Gregoriánský kalendář: Porovnání verzí

Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých [[Katolictví|katolických]] zemích – větší části [[Itálie]], [[Španělsko|Španělsku]], [[Portugalsko|Portugalsku]] a [[Polsko|Polsku]]. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo veliké potíže, prostí lidé důvodu reformy nerozuměli a někteří se dokonce domnívali, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod.

 

V [[Čechy|Čechách]] původně pražský [[arcibiskup]] [[Martin Medek z Mohelnice]] oznámil změnu data ze [[14. listopad|14.]] na [[25. listopad]]u [[1582]]. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce [[1583]] přijetí nového kalendáře zamítl i [[Český zemský sněm|zemský sněm]].

 

 

Oproti tomu v zemích s převládajícím protestantským obyvatelstvem na reformu přistupovaly mnohem později a nejednotně a navíc v různých ročních obdobích.

* Tak v [[Nizozemsko|Nizozemí]] byla reforma přijata sice již roku [[1582]], ale až koncem roku, čímž Nizozemci toho roku přišli o [[Vánoce]].

* Velké problémy reforma způsobila ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], kde ji katolické země přijaly v průběhu let [[1583]]–[[1584]], ale protestantské až v roce [[1700]]. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to [[Antikrist]], který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den<ref>Ludvík Souček: Nebeské detektivky, senzace a záhady - http://www.scritube.com/limba/ceha-slovaca/NEBESK-DETEKTIVKY-SENZACE-A-ZH519161118.php</ref>. Do roku 1700 bylo totiž Německo rozděleno v otázce kalendáře, než jej přijala protestantská knížata<ref>Josef Kollmann - Zavedení gregoriánského kalendáře v českých zemích - http://www.uloz.to/3089310/josef-kollmann-zavedeni-gregorianskeho-kalendare-v-ceskych-zemich-pdf</ref>. Gregoriánský kalendář jako celek byl přijat až 1775.<ref>DIE POLEMIK über die GREGORIANSICHE KALENDERREFORM - http://www.computus.eu/kaltenbrunner/kb001.html</ref> Takže i některé české obce přijaly gregoriánský kalendář až po roce 1700 (například [[Hranice (okres Cheb)]]<ref>Hranice po třicetiletá válce - utužení roboty - http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/toufar/toufar.htm</ref>) za vlády [[Leopold I.|Leopolda I.]]<ref>Dějepis zadními vrátky - http://www.galeriemajo.com/stripky_z_dejepisu.doc</ref>.

* Největší zmatek způsobilo [[Švédsko]], které v&nbsp;roku 1700 reformu nepřijalo, avšak aby chyba nenarůstala, vypustilo přestupný den z&nbsp;roku 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl, že po dobu 40 let budou vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnou gregoriánského kalendáře. Od reformy bylo v&nbsp;roce [[1712]] upuštěno a Švédsko se vrátilo k&nbsp;juliánskému kalendáři. Teprve v&nbsp;roce [[1753]] byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.

* Specifická situace nastala v&nbsp;[[Anglie|Anglii]]. Tam v&nbsp;době reformy vládla královna [[Alžběta I.]] ([[1533]]–[[1603]]), která sice byla protestantkou, ale přesto požádala, aby [[astrolog]] [[John Dee]] reformu prostudoval a sdělil královně svůj názor. Dee coby vědec reformu schválil a navrhl k&nbsp;přijetí. Alžběta tedy hodlala reformu přijmout, ale vzhledem k&nbsp;zapřisáhlému odporu [[anglikánská církev|anglikánské církve]] byla neustále odkládána, až se od ní na dlouhou dobu upustilo. Anglie byla na svou odlišnost vůči zbytku Evropy do jisté míry pyšná. Teprve v&nbsp;průběhu [[18. století]] se postupně zvedala vlna kritiky stávajícího systému (zejména z&nbsp;řad obchodníků, jimž odlišný kalendář přinášel problémy). V&nbsp;[[parlament]]u důrazně bojoval za přistoupení ke gregoriánskému systému [[Philip Dormer Stanhope]], hrabě z&nbsp;[[Chesterfield]]u. Především jeho zásluhou přistoupila [[Spojené království|Velká Británie]] na gregoriánský kalendář roku [[1752]], ve kterém po [[2. září]] následovalo [[14. září]].

* [[Pravoslaví|Pravoslavné církve]] obecně (např. v Řecku, Rusku, Srbsku) úpravu nepřijaly nikdy.

 

Mimoevropské země pod nadvládou evropských koloniálních mocností nebo s převládajícím křesťanským obyvatelstvem přijaly zpravidla kalendářní reformu spolu s mateřskými zeměmi. Tak v současnosti gregoriánský kalendář s naším letopočtem jako občanský kalendář používají všechny země světa kromě čtyř zemí, kde ovšem v mezinárodním styku náš letopočet a kalendář nutně užívat musí také:

* [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], kde platí [[islámský kalendář]],