Ratajské rybníky: Porovnání verzí

'''Ratajské rybníky''' jsou [[Rybniční soustava|rybniční soustavou]], [[přírodní památka|přírodní památkou]] (kód ÚSOP 1634)<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Přírodní památka Ratajské rybníky|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1634|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Kód ÚSOP 1634}}</ref> a [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]] (kód ÚSOP 2972)<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11967|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Kód ÚSOP 2972 - Kód NATURA CZ0534055}}</ref> v [[Česká republika|České republice]]. Leží na katastrálním území města [[Hlinsko]] v [[okres Chrudim|okrese Chrudim]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]].<ref name=":6">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Základní mapa ČR: Ratajské rybníky a okolí|url=http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/default.aspx?wmcid=21254&SID=|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Geoportál: ID: 21254 „Ratajské rybníky"}}</ref>

Ratajské rybníky pod původním označením „[[chráněný přírodní výtvor]]" zřídil bývalý Okresní národní výbor v Chrudimi vyhláškou č. 35 ze dne 21. listopadu 1990 (s účinností od 1.12.1990).<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Přírodní památka Ratajské rybníky|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1634|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Kód ÚSOP 1634}}</ref> Předmětem ochrany se stala soustava rybníků s břehovými porosty a okolními zachovalými [[Rašeliniště|rašelinnými loukami]] s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Zvláště chráněným územím ve formě přírodní památky o rozloze 11,4 ha (kód ÚSOP 1634) bylo prohlášeno ve smyslu Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Přírodní památka s [[Mokřad|mokřady]], [[Slatiniště|slatinnými loukami]] s cenným [[Biotop|biotopem]] chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a společenstvem [[Rybník|rybníků]] náleží do Žďárského [[Bioregion|bioregionu]] [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincie]] a přírodní lesní oblasti Českomoravské vrchoviny. Lokalita leží v chladné klimatické oblasti, která je součástí Sečské vrchoviny ve [[Fytogeografické členění Česka|fytogeografickém členění]] území Česka.<ref name=":0" /> Ochranné pásmo přírodní památky v délce 50 m od hranic zvláště chráněného území (§ 37 zákona č. 114/1992 Sb.) zasahuje v lesním prostoru „Na balkovském" do lesních hospodářských celků (Nasavrky, Městské lesy Hlinsko).

Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky překrývá přírodní památku rozsáhlejší plochou 20,4 ha (kód ÚSOP 2972) v nadmořských výškách 584 až 602 m Kameničské vrchoviny. V rámci soustavy nazvané [[Natura 2000|NATURA 2000]], kterou tvoří chráněná území vymezená podle jednotných podmínek ve všech státech [[Evropská unie|Evropské unie]], byla vyhlášena dne 15. dubna 2005 (kód NATURA CZ0534055)<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11967|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Kód ÚSOP 2972 - Kód NATURA CZ0534055}}</ref>.

[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - Horní ratajský rybník.JPG|thumb|261x261px|Horní ratajský rybník; s hladinoupomístním částečnějménem pokrytouHorní slabouRataják ledníje vrstvouplochou anejvětší loukamiv nadrybniční nímsoustavě, hladina se sněhovouslabým ledem a sníh na loukách za rybníkem demonstruje časné jaro Kameničské pokrývkou.vrchoviny]]

Rybniční soustava je průtočná, složená ze tří rybníků s názvypomístními jmény:

Hladiny rybníků jsou regulovány výpustmi v jejich hrázích a také vybudovanými přepady v případě tzv. velké vody. Rybníky jsou využívány k chovu ryb s pravidelnými podzimními výlovy. Rybníky obhospodařuje rybářská organizace v Hlinsku<ref name=":4" />, v chovu se objevují:

Geomorfologický útvar ([[údolí]]) je situován v jihovýchodní části Kameničské vrchoviny pod vrcholem Pešava (697 m n.m., v roce 1987 uváděn za nejvyšší a od roku 2006 jako významný bod geomorfologického celku Železných hor).<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Demek|jméno=Jaromír|odkaz na autora=Jaromír Demek|příjmení2=Mackovčin|jméno2=Peter|příjmení3=Balatka|jméno3=Břetislav|odkaz na autora3=Břetislav Balatka|spoluautoři=a kol.|titul=Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR.|editoři=Jaromír Demek, Peter Mackovčin|vydání=2|vydavatel=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|místo=Brno|rok=2006|počet stran=582|přílohy=fotografie, 1 mapa, 1 CD|strany=|isbn=80-86064-99-9}}</ref> Od rybniční soustavy k severu stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými poli k vrcholu Medkovy kopce (638 m n.m.). Od břehu Horního ratajského rybníku severovýchodním směrem  se zvedá terén s rozsáhlými mokřady, nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji, k vrcholu Čertovina (655 m n.m.) v zalesněném hřebeni. Území s vlhkými loukami a lesním společenstvem má významnou retenční schopnost.

