Wikipedie

Ratajské rybníky: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Úprava textu článku, popisku fota + poznámky v infoboxu, doplněny reference + související články.
Řádek 3:
| název = Ratajské rybníky
| obrázek = PP Ratajské rybniky.jpg
| popisek = Rybník s pomístním jménem Prostřední Rataják s rozsáhlou vodní vegetací
| popisek = Ratajské rybníky
| datum vyhlášení = [[1. prosinec|1. prosince]] [[1990]]
| vyhlásil = Okresní národní výbor Chrudim
| úsop = 1634
| lokalita = [[Hlinsko]]
| nadmořská výška = 585 - 595
| zeměpisná šířka = 49.7697889
Řádek 13:
| výměra = 11,4159 ha
| okres = Chrudim
| poznámky = [[Evropsky významná lokalita]], kód ÚSOP [http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11967 2972]
| poznámky =
| commonscat = Ratajské rybníky
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 46 | lat_sec = 11 | lon_deg = 15 | lon_min = 56 | lon_sec = 10 | caption = | label = Ratajské rybníky | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
'''Ratajské rybníky''' jsou [[Rybniční soustava|rybniční soustavou]], [[přírodní památka|přírodní památkou]] (kód ÚSOP 1634)<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Přírodní památka Ratajské rybníky|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1634|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Kód ÚSOP 1634}}</ref> a [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]] (kód ÚSOP 2972)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11967|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Kód ÚSOP 2972 - Kód NATURA CZ0534055}}</ref> v [[Česká republika|České republice]]. Leží na katastrálním území města [[Hlinsko]] v [[okres Chrudim|okrese Chrudim]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Základní mapa ČR: Ratajské rybníky a okolí|url=http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=21234&SID=|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Geoportál: ID: 21234 „Ratajské rybníky"}}</ref>
 
Ratajské rybníky pod původním označením „[[chráněný přírodní výtvor]]" zřídil bývalý Okresní národní výbor v Chrudimi vyhláškou č. 35 ze dne 21. listopadu 1990 (s účinností od 1.12.1990).<ref name=":0" /> Předmětem ochrany se stala soustava rybníků s břehovými porosty a okolními zachovalými [[Rašeliniště|rašelinnými loukami]] s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Zvláště chráněným územím ve formě přírodní památky o rozloze 11,4 ha (kód ÚSOP 1634) bylo prohlášeno ve smyslu Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
 
Přírodní památka s [[Mokřad|mokřady]], [[Slatiniště|slatinnými loukami]] s cenným [[Biotop|biotopem]] chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a společenstvem [[Rybník|rybníků]] náleží do Žďárského [[Bioregion|bioregionu]] [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincie]] a přírodní lesní oblasti Českomoravské vrchoviny. Lokalita leží v chladné klimatické oblasti, která je součástí Sečské vrchoviny ve [[Fytogeografické členění Česka|fytogeografickém členění]] území Česka. Ochranné pásmo přírodní památky v délce 50 m od hranic zvláště chráněného území (§ 37 zákona č. 114/1992 Sb.) zasahuje v lesním prostoru „Na balkovském" do lesních hospodářských celků (Nasavrky, Městské lesy Hlinsko).
 
Rybniční soustava tří kaskádovitě nad sebou vybudovaných vodních nádrží a na břehové porosty navazující vlhké louky se nachází v nadmořských výškách 585 až 595 m v širokém údolí [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]]. Přírodní lokalita je součástí [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy]] (kód ÚSOP 75). Správa zvláště chráněného území náleží do působnosti [[Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky]] - Regionální pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy: Přírodní památka Ratajské rybníky|url=http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zvlaste-chranena-uzemi/prirodni-pamatka-ratajske-rybniky/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-02-21}}</ref>
 
== Evropsky významná lokalita ==
Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky překrývá přírodní památku rozsáhlejší plochou 20,4 ha (kód ÚSOP 2972) v nadmořských výškách 584 až 602 m Kameničské vrchoviny. V rámci soustavy nazvané [[Natura 2000|NATURA 2000]], kterou tvoří chráněná území vymezená podle jednotných podmínek ve všech státech [[Evropská unie|Evropské unie]], byla vyhlášena dne 15. dubna 2005 (kód NATURA CZ0534055).
 
