socha sv. Ludmily, Tyršova ulice; u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Tyršova ulice.

* Socha sv. Antonína Paduánského, Smetanova ulice; socha z roku [[1815]] u kostela Božího Těla, na rozhraní Smetanovy ulice a náměstí Smila Flašky z Pardubic.

* Zvěřinův dům, dnes restaurace a penzion „U Palečků", ulice Vítězslava Nováka.; Původněpůvodně pozdně gotická měšťanská stavba z první poloviny 16. století s dochovaným kamenným portálem vstupních dveří do objektu, pravděpodobně nejstarší dům ve městě, žil v něm Jan Zvěřina (1877 - 1953), který odkázal městu sbírku obrazů, dnes uložených v městském muzeu. Po roce 1990 dům rozsáhle rekonstruován na restauraci a navazující penzion „U Kamenné studny", dnes restaurace a penzion „U Palečků".

V oblasti sportu a tělovýchovy disponuje město rozsáhlým sportovním zázemím. vSportovní podobězařízení multifunkčnívyužívá sportovníkromě haly,veřejnosti letnímvícero sportovnímsportovních areálem,klubů. zimnímV krytýmoblasti stadionem,sportovního letnímlétání koupalištěm,ve plaveckýmSkutči působí Aeroklub České bazénemrepubliky, tenisovýmikterý aprovozuje nohejbalovýmiveřejné kurtyvnitrostátní letiště.<ref name=":13" /> O sportovnísportoviště areályměsta pečuje společnost Městská sportoviště Skuteč.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Městská sportoviště Skuteč|url=http://www.sportovisteskutec.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-12}}</ref> Sportovnís zařízení využívá kromě veřejnosti vícero sportovních klubů. V oblasti sportovního létání ve Skutči působí Aeroklub České republiky, který provozuje veřejné vnitrostátní letiště.<ref name="objekty:13" />