Fosilie: Porovnání verzí

'''Fosilie''' (nepřesně '''zkameněliny''') jsou v širším slova smyslu zkamenělé i nezkamenělé zbytky a otisky jiných než [[Recentní organismus|recentních]] [[organismus|organismů]] nebo jejich stopy a výkaly.

Studiem fosilií a fosilních zbytků se zabývá [[paleontologie]]. Nejznámějšími fosiliemi jsou například pozůstatky [[pravěk|pravěkých]]ých živočichů ([[Trilobiti|trilobitů]], [[Dinosauři|dinosaurů]], [[mamut]]ů,…). Souhrn informací z nalezených fosílií se nazývá [[fosilní záznam]].

Slovo fosilie má původ v [[latina|latinském]] ''fossilis'' - vykopaný. To pochází od ''fodere'' ([[Příčestí trpné|příč. trp.]] ''fossum'') – kopat, hrabat.

* nepochází ze současnosti ([[Holocén|Holocénu]]u), musí pocházet z předchozích [[Geologický čas|geol. období]] ([[Pleistocén]] a dříve, je tedy starší více než 10 000 let)

* vznikla přirozenou cestou (nebyla vytvořena [[člověk|člověkem]]em)

#* [[dendrit (geologie)|dendrity]] – drobné keříčkovité povlaky na puklinách různých hornin, složené nejčastěji z oxidických sloučenin [[mangan|manganu]]u a vysrážené z prosakujících vod

#* [[Otisk|otisky]] [[krystal|krystalů]]ů [[minerál|minerálů]]ů

[[Konrad Gessner|Konrad Gesner]] – roku 1565 publikuje obrázky a popis zkamenělin v [[kompendium|kompendiu]] ''[[De omni rerum fossilium genere, gemmis, lapidibus metallis, et huiusmedi|De omni rerum fossilium genere, gemmis, lapidibus metallis, et huiusmedi]]'' (dostupné [https://archive.org/stream/deomnirerumfoss00presgoog#page/n721/mode/2up zde])<ref group="p">[[Kompendium]] je sestaveno z prací několika autorů. [[Konrad Gessner|Gesnerův]] vlastní příspěvek (pojednání o zkamenělinách a [[Drahý kámen|drahých kamenech]]) je v knize uveden jako poslední. (Odkaz vede přímo na něj.)</ref>

[[William Smith (geolog)|William Smith]] – '''[[zákon stejných zkamenělin]]''' (1815): ''Vrstvy obsahující stejné druhy zkamenělin jsou stejně staré.''<ref group="p">Nemusí to platit vždy, během fosilizace může dojít k '''[[přeplavení|přeplavení]]''' fosilií do jiných vrstev. Zřetel je třeba brát i na princip '''[[homotaxe|homotaxe]]'''.</ref>

<u>Pravé fosilie</u> jsou zachovalé nepřeměněné (nebo jen málo přeměněné) zbytky organismů. V jejich složení nedošlo k podstatným změnám v důsledku fosilizačních a [[diageneze|diagenetických]] procesů.

# Nejčastěji se dochovávají tvrdé části organismů:

#* nezměněné schránky (např. [[měkkýši]] z [[neogén|neogénních]]ních [[tégl|téglů]]ů)

# může se ale dochovat i měkká [[tkáň]]

#* '''[[pseudomumie]]''' – živočichové zachovaní i s měkkou tkání jinak než vysušením (zmrznutím, [[Konzervace|konzervací]] v prostředí [[Bažina|bažin]], [[živice|živičných]] látek, [[evaporit|evaporitů]]ů či [[ozokerit|ozokeritových]]ových [[Akumulace|akumulací]])

U takto zachovaných fosilií došlo k nahrazení jejich původních schránek nebo tkání jinou minerální látkou, a to dokonce i opakovaně (původně [[pyrit|pyritické]]ické fosilie mohou v oxidačních podmínkách přejít na [[limonit|limonitizované]]izované atd.).

* '''''(kamenné) jádro''''' – sediment vyplňuje vnitřní prostor schránky. Na vnějším povrchu jádra, se otiskují vnitřní struktury schránky (svalové vtisky, otisky pláště, vaskulární systém ap.).

*# '''jádro neúplné''' – nedojde k vyplnění celé schránky (sedimentu stojí v cestě např. přepážky ve [[fragmokon|fragmokonu]]u u [[Hlavonožci|hlavonožců]])

*# '''jádro složené''' – na povrchu jader prolínají struktury jádra vnitřního i struktury povrchu krunýře (k tomu někdy dochází u plochých krunýřů trilobitů)

* '''''otisk''''' – znázorňuje charakter vnějšího povrchu organizmu, např.zachovaného jako jádro. Jedná se tedy o [[protiotisk]] (útvar [[konkávní]]). Z čistě deskriptivního hlediska se otisk označuje jako '''[[negativ]]''' a jádro (či zachovaná schránka) jako '''[[pozitiv|pozitiv]]''' (má [[konvexní]] [[reliéf]]).

* '''''odlitek''''' – vznikne vyplněním dutiny po schránce i jejího vnitřního prostoru.

Mezi fosilie v širším slova smyslu se přiřazují též [[fosilní stopy]] po činnosti organizmů – '''[[ichnofosilie]] či [[ichnit|ichnity]]y''' (dříve označované jako '''problematika, hieroglyfy či [[bioglyf]]y'''<ref group="p">[[Bioglyf|Bioglyfy]]y jsou definovány jako nerovnosti [[Vrstva (geologie)|vrstevních ploch]] organického původu.</ref>). Jedná se zejm. o otisky [[Končetina|končetin]], nebo jen drobné dírky po vrtání či cestičky po lezení. Patří sem také zkamenělé [[výkal|výkaly]]y ([[koprolit|koprolity]]y)

Skoro by se dalo říct, že kousek [[jantar]]u s nedotčeným exemplářem drobného [[hmyz]]u jsou vlastně dvě zkameněliny zároveň, protože tento odpradávna ceněný žlutý sklovitý organický [[minerál]] je zkamenělým kouskem stromové [[pryskyřice]]. Jantar samotný ale za fosilii považovat nemůžeme, protože nevypovídá nic o stavbě a tvaru organismu, ze kterého pochází. Označujeme jej tedy jako '''fosilní pryskyřici'''.

<u>Fosilní koncentrace</u> je jakákoli relativně velká [[akumulace]] fosilií bez ohledu na taxonomické složení, stav zachování nebo stupeň [[Tafonomie|postmortální modifikace]].

* [[taxon|taxonomického]]omického složení

* [[Monte Bolca]] ([[Itálie]]) – [[menilit|menility]]y (zvláštní druh sedimentárního [[opál|opálu]]u); fosilní [[ryby]], [[hadi]]

[[prokaryota]] (ca před 3,8 mld. let)

[[Kategorie:Fosilie| ]]