Předmětem ochrany evropsky významné lokality jsou [[Bezkolenec|bezkolencové]] louky na vápnitých, rašelinných a hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), přechodová [[rašeliniště]] a [[třasoviště]] a výskyt evropsky významných druhů
Řádek 38:
[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - Horní ratajský rybník.JPG|thumb|261x261px|Horní ratajský rybník s hladinou částečně pokrytou slabou lední vrstvou a loukami nad ním se sněhovou pokrývkou.]]
Rybniční soustava je průtočná, složená ze tří rybníků s názvy:
* Horní Rataják, rozloha 16.714 m<sup>2</sup>, hloubka až 1,7 m (vybudován kolem r. [[1855]], uváděn na mapách tzv. II. vojenského mapování v Čechách), zeměpisný název: Horní ratajský rybník<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Seznam.cz|odkaz na korporaci=Seznam.cz|titul=Turistická mapa: Ratajské rybníky a okolí|url=https://mapy.cz/s/1q9qo|vydavatel=Mapy.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21}}</ref>
 
* Prostřední Rataják, rozloha 7.260 m<sup>2</sup>, hloubka až 1,7 m (vybudován kolem r. [[1970]], vysoký podíl vegetace, osázen lekníny, zarůstá velká plocha vodní hladiny), bez bližšího zeměpisného názvu<ref name=":2" />
 
* Dolní Rataják, rozloha 13.358 m<sup>2</sup>, hloubka až 1,7 m (vybudován kolem roku [[1910]]), zeměpisný název: Dolní ratajský rybník<ref name=":2" />
Hladiny rybníků jsou regulovány výpustmi v jejich hrázích a také vybudovanými přepady v případě tzv. velké vody. Rybníky jsou využívány k chovu ryb s pravidelnými podzimními výlovy. Rybníky obhospodařuje rybářská organizace v Hlinsku., Dov chovu bylse vybrányobjevují:
* [[kapr obecný]]
* [[lín obecný]]
Řádek 49:
* [[štika obecná]]
* [[plotice obecná]] 
Rybníky napájí dvě bezejmenné vodoteče pramenící ve svahu Čertoviny (655 m n.m.), jedna zaústěna do rybníku „Horní Rataják", druhá obtočná s více vydatným vodním tokem, při velkém průtoku a vysokém stavu podzemní vody napájí i Horní ratajský rybník (na některých turistických mapách uváděna se zaústěním do rybníku).<ref name=":2" /> Vodní nádrže jsou oddělené pod hrázemi úzkými pásy zeleně s břehovými porosty a mokřady, jejich vybudováním vznikly v lokalitě nové vodní biotopy pro rostlinstvo a živočichy. Spuštěním výtoku rybníků lze snižovat i vysokou hladinu spodní vody na okolních vlhkých loukách.
 
Pobřežní porosty ratajských rybníků se solitérními i hustými skupinami dřevin přechází dál od jejich břehů v druhově pestré rašelinné až slatinné louky a vytvářejí příznivá stanoviště pro hnízdění [[Ptactvo|ptactva]], bohatou populaci [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[Hmyz|hmyzu]], jejichž život je spjat s vodou.
Řádek 55:
== Původ názvu ==
Název rybniční soustavy a od ní pojmenované přírodní památky a evropsky významné lokality je odvozen od pomístních jmen ([[anoikonymum]]) tří rybníků (Horní-, Prostřední-, Dolní Rataják), se zeměpisnými názvy pouze Horní- a Dolní ratajský rybník. Přívlastek „Ratajské" (Rataják, ratajský) získaly rybníky podle své polohy v městské lokalitě s místním názvem Rataje (též ulice) na katastrálním území [[Hlinsko|Hlinska]] (zástavba vzdálená zhruba 700 m od Dolního ratajského rybníku).
 
