Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský: Porovnání verzí

'''Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský''' (též '''Ernest I.'''; [[2. leden|2. ledna]] [[1784]] – [[29. leden|29. ledna]] [[1844]]) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|prince Alberta]], manžela britské královny Viktorie, a je tak prapraprapradědem pra pradědemkrálovny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] Bojoval proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, [[Coburg]]u.

10. května 1803 byl Arnošt prohlášen za dospělého, protože jeho otec vážně onemocněl, a on byl potřebný k účasti na vládě vévodství. Když jeho otec v roce 1806 zemřel, stal se Sasko-kobursko-saalfeldksýmsaalfeldským vévodou jako Arnošt III. Nicméně, nemohl okamžitě převzít formální vládu své země, protože vévodství bylo obsazeno Napoleonovým vojskem a bylo pod francouzskou správou. Následující rok, po [[Tylžský mír|Tylžském míru]] (1807) bylo Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství opět spojeno a navráceno Arnoštovi. To se stalo díky ruskému tlaku, protože Arnoštova sestra [[Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská|Juliana]] byla manželkou bratra ruského cara.

Manželství bylo nešťastné, protože manželé byli podobně promiskuitní. Jak řekl životopisec Lytton Strachey: „Vévodský dvůr nebyl znám přísnou morálkou; vévoda byl galantní muž a vévodkyně následovala manželova příkladu. Byly tam skandályː mluvilo se o jednom z dvorních komorníků, okouzlujícím a kultivovaném muži židovského původu. Nakonec mezi manželi došlo k oddělení a nakonec k rozvodu.“ Arnošt a Luisa se rozešli v roce a oficiální rozvod se uskutečnil 31. března 1826. Jakožto dědici Koburgu muselimusely děti zůstat s otcem. Sedm měsíců po rozvodu, v říjnu 1826, se Luisa tajně provdala za jednoho ze svých milenců. Zemřela v roce 1831.