Bobovité: Porovnání verzí

'''Bobovité''' (''Fabaceae''), někdy '''motýlokvěté''' (''Papilionaceae'') či '''vikvovité''' (''Viciaceae''), je [[čeleď]] [[dvouděložné|dvouděložných]] rostlin z [[řád (biologie)|řádu]] [[bobotvaré]] (''Fabales''). Název čeledi se odvozuje buď podle rodů [[bob obecný|bob]] a [[vikev]], nebo v případě motýlokvětých podle charakteristického typu [[květ]]u. Ten má pětičetný kalich i korunu, rozlišenou na [[pavéza (botanika)|pavézu]], křídla a člunek.

Čeleď bobovité je třetí největší (množstvím zástupců), po [[vstavačovité|vstavačovitých]] (''Orchidaceae'') a [[hvězdnicovité|hvězdnicovitých]] (''Asteraceae''). Patří do ní 730 [[rod (biologie)|rodů]] a 19 400 [[druh (biologie)|druhů]]. Největším rodem je [[kozinec]] (''Astragalus'') s více než 2000 druhy a [[akácie]] (''Acacia'') s více než 900 druhy a [[indigovník]] (modřil, ''Indigofera'') s okolo 700 druhů. Další velké množství druhů obsahuje rod ''[[Crotalariachřestnatec]] (''Crotalaria'') s 600 druhy a [[citlivka]] (''Mimosa'') s 500 druhy.

Do čeledi bobovité náležejí [[strom]]y, [[keř]]e, dřevnaté i bylinné [[liána|liány]], jednoleté i vytrvalé [[bylina|byliny]]. Nalezneme zde jen velmi málo vodních rostlin ([[neptunie]], [[choulostice]] ''Aeschynomene fluitans'') a žádné [[sukulent]]y. V [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]] severní polokoule převažují bylinní zástupci, v tropech dřeviny. Stromy mohou mít u paty kmene opěrné pilíře. Na kořenech většiny zástupců jsou vyvinuty hlízky s bakteriemi fixujícími vzdušný dusík. [[trichom|Odění]] rostlin se skládá z chlupů nejrůznějších typů. [[List]]y jsou ve většině případů střídavé, spirálně až dvojřadě uspořádané, nejčastěji lichozpeřené nebo sudozpeřené, případně dvakrát zpeřené, řidčeji dlanitě složené, trojčetné nebo jednolisté a výjimečně jednoduché. Liány a popínavé druhy mají často vřeteno listu zakončené [[úponka|úponkou]]. Čepele listů a lístků mají zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinu]] a jsou převážně celokrajné. U nemnohých zástupců jsou listy redukovány na [[Fylodie|fylódia]] (např. [[parkinsonie]]) nebo jejich funkci přebírají zelené větve ([[vítečník sítinovýsítinovitý|vítečník]]). Pro listy bobovitých je charakteristický stejnoměrně válcovitý [[řapík]], který má na bázi válcovitou ztlustlinu, tzv. [[pulvinus]]. Podobnou ztlustlinu (nazývanou pulvinulus) mají i řapíčky jednotlivých lístků skládajících složené listy. U podčeledi ''[[Mimosoideae]]'' převažují dvakrát zpeřené listy, které mají často navíc na řapíku nebo vřeteni miskovité [[žláza|žlázky]]. Zástupci podčeledi ''[[Caesalpinioideae]]'' mívají sudozpeřené listy a lístky jsou na vřeteni často střídavé. Pro podčeleď ''[[Faboideae]]'' jsou charakteristické spíše lichozpeřené nebo trojčetné listy a vstřícné lístky. Listy bobovitých se většinou na noc zavírají a u některých zástupců ([[citlivka]], [[neptunie]]) jsou citlivé i na dotek. [[Palist]]y bývají vyvinuty, mohou být drobné nenápadné až velké a podobné listům, někdy jsou přeměněné v ostny (např. [[trnovník]], [[akácie]]). <ref name="flch">{{Citace elektronické monografie

* [[tipuana tipubolívijská|tipatipuana]] (''Tipuana tipu'')