[[Podloží]] lokality přírodní památky je tvořeno fylitickými břidlicemi a svorovými fylity okraje hlinecké zóny. Půdotvorným substrátem jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nichž jsou vytvořeny pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.
 
== Geografie ==
Ratajské rybníky (rybniční soustava, přírodní památka, evropsky významná lokalita) leží zhruba 2 km od centra města Hlinsko severovýchodním směrem, s nadmořskou výškou 585 m na okraji lesní lokality „Na balkovském" u Dolního ratajského rybníku až 595 m na loukách nad Horním ratajským rybníkem. Široké údolí je sevřené svahy vrcholů [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]], na severu Medkovy kopce (638 m n.m.), severovýchodně Čertovina (655 m n.m.), východo-jihovýchodně Dědovský kopec (676 m n.m.) a na jihovýchodě s významným bodem [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n.m.).<ref name=":2" />
 
Lokalita vlhkých luk a rybniční soustavy, zastíněných od východu a jihu zalesněným prostorem „Na balkovském", poskytuje rostlinstvu omezené, typické podmínky vlhkého prostředí v chladných klimatických podmínkách jihovýchodní části [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] s jejími nejvyššími nadmořskými výškami v oblasti charakteristické delším zimním obdobím.
 
Postupně svažující se terén na úbočí zalesněné vrcholové části hřebene [[Železné hory|Železných hor]], v pásmu Medkovy kopce – Čertovina – Dědovský kopec s několika bezejmennými méně vydatnými vodními toky a také s [[Blatenský potok (přítok Chrudimky)|Blatenským potokem]] stékajícím po svahu odúbočí vrcholu Pešava, vytvořilo přírodně vhodné podmínky pro postupné (v rozmezí více jak sto let) vybudování tří rybníků kaskádovitě nad sebou. Směrem na jihozápad je údolí otevřeno k Blatenskému potoku, který odvádí vody z oblasti, včetně rybniční soustavy, do necelý kilometr vzdálené řeky [[Chrudimka|Chrudimky]], protékající [[Blatno (Hlinsko)|Blatnem]] (část obce Hlinsko).
 
=== Geomorfologie a přírodní podmínky ===
Rybniční soustava, přírodní rezervace a evropsky významná lokalita leží v severní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. V rámci regionálního členění georeliéfu České republiky náleží do [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] Železné hory, [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] Sečská vrchovina a [[Geomorfologický okrsek|geomorfologického okrsku]] Kameničská vrchovina.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=AOPK ČR: Přírodní poměry|url=http://mapy.nature.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Aplikace MapoMat}}</ref>
 
Geomorfologický útvar ([[údolí]]) je situován v jihovýchodní části Kameničské vrchoviny pod vrcholem Pešava (697 m n.m., v roce 1987 uváděn za nejvyšší a od roku 2006 jako významný bod geomorfologického celku Železných hor). Od rybniční soustavy k severu stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými poli k vrcholu Medkovy kopce (638 m n.m.). Od břehu Horního ratajského rybníku severovýchodním směrem  se zvedá terén s rozsáhlými mokřady, nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji, k vrcholu Čertovina (655 m n.m.) v zalesněném hřebeni. Území s vlhkými loukami a lesním společenstvem má významnou retenční schopnost.
Řádek 72 ⟶ 70:
Širokým a dlouhým žlabem stoupajícím k vrcholu Dědovského kopce (676 m n.m.), mezi svahy vrcholů Čertovina a Pešava, se do údolí se soustavou ratajských rybníků stahuje voda z vlhkých luk a mokřadů výše položených v bezejmenných vodotečích s úzkými koryty, v nichž v období s malým objemem dešťových srážek voda vysychá.
 
