Rurikovci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
obrázky |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Ice-battle.jpg|thumb|Kníže [[Alexandr Něvský]] poráží v [[Bitva na Čudském jezeře|bitvě na Čudském jezeře]] v dubnu 1242 [[Řád německých rytířů]]]]
'''Rurikovci''' ({{Vjazyce2|uk|''Рюриковичі''}} [řjurykovyči]) byli původní vládnoucí [[dynastie|dynastií]] ve středověkém ruském státě, to znamená v [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], později v dílčích ruských knížectvích i sjednoceném moskevském státě. Vládli od 9. století do roku [[1598]]. K nejznámějším panovníkům z rurikovské dynastie patří sv. [[Vladimír I.]], [[Jaroslav I. Moudrý]], [[Vladimír II. Monomach]], [[Vsevolod III. Velké hnízdo|Vsevolod III. Bolšoje gnězdo]], [[Alexandr Něvský]], [[Ivan I. Kalita]], [[Dmitrij Donský]], [[Ivan III.|Ivan III. Veliký]], [[Vasilij III.|Vasilij III. Ivanovič]] a [[Ivan IV.|Ivan IV. Hrozný]].
== Původ dynastie ==
[[Soubor:1000 Vladimir 2.jpg|thumb|190px|[[Vladimír I.|Vladimír Veliký]], kníže kyjevský a novgorodský, na [[Pomník Tisíciletí Rusi|pomníku Tisíciletí Rusi]] v [[Novgorod]]u]]
Za zakladatele dynastie Rurikovců je považován pololegendární [[Varjagové|varjag]] [[Rurik]], jehož zná jediný písemný pramen, nejstarší ruská [[letopis]]ná sbírka ''[[Pověst dávných let|Povest vremennych let]]'', která vypráví o pozvání knížat ze zámoří. Podle ní přišel Rurik roku [[862]] ze Skandinávie a spolu se svými bratry Sineusem a Truvorem se zmocnil vlády na ruském severu, v Novgorodu, Izborsku a Běloozeru. Později [[Oleg]], rovněž normanský náčelník, vládnoucí jménem údajného Rurikova syna [[Igor]]a spojil Novgorod s významným centrem v zemi východních Slovanů Kyjevem, což je považováno za počátek státu, který později historikové nazvali [[Kyjevská Rus]].
Řádek 11 ⟶ 13:
== Knížata rozdrobené Rusi ==
[[Soubor:Kyivan Rus' 1220-1240.png|náhled|190px|Nezávislá knížectví na Rusi v době [[Mongolský vpád do Evropy|mongolské invaze]] ve 13. století]]
V polovině 12.století se [[Kyjevská Rus]] rozpadla na několik nezávislých knížectví. Zpočátku jich bylo 12, ve 14.století až 250. Ve většině těchto knížectví vládla knížata z rurikovské dynastie, která byla velmi početná. Nejvýznamnější z nich byla veliká knížata [[vladimir]]ská, knížata [[tver]]ská, [[rjazaň]]ská a [[suzdalsko-nižněnovgorodské knížectví|suzdalsko-nižněnovgorodská]], která většinou také používala od poloviny 14.století titulu veliký kníže. Ve 14.století se prosadili Rurikovci, vládnoucí [[Moskevské velkoknížectví|moskevskému knížectví]], kteří svůj původ odvozovalli od [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]], respektive od jeho syna [[Daniil Alexandrovič|Daniila]], který získal moskevský [[Údělné knížectví|úděl]], osamostatnil se v něm a podstatně rozšířil území, jemuž vládl.
Matka českého krále [[Václav II.|Václava II.]] a manželka Přemysla Otakara II., [[Kunhuta Uherská|Kunhuta]], byla dcerou [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]] a vnučkou [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z dynastie Rurikovců.
== Moskevský stát ==
| |||