Strakova akademie: Porovnání verzí

Název Strakově akademii dal císařský tajný rada hrabě Jan Petr [[Strakové z Nedabylic|Straka z Nedabylic]]. Ten roku [[1710]] odkázal svůj majetek ke zřízení nadace "pro„pro vzdělávání chudé mládeže z vyšších stavů"stavů“. Administrativní zásahy [[Vídeň|vídeňské]] vlády však naplnění hraběcí závěti ztížily. Z odkázaných finančních prostředků byli podporováni šlechtičtí stipendisté obou zemských jazyků, ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem [[19. století]], akademie byla otevřena roku 1897.

Reprezentativní novobarokní budova pro přibližně šedesát stipendistů byla navržena architektem Václavem Roštlapilem a měla luxusní a moderní vybavení. Její stavbaStavba v prostorách bývalé [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] zahrady probíhala 5pět let ([[1891]]–[[1896]]) a její výměry dosáhly 4 0004000 m². Přilehlá zahrada má dalších 17 000 m². Náklady spojené s výstavbou přesáhly jeden milion tehdejších korun. Tehdy byla zbourána i [[kaple svatého Ignáce (Malá Strana)|kaple svatého Ignáce]].

V [[přízemí]] budovy byly umístěny [[Studovna|studovny]], [[kancelář]]e správy, slavnostní síň a [[kabinet]]y se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno [[student]]ům. Nacházely se zde nejen studovny, ale zejména [[ložnice]] a domácí [[kaple]]. Kromě tohoBudova byla budova vybavena [[Ústřední topení|ústředním topením]] (jako vůbec první budova v Praze), [[lázně]]mi s [[bazén]]em, letní a zimní [[Tělocvična|tělocvičnou]], šermírnou a vlastní [[Nemocnice|nemocnicí]].

Podle dobových pramenů se zdejší stipendisté učili jen takové předměty, které se na veřejných ústavech nevyučovaly vůbec, nebo jen velmiokrajově okrajově(např. Mezi tyto předměty patřil například [[zpěv]], [[kresba|kreslení]], [[hudba]], cvičení v těsnopise, [[Jezdectví|jízda na koni]] nebo [[Sportovní šerm|šerm]]).

V průběhu [[První světová válka|první světové války]] připadla akademie [[Mezinárodní červený kříž|Červenému kříži]], který zde zřídil nemocnici s celkovýmise 470 lůžky. Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje.

Po zrušení nemocnice sea se vznikem [[Československo|Československa]] v roce [[1918]] se ve Strakově akademii zásadně změnily poměry, jelikož; nová republika potřebovala prostory prok úřadování a došlo současně došlo k zániku šlechtických titulů.<ref name="vlada"/> Do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy (Ministerstvo pro zásobování lidu, Ministerstvo národní obrany a Statistický úřad). Větší část budovy připadla Ústřednímu svazu československého studentstva, který zde umístil akademickou knihovnu, všestudentský archiv a později Akademický dům.<ref name="vlada"/> Po formální stránce patřila budova stále [[Strakova nadace|Strakově nadaci]], která vybírala od všech těchtozmíněných institucí symbolický nájem a nesla náklady na opravy a údržbu, a to až do zrušení Strakovy nadace, o nížněmž rozhodl Zemský úřad [[25. květen|25. května]] [[1938]].

Od dubna 1939 začala Strakovu akademii využívat tehdejší [[Vláda Protektorátu Čechy a Morava|protektorátní vláda]].<ref name="vlada"/> V tétoletech době ([[1939]]–[[1941]]) proběhly v budově velké stavební úpravy, jež provedl [[Ladislav Machoň]]. Tyto úpravyÚpravy předznamenaly poválečné využití celého objektu. V lednu [[1942]] získal prostory akademie zvláštní německý zemský soud (''Landgericht'') po vynuceném prodeji ze strany Němců.<ref name="vlada"/>

Po válce (od [[15. květen|15. května]] [[1945]]) sloužil celý objekt vládním účelům. Akademie se stala sídlem Úřadu předsednictva vlády s prvním československým poválečným premiérem [[Zdeněk Fierlinger|Zdeňkem Fierlingerem]]. Takto sloužila až do rozpadu [[Československo|Československa]].