Louky nad rybníkem se skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými polemi jsou přerušeny v severozápadním směru [[Silnice I/34|silnicí I/34]] (úsek [[Hlinsko]] – [[Čertovina]]), která tvoří nejseverněji položenou hranici Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Nad silnicí se táhne zalesněné pásmo Kameničské vrchoviny s vrcholy Medkovy kopce, Čertovina, Dědovský kopec, na jihovýchodním svahu s místní komunikací spojující [[Čertovina|Čertovinu]] (část města Hlinsko) s [[Pláňavy]] (část obce Vojtěchov) a obcí [[Dědová]].<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|korporace=Klub českých turistů|odkaz na korporaci=Klub českých turistů|titul=Vysokomýtsko a Skutečsko|vydání=5|vydavatel=Trasa|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7324-339-5|poznámka=Turistická mapa 1:50 000, list 47}}</ref>
 
=== Geologie ===
[[Podloží|Geologické podloží]] je tvořeno fylitickými [[Břidlice|břidlicemi]] (místy plodové břidlice kontaktně metamorfované) a svorovými [[Fylit|fylity]] okraje hlinecké zóny (hlinské [[proterozoikum]] a [[paleozoikum]]). V oblasti vodních toků je to nivní [[sediment]] a na ploše rybniční soustavy sediment vodních nádrží ([[hlína]], [[Písek (sediment)|písek]], [[štěrk]]) [[Kvartér|kvartéru]]. Na jihovýchodním okraji lokality s ochranným pásmem se objevuje hlubinný magmatit ([[Granit|granit)]] paleozoika.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Česká geologická služba|odkaz na korporaci=Česká geologická služba|titul=Geologická mapa: Ratajské rybníky a okolí|url=http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-639910,-1091769&scale=15000|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21}}</ref>
 
Půdotvorným substrátem ve zvláště chráněném území jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nich vytvořené pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.
Řádek 81 ⟶ 79:
=== Vodstvo ===
[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160318 - Dolní ratajský rybník.JPG|thumb|262x262px|Dolní ratajský rybník s částí severního břehu s mokřady a loukou časně z jara.]]
Oblast náleží do povodí [[Chrudimka|Chrudimky]]. Pro soustavu ratajských rybníků jsou v krajině důležité vodní zdroje. Svahy vrchů (kopců) Kameničské vrchoviny jsou významnými místy, ze kterých se stahuje do údolí voda. Na území přírodní památky a evropsky významné lokality je zásadním zdrojem pro život na tamních stanovištích rostlinných a živočišných společenství.
 
Významnou schopnost zadržování vody a její postupné uvolňování pro rostlinstvo mají na zvláště chráněném území mokřady, slatinné louky a lesní společenstva v jeho okolí, také Blatenský potok pramenící pod vrcholem Pešava a protékající okrajem lesní lokality „Na balkovském".<ref name=":2" />
 
Z vodních toků svázaných s přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou jsou významné dva bezejmenné vodní toky, pramenící na loukách pod vrcholem Čertoviny. Severněji položený potok odvádí vody do Horního ratajského rybníku. Vydatnější vodní tok, pramenící u sídelní lokality Pláňavy (část obce Vojtěchov), soustavu rybníků obtéká a odvádí vodu mimo zvláště chráněné území.
 
Pod hrází prostředního a nejmenšího ratajského rybníku osázeného lekníny je vyveden z nedalekého vodárenského zdroje přepad vody, uváděn jako jiný vodní zdroj „U rybníků" (ev.č.1719 v Národním registru pramenů a studánek České republiky).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Národní registr pramenů a studánek|titul=Evidence vodních zdrojů: vodní zdroj U rybníků (1719)|url=http://www.estudanky.eu/1719|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21}}</ref> Vodoteč je svedena do Dolního ratajského rybníku.
 
Jen málo vydatným vodním zdrojem je „Luční studánka" (ev.č. 2488 v Národním registru pramenů a studánek České republiky)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Národní registr pramenů a studánek|titul=Evidence vodních zdrojů: pramen Luční studánka (2488)|url=http://www.estudanky.eu/2488-pramen-lucni-studanka|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21}}</ref>, v letní sezóně, v případě malých dešťových srážek v oblasti, brzo vysychajícím. Do úzkého koryta od pramene nad Dolním ratajským rybníkem, do kterého je vodoteč zaústěna, se stahuje i voda z mokřadů v jeho okolí.
 
