Nová divočina: Porovnání verzí

Přidáno 666 bajtů ,  před 5 lety
cit. šablony
(→‎Popis a klasifikace: ještě dop.)
(cit. šablony)
[[Soubor:Slatinická výsypka 2013 24.JPG|náhled|Nová divočina kolonizující [[Slatinická výsypka|Slatinickou výsypku]]]]
[[Soubor:Ruina letního kina.jpg|náhled|Nová divočina v ruinách letního kina]]
Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Prach|jméno = Karel|titul=Divočina v české krajině|periodikum=Vesmír|odkaz na periodikum=Vesmