Knihtisk: Porovnání verzí

[[Johannes Gutenberg]] měl mnoho přímých i nepřímých předchůdců, a to jak v Evropě, tak zejména v Asii. Za nejstaršího předchůdce knihtisku lze považovat nejrůznější pečetidla a razítka, jakožto první nástroje pro opakované „psaní“ stejné značky, slova či věty. Z území [[MezopotamieMezopotámie]], na němž působily kultury sumerská, asyrská a babylonská, se dochovaly známky tiskařské, či spíše razičské činnosti v podobě malých kamenných válečků, kterými se pečetily ještě nevypálené hliněné destičky. Ty pocházejí z doby asi 3000 let př. n. l., stejně jako cihly s tištěnými nápisy ze stejné oblasti. Poměrně známý je tzv. Disk z Faistu z období okolo roku 1600 př. n. l. Je to hliněný kotouč, nalezený roku 1908 na [[Kréta|Krétě]] v paláci Faistu, nesoucí na sobě nápis v hieroglyfickém písmu provedený jednotlivými razidly. Význam textu či textů na disku nebyl dosud rozluštěn.

Tisk z výšky se patrně poprvé objevil v [[Čína|Číně]], kde první deskové tisky vznikly v 9. století. Od 11. století se údajně užívaly i pohyblivé litery. Za jejich vynálezce bývá považován čínský kovář Pi-Sheng. Ten používal ručně vyráběných liter z pálené hlíny, které vysázel na kovovou desku a slepil je voskovým tmelem. Po vyhotovení otisku se deska nahřála, tím tmel povolil a písmena povolila. Poté bylo možno sestavit jiný text a tisknout znovu. Ovšem nedochovaly se ani hliněné litery, ani žádný takto provedený tisk. V [[Korea|Koreji]] byly vynalezeny trvanlivější litery, do kterých se písmo vyřezávalo negativně. Tímto způsobem vznikl v roce 1234 soubor zákonů ''Sandem Remum'', jejž považujeme za nejstarší knihu tištěnou pohyblivými literami. Nejstarší dochovaný tisk (''[[Kniha Čikči]]'') pocházívznikl zv období [[Dynastie Korjo]] v červenci roku [[1377]].<ref name="unesco">[http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=22954&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html Memory of the World], unesco.org, accessed November 2009</ref> Kovové litery z mosazi se však ryly jednotlivě, nepoužíval se [[tiskařský lis]] a technika se příliš nerozšířila, možná proto, že nedosahovalanebyla přílišdostatečně vysokérychlá rychlostia tiskuna adruhé straně nebyla po ní poptávka. Tisklo se dále z dřevěných desek a moderní knihtisk se tak i do východní Asie rozšířil až v 19. století z Evropy.

Do [[Evropa|Evropy]] razítkový tisk příliš nepronikl. V klášteře PfüfeningPrüfening nedalekou [[RegensburgŘezno|Řezna]] lze vidět asi nejstarší ukázku této techniky na území Evropy, je zde nápis z roku 1119 pořízený pro zasvěcení kostela svatému Jiří. Nápis byl vytlačen do hliněné desky jednotlivými písmenovými razidly nejspíše z tvrdého dřeva. Další dřevěná razítka jsou z 2. poloviny 13. století z anglických kostelů v [[Birmingham]]u, [[Oxford]]u a [[Surrey]], kde jimi byly pořízeny sakrální nápisy. Razítka bylase téžvzácně řídceužívala užívánataké k tvorbětisku iniciál v některých francouzských rukopisůrukopisech 13. století.