Z výpusti Dolního ratajského rybníku (a z celého území přírodní památky a evropsky významné lokality) je voda odváděna vodotečí do bezejmenného potoku obtékajícího rybniční soustavu a následně do zhruba sto metrů vzdáleného Blatenského potoka, pravostranného přítoku řeky Chrudimky.
 
=== Vegetace ===
Na území přírodní památky a evropsky významné lokality na rozhraní Železnohorského a Žďárského bioregionu jsou zastoupeny zrašelinělé mezotrofní až slatinné louky, přecházející v mokřadní [[Ostřice|ostřicová]] společenstva a prostředí rybníků. Na loukách nad rybníky rozkvétá v letním období vzácný [[hořec hořepník]] (Gentiana pneumonanthe). Jde o jedinou známou lokalitu jeho výskytu v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.<ref name=":0" /> Kolem rybníků a vodních toků jsou rozšířeny skupiny náletových dřevin, zejména:
* [[olše lepkavá]] (Alnus glutinosa)
* [[bříza bělokorá]] (Betula pendula)
Řádek 121 ⟶ 119:
* [[Ostřice blešní|ostřice blešn]]<nowiki/>í (Carex pulicaris)
 
=== Živočichové ===
Mezi nejvýznamnější druhy [[Bezobratlí|bezobratlých]] obývajících mokřadní louky patří vzácný motýl vlhkých luk [[modrásek očkovaný]] (Maculinea teleius) a [[modrásek bahenní]] (Maculinea nausithous), kterým se také říká motýl z [[mraveniště]]. Housenky motýlůmotýlu se totiž vyvíjejí v květenství [[Krvavec toten|krkavce totenu]] rostoucího na vlhkých loukách kolem rybníků a svůj vývoj dokončí až v mraveništích [[Mravenec luční|lučních mravenců]]. Po vylíhnutí v mraveništi má motýl jen krátký čas na svůj „útěk", jinak by byl [[mravenci]] doslova sežrán.<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=|titul=Turistické informační centrum Hlinsko|url=http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/informacni-centrum|dostupnost=Dostupné v DIALOG information services|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=}}</ref>▼
Na loukách kolem rybníků hnízdí [[bekasina otavní]] (Gallinago gallinago), [[bramborníček hnědý]] (Saxicola rubetra), [[linduška luční]] (Anthus pratensis), [[cvrčilka říční]] (Locustella fluviatilis) a v pobřežních porostech rybníků [[kachna divoká]] (Anas platyrhynchos), [[polák chocholačka]] (Aythya fuligula), [[lyska černá]] (Fulica atra).
 
K rybníkům zalétá pro potravu [[ledňáček říční]] a další druhy ptáků. V pobřežních porostech rybníků nebo na loukách kolem rybníků hnízdí či létají za potravou také:
Zahlédnout lze u rybníků i [[Ledňáček říční|ledňáčka říčního]], který sem létá za potravou, ale i další druhy ptáků.
* [[bekasina otavní]] (Gallinago gallinago)
* [[bramborníček hnědý]] (Saxicola rubetra)
* [[linduška luční]] (Anthus pratensis)
* [[cvrčilka říční]] (Locustella fluviatilis)
* [[kachna divoká]] (Anas platyrhynchos)
* [[polák chocholačka]] (Aythya fuligula)
* [[lyska černá]] (Fulica atra)
Území poskytuje vhodné životní prostředí pro bohaté populace obojživelníků, žije tu [[Čolek obecný|čolek obecný]] (Triturus vulgaris) i [[Čolek horský|čolek horský]] (Triturus alpestris). Ze žab je silně zastoupen [[skokan hnědý]] (Rana temporaria), který se zde rozmnožuje a v jarních měsících se objevuje v silném počtu., Lzeobjevuje tuse objevit itaké [[Skokan zelený|skokanaskokan zelenéhozelený]] (Rana esculenta), [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (Bufo bufo) i [[Rosnička zelená|rosničkurosnička zelenouzelená]] (Hyla arborea), ana také čolky -loukách [[ČolekRopucha horskýobecná|horského]]ropucha (Triturus alpestris) a [[Čolek obecný|obecnéhoobecná]] (TriturusBufo vulgarisbufo).<ref name=":1" />▼
 
