Dějiny matematiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
m →Vedení důkazů: oprava jména značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
{{viz též|Mezopotámská matematika}}
Z [[Mezopotámie]] pocházejí první písemné památky v dějinách lidstva a z období 22000 až 18000 př. n. l. se dochovalo velké množství matematických tabulek, které ukazují pokročilý stupeň rozvoje mezopotámské [[algebra|algebry]] i [[geometrie]] a také to, že matematika má opravdu dlouhou historii. V té době byly objeveny důležité [[algoritmus|algoritmy]] pro řešení rozmanitých úloh. Matematika byla schopna odpovědět na všechny požadavky tehdejší [[civilizace]]. Pro její další rozvoj patrně chyběly silnější podněty. Z období
V algebře počtáři řešili úlohy, které dnes vedou na [[lineární rovnice|rovnice lineární]], [[kvadratická rovnice|kvadratické]], [[kubická rovnice|kubické]] a [[bikvadratická rovnice|bikvadratické]] i jejich soustavy. Objevily se dokonce úlohy vedoucí na rovnice osmého stupně, které nemají žádnou rozumnou aplikaci v tehdejší technické praxi. Byly patrně určeny na procvičování početních dovedností. Neznámé [[veličina|veličiny]] byly označovány jako délka a šířka, jejich součiny jako [[plocha]]. Někdy však byly [[termín]]y převzaty i z oblasti aritmetických operací ([[dělenec]] a [[dělitel]], [[násobenec]] a [[násobitel]] atd.).
Samostatnou kapitolou jsou astronomické tabulky chaldejských počtářů, které svědčí o jejich nevšedních početních znalostech a dovednostech. Světu do dneška zanechali [[Šedesátková soustava|šedesátkovou soustavu]] (čas, úhly), rozdělení [[Kruh (geometrie)|kruhu]] na 360 [[stupeň|stupňů]], dne na 24 hodin, hodiny na 60 minut a minuty na 60 sekund.
=== Egypt ===
Řádek 94:
V období středověku matematika, stejně jako ostatní vědy, v Evropě upadá. Někteří myslitelé a [[církev]]ní matematici přesto dospěli k jistým důležitým výsledkům. [[Mikuláš Oresme]] (druhá polovina [[14. století]]) studoval ze záliby mocniny s lomenými [[exponent]]y, ale hlavně napsal práci, v níž se zabývá závislostí mezi veličinami. Nanáší závisle [[proměnná|proměnnou]] (latitudo — šířku) vůči nezávisle proměnné (longitudo — délce), kterou lze měřit. Je v tom druh přechodu od [[Soustava souřadnic|souřadnic]] na nebeské nebo zemské [[nebeská sféra|sféře]] (které znali již ve starověku) k moderním geometrickým souřadnicím. Jeho práce o tom byla několikrát vytištěna v letech [[1482]] až [[1515]] a pravděpodobně ovlivnila renesanční matematiky včetně [[René Descartes|Descarta]].
Až do začátku [[16. století]] nebyl učiněn žádný podstatný pokrok k překonání úrovně arabské a antické matematiky. První skutečně nové a původní výsledky přináší italští
== Novověká evropská matematika ==
Řádek 169:
Ve dvacátém století se vyskytlo několik pozoruhodných případů nestandardního zacházení se základním matematickým nástrojem, důkazem. Vedle již zmíněného důkazu věty o čtyřech barvách, které počítač asistoval, vyskytly se pokusy o plně [[automatické dokazování vět]]. Počítač v nich dostane sadu axiomů zadaných symboly výrokové logiky a z nich vyvozuje stále složitější vlastnosti systému.
Kvalita tohoto odvozování a dokazování je zatím samozřejmě nedostatečná. Ostatně intuice živých matematiků může slavit ohromné úspěchy i bez znalosti pojmu „důkaz“: indický matematik [[
=== Různorodost matematiky v druhé pol. 20. stol. ===
| |||