Veduta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Morstadt - odkaz a připomínka
m Pryč Pahyl. Strukturováno (aby se text dostal pod obsah) +zdroj
Řádek 1:
[[Soubor:Dorsten_1633-cupper-engraving_by_matthaeus-merian.jpg|thumb|right|Stará [[mapa]] s vedutou v horní části|192x192px]]
'''Veduta''' je věcný, topograficky přesný malířský nebo grafický záznam například výseku [[krajina|krajiny]] s bočním pohledem na [[město]], obvykle v širším zorném úhlu. Rozšířený

== Rozvoj a vrchol vedut ==
Veduty byly rozšířeny od [[17. století|17. století]] do poloviny [[19. století|19. století]], používanýpoužívány např. na starých [[mapa|mapách]]; svého vrcholu dosáhlo malířství vedut v 17. a 18. století v Nizozemí a [[Benátky|Benátkách]]. Postupně bylo vytlačováno [[fotografie|fotografií]].
 
Významnými evropskými '''vedutisty''', tj. malíři vedut, byli mj. oba [[Canaletto|Canalettové]], malíř římských ruin [[Giovanni Paolo Pannini|G. P. Pannini]] nebo Francouz [[Claude Joseph Vernet|C. J. Vernet]].
 
== Významní čeští vedutisté ==
Předním českým vedutistou 19. století byl [[Vincenc Morstadt]] (180—1875). Veduty mnoha českých a moravských měst nakreslil též [[Jan Antonín Venuto]] (1746-1833), rodák z [[Jevišovice|Jevišovic]] u Znojma.
Předními českými vedutisty byli:
* v 17. století [[Václav Hollar]] (1607—1677)<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Boňová
| jméno = Kamila
| instituce = Univerzita Karlova, Katolická a teologická fakulta
| odkaz na instituci =
| titul = Pražská barokní veduta v díle Václava Hollara a jeho pokračovatelů
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88871/
| typ práce = Bakalářská práce
| vedoucí = Martin Zlatohlávek
| odkaz na vedoucího =
| místo = Praha
| rok = 2011
| počet stran =
| strany =
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>
* v 19. století [[Vincenc Morstadt]] (180—1875)
Předním* českým vedutistou 19. století byl [[Vincenc Morstadt]] (180—1875). Vedutyveduty mnoha českých a moravských měst nakreslil též [[Jan Antonín Venuto]] (1746-1833), rodák z [[Jevišovice|Jevišovic]] u Znojma.
 
== Veduty a skutečnost ==
Co se týče hodnověrnosti vedut jako historického pramene, existují jak veduty s vysokou dokumentační hodnotou, které věrohodně zachycují i drobné detaily, tak i veduty jako historický pramen zcela nepoužitelné, které znázorňují zcela nebo částečně idealizovanou krajinu, jako je posazení neexistující stavby do reálné krajiny nebo pokusy o tzv. ideální rekonstrukci objektů – např. pokusy o „dostavbu“ chrámu sv. Víta v Praze.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Myslivcová
Řádek 31 ⟶ 56:
* [https://www.novinky.cz/veda-skoly/422507-univerzita-palackeho-vystavi-neznamou-vedutu-olomouce-z-18-stoleti.html Neznámá veduta] na Novinky.cz
 
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Fotografie}}
[[Kategorie:Výtvarné umění]]