== Turistika ==▼
▲Území poskytuje vhodné životní prostředí pro bohaté populace obojživelníků. Ze žab je silně zastoupen [[skokan hnědý]] (Rana temporaria), který se zde rozmnožuje a v jarních měsících se objevuje v silném počtu. Lze tu objevit i [[Skokan zelený|skokana zeleného]] (Rana esculenta), [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (Bufo bufo) i [[Rosnička zelená|rosničku zelenou]] (Hyla arborea) a také čolky - [[Čolek horský|horského]] (Triturus alpestris) a [[Čolek obecný|obecného]] (Triturus vulgaris).
[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - informační tabule.JPG|náhled|222x222pixelů|Informační tabule Správy CHKO Žďárské vrchy - Přírodní památka Ratajské rybníky u hráze Dolního ratajského rybníku.]]▼
Ratajské rybníky (rybniční soustava a přírodní památka) jsou uvedeny v turistické mapě Vysokomýtsko a Skutečsko vydané v edici Klubu českých turistů (mapový list č. 47).<ref name=":3" /> Na okraj přírodní památky je vedena turistická žlutě značená trasa z centra Hlinska přes městskou lokalitu Rataje po místních komunikacích a od zástavby dále polní a lesní cestou k rozcestníku „Ratajské rybníky" (délka cca 2,5 km v úseku Hlinsko Betlém - Ratajské rybníky). Lesní cesta od rozcestníku k Dolnímu ratajskému rybníku (150 m) není značená.
 
Oblast Ratajských rybníků, přírodní památky a evropsky významné lokality ([https://mapy.cz/s/yZmY viz mapa])Lokalita je hojně navštěvována především obyvateli nedalekéhoHlinska městaa Hlinskaokolních obcí, kterým poskytuje významné rekreační možnosti v poměrně zachovalé přírodě. Břehové porosty kolem Ratajských rybníků navazují za úzkým pruhem zeleně, oddělující ze severozápadu a jihozápadu územízvláště PPchráněné a EVLúzemí, na zahrádkářské osady.▼
▲Mezi nejvýznamnější druhy [[Bezobratlí|bezobratlých]] obývajících mokřadní louky patří vzácný motýl vlhkých luk [[modrásek očkovaný]] (Maculinea teleius) a [[modrásek bahenní]] (Maculinea nausithous), kterým se také říká motýl z mraveniště. Housenky motýlů se totiž vyvíjejí v květenství [[Krvavec toten|krkavce totenu]] rostoucího na vlhkých loukách kolem rybníků a svůj vývoj dokončí až v mraveništích [[Mravenec luční|lučních mravenců]]. Po vylíhnutí v mraveništi má motýl jen krátký čas na svůj „útěk", jinak by byl mravenci doslova sežrán.
 
RatajskéHráze rybníkyratajských v lokalitě přírodní památkyrybníků jsou po hrázích pochůzné., Upřed vstupuvstupem na hráz u každého ze tří rybníků byla v roce 2015 osazena Správou CHKOChráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy malá informační tabulka upozorňující na přírodní památku krátkým textem a obrázkem zde vyskytujícího se vzácného modráska očkovaného. U lesní cesty vedoucí od turistické trasy u hráze Dolního ratajského rybníku stojí velká informační tabule s mapou lokality.▼
▲== Turistika ==
▲Oblast Ratajských rybníků, přírodní památky a evropsky významné lokality ([https://mapy.cz/s/yZmY viz mapa]) je hojně navštěvována obyvateli nedalekého města Hlinska, kterým poskytuje významné rekreační možnosti v poměrně zachovalé přírodě. Břehové porosty kolem Ratajských rybníků navazují za úzkým pruhem zeleně, oddělující ze severozápadu a jihozápadu území PP a EVL, na zahrádkářské osady.
 