Louky nad rybníkem se skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými polemi jsou přerušeny v severozápadním směru [[Silnice I/34|silnicí I/34]] (úsek [[Hlinsko]] – [[Čertovina]]), která tvoří nejseverněji položenou hranici Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Nad silnicí se táhne zalesněné pásmo Kameničské vrchoviny s vrcholy Medkovy kopce, Čertovina, Dědovský kopec, na jihovýchodním svahu s místní komunikací spojující [[Čertovina|Čertovinu]] (část města Hlinsko) s [[Pláňavy]] (část obce Vojtěchov) a obcí [[Dědová]].<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|korporace=Klub českých turistů|odkaz na korporaci=Klub českých turistů|titul=Vysokomýtsko a Skutečsko|vydání=5|vydavatel=Trasa|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7324-339-5|poznámka=Turistická mapa 1:50 000, list 47}}</ref> Pozemní komunikace nad zvláště chráněným územím kopíruje zalesněný tzv. vedlejší hřeben [[Železné hory|Železných hor]] ve východo-jihovýchodním směru, který se od vrcholu Dědovského kopce stáčí více na jihovýchod, až k jejich nejvyššímu bodu [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n.m.)<ref name=":7" />, na rozhraní s [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvrateckou vrchovinou]].

Půdotvorným substrátem ve zvláště chráněném území jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nich vytvořené pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.<ref name=":0" />

[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160318 - Dolní ratajský rybník.JPG|thumb|262x262px|Dolní ratajský rybník; spomístně částíDolní severníhoRataják, břehuseverní břeh s mokřady a vlhkou loukou časněza rybníkem je hydrogeologickou lokalitou s zvodními jara.zdroji]]

Oblast náleží do povodí [[Chrudimka|Chrudimky]], jejíž prameniště je tzv. Pro„přes kopec" od rybniční soustavy, za širokým sedlem mezi Dědovským kopcem a Pešavou. Spojnice obou vrcholů je rozvodím pro vodní toky, v severozápadním směru stékajících do údolí se soustavu ratajských rybníků, pro něž jsou v krajině důležité vodní zdroje. Svahy vrchů (kopců) Kameničské vrchoviny jsou z hlediska [[hydrogeologie]] významnými místy, ze kterých se stahuje do údolí voda. Na území přírodní památky a evropsky významné lokality je zásadním zdrojem pro život na tamních [[Stanoviště (lokalita)|stanovištích]] rostlinných a živočišných společenství.

Významnou schopnost zadržování vody a její postupné uvolňování pro rostlinstvo mají na zvláště chráněném území mokřady, slatinné louky a lesní společenstva v jeho okolí, také Blatenský potok pramenící pod vrcholem Pešava<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Národní registr pramenů a studánek|titul=Evidence vodních zdrojů: pramen Blatenského potoka (8772)|url=http://www.estudanky.eu/8772-pramen-blatensky-potok|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-22}}</ref> a protékající okrajem lesní lokality „Na balkovském".<ref name=":2" />

Na území přírodní památky a evropsky významné lokality na rozhraní Železnohorského a Žďárského bioregionu jsou zastoupeny zrašelinělé mezotrofní až slatinné louky, přecházející v mokřadní [[Ostřice|ostřicová]] společenstva a prostředí rybníků. Na rybníku pomístně nazvaném Prostřední Rataják je vysazen kultivar [[Leknín|leknínu]], který zabírá značnou část vodní plochy. Na loukách nad rybníky rozkvétá v letním období vzácný [[hořec hořepník]] (Gentiana pneumonanthe). Jde o jedinou známou lokalitu jeho výskytu v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.<ref name=":0" /> Kolem rybníků a vodních toků jsou rozšířeny skupiny náletových dřevin, zejména:

* škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Botany: Škarda měkká čertkusolistá|url=http://botany.cz/cs/crepis-mollis-hieracioides/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-22|poznámka=Lokalita: více míst}}</ref>

* ostřice příbuzná (Carex appropinquata)<ref name=":1" />

[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - informační tabule.JPG|náhled|222x222pixelů238x238bod|InformačníPřírodní tabulepamátka SprávyRatajské CHKOrybníky; Žďárskéinformační vrchytabuli -s Přírodnímapou památka Ratajské rybníkyúzemí u hráze Dolního ratajského rybníku. instalovala pro turisty Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy]]

Turistická žlutě značená trasa pokračuje od rozcestníku „Ratajské rybníky" podél Blatenského potoka lesním prostorem nad přírodní památkou do prostředí vlhkých luk pod vrcholem Dědovského kopce a dále k [[Bahna (přírodní památka)|Přírodní památce Bahna]].<ref name=":3" /> S přírodní památkou [[Louky v Jeníkově]] tvoří pomyslný trojúhelník zvláště chráněných území (uprostřed s vrcholem Pešava)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Seznam.cz|odkaz na korporaci=Seznam.cz|titul=Turistická mapa: PP Ratajské rybníky, Bahna, Louky v Jeníkově|url=https://mapy.cz/s/1qdT9|vydavatel=Mapy.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-22}}</ref> s typickými hydrogeologickými poměry mokřadů a vlhkých luk s vysokou spodní vodou. Návštěvníkům přírodních lokalit prezentují krajinu Kameničské vrchoviny turisticky dostupnou, až se stometrovou rozdílnou nadmořskou výškou (585 - 685 m)<ref name=":3" />, s charakteristickou vegetací a živočichy v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Turistické informační centrum je k dispozici v centru města Hlinsko.<ref name=":4" />