Otevřít hlavní menu

Změny

m
linkfix
}}</ref> Slavnostní zahájení provozu proběhlo 23. prosince 1906, kdy za nepříznivých klimatických podmínek projel celou trať speciální vlak s hosty tažený dvěma lokomotivami. Pravidelný provoz byl zahájen 24. prosince 1906 třemi páry [[smíšený vlak|smíšených vlaků]] denně.<ref>Šatava, s. 20–21.</ref>
 
Pro zahájení dopravy byly zakoupeny od pražské [[První českomoravská továrna na stroje|První českomoravské továrny na stroje]] (později součást [[ČKD]]) dvě parní lokomotivy řady U (následně u [[Československé státní dráhy|ČSD]] řada U 37.0) a od [[RinghofferRinghofferovy závody|Ringhoffera]]a osm osobních vozů, tři služební vagóny s poštovním oddílem a 30 nákladních vozů. Jednalo se o lokomotivy i vozy shodného typu, jaké už téměř 10 let jezdily na trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, kterou však až do roku 1925 vlastnila jiná společnost. Na „Obrataňce“ se zpočátku nacházela jediná [[výtopna]] v Obratani, roku 1908 byla postavena zděná výtopna v Jindřichově Hradci a o další dva roky později i v Kamenici nad Lipou. Majitelem tratě byla firma Místní dráha Jindřichův Hradec – Obratany, provoz na její náklady zajišťovaly rakouské státní dráhy [[Císařsko-královské státní dráhy|kkStB]].<ref>Šatava, s. 21.</ref>
 
Následující historický vývoj je velmi podobný historii novobystřické tratě. Provoz dráhy v roce 1918 převzaly Československé státní dráhy (tehdy měla trať číslo 89d<ref>[http://csd1918.wz.cz/1918s098.jpg Jízdní řád z roku 1918], csd1918.wz.cz</ref>), byl zvýšen počet spojů a na zdejší trati byla dokonce odloučena nákladní doprava od osobní. Dráha byla v roce 1925 podle zákona č. 156/1925 Sb. zestátněna, přičemž podle téhož zákona musela být na nejbližší [[valná hromada|valné hromadě]] odhlasována likvidace společnosti.<ref>Šatava, s. 22.</ref> V průběhu druhé poloviny 20. let a ve 30. letech 20. století sílila na trati doprava, byl zvyšován počet [[Podvalník (železnice)|podvalníků]] pro normálněrozchodné nákladní vozy, pro cestující zakoupily ČSD v roce 1929 dva [[Motorový vůz M 11.0|motorové vozy řady M 11.0]], které byly o tři roky doplněny třetím. Tato vozidla zrychlila a zlevnila osobní přepravu, díky zvýšenému zájmu cestujících byla dokonce zřízena v roce 1931 nová zastávka [[Sudkův Důl]]. První větší [[Motorový vůz M 21.0|motorové vozy řady M 21.0]] byly dodány v roce 1939.<ref name="Satava23">Šatava, s. 23.</ref>
=== Osobní a nákladní vozy, podvalníky a speciální vozidla ===
[[Soubor:Wagen 2.jpg|thumb|Historický osobní vůz Ci/ú 321 z roku 1906 původně vyrobený pro obrataňskou trať s označením Ci/s 15]]
V roce 1906 bylo od vagónky [[RinghofferRinghofferovy závody|František Ringhoffer]], [[Smíchov]] zakoupeno osm osobních vozů (čtyři s oddíly druhé a třetí třídy, čtyři výhradně třetí třídy) shodných s vagóny novobystřické dráhy, tři služební vozy s poštovním oddílem, 10 zavřených nákladních, 20 otevřených nákladních vagónů a několik dvojic [[oplenový vůz|oplenových vozů]] a [[Podvalník (železnice)|podvalníků]]. V následujících letech počet nákladních vozů i podvalníků stoupal v závislosti na růstu nákladní dopravy.<ref>Šatava, s. 55.</ref> Většina osobních vozů vydržela na jindřichohradeckých drahách až do 60. let 20. století, přičemž v průběhu let k nim přibylo i několik jednotlivých vozů různých typů z jiných úzkorozchodných tratí. Téměř kompletní výměna osobních vozů proběhla v roce 1966, kdy bylo dodáno 10 moderních vozů [[Vůz Btu590 ČD|řady Balm/ú]], které byly v roce 1975 doplněny šesticí stejných vozů ze zrušené trati Ružomberok – Korytnica kúpele. Tyto vagóny slouží v Jindřichově Hradci v osobní dopravě dodnes.<ref name="osob">{{Citace elektronické monografie
| titul = Osobní a služební vozy - historický přehled
| url = http://www.jhmd.cz/rollst07c.htm