Z hrází rybníků a lesních cest v jejich okolí lze postupněshlédnout obhlédnoutrybniční téměřsoustavu celoui oblast přírodní památky a evropsky významné lokality. CestaTuristická protrasa pěšíi turistypěšiny na hrázi všech tří rybníků poskytuje iposkytují vhodná místa pro pořízení zajímavých dokumentárních [[Fotografie krajiny|fotografií krajiny]] a [[Fotografie přírody|přírody]] na území geomorfologickéhoKameničské celku Železných hor avrchoviny v Chráněné krajinné oblasti ŽďárskýchŽďárské vrchůvrchy.▼
Po žlutě značené turistické trase [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (KČT) v úseku město [[Hlinsko]] - obec [[Dědová]], vedoucí z centra města Hlinska od [http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/informacni-centrum Turistického informačního centra], je přírodní památka a evropsky významná lokalita vzdálená cca 2,5 km a pohodlně dostupná po místních komunikacích vedených přes městskou místní část Rataje k rozcestníku Ratajské rybníky. Od rozcestníku vede neznačená 150 m dlouhá lesní cesta k Dolnímu ratajskému rybníku.
Lokalita Ratajské rybníky je uvedena v turistické mapě KČT č. 47 (Vysokomýtsko a Skutečsko), v jejím 5. vydání z roku 2012 bez popisku v textu.
▲[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - informační tabule.JPG|náhled|222x222pixelů|Informační tabule Správy CHKO Žďárské vrchy - Přírodní památka Ratajské rybníky u hráze Dolního ratajského rybníku.]]
U hráze Dolního ratajského rybníku byla v roce 2015 péčí Správy CHKO Žďárské vrchy osazena velká informační tabule „Přírodní památka Ratajské rybníky" s informacemi nazvanými „Bohatství vlhkých luk" a mapou lokality.
 
▲Ratajské rybníky v lokalitě přírodní památky jsou po hrázích pochůzné. U vstupu na hráz u každého ze tří rybníků byla v roce 2015 osazena Správou CHKO Žďárské vrchy malá informační tabulka upozorňující na přírodní památku krátkým textem a obrázkem zde vyskytujícího se vzácného modráska očkovaného.
 
Turistická žlutě značená trasa pokračuje od rozcestníku „Ratajské rybníky" podél Blatenského potoka lesním prostorem nad přírodní památkou do prostředí vlhkých luk pod vrcholem Dědovského kopce a dále k [[Bahna (přírodní památka)|Přírodní památce Bahna]].<ref name=":3" />
▲Z hrází rybníků lze postupně obhlédnout téměř celou oblast přírodní památky a evropsky významné lokality. Cesta pro pěší turisty na hrázi všech tří rybníků poskytuje i vhodná místa pro pořízení zajímavých dokumentárních [[Fotografie krajiny|fotografií krajiny]] a [[Fotografie přírody|přírody]] na území geomorfologického celku Železných hor a v Chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů.
 
Turistické informační centrum je k dispozici v městě Hlinsko.<ref name=":4" />
Po žlutě značené turistické trase KČT je od Přírodní památky Ratajské rybníky ve směru na Dědovou nejblíže dostupná v CHKO Žďárské vrchy [[Bahna (přírodní památka)|Přírodní památka Bahna]].
 
== Galerie==
Řádek 154 ⟶ 156:
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
<references />-->▼
[http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zvlaste-chranena-uzemi/prirodni-pamatka-ratajske-rybniky/ AOPK ČR - Přírodní památka Ratajské rybníky]▼
 
=== Související články ===
 
* [[Hlinsko]]
* [[Kameničská vrchovina]]
* [[Pešava (vrchol)]]
* [[Seznam chráněných území v okrese Chrudim]]
 
<!-- === ReferenceExterní odkazy ===
▲[http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zvlaste-chranena-uzemi/prirodni-pamatka-ratajske-rybniky/ AOPK ČR - Přírodní památka Ratajské rybníky]
 
▲<references />-->
 
<!-- === Externí odkazy ===
{{Commonscat|Ratajské rybníky}}
 
-->{{Pahýl}}
{{WPCHUBot}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ratajské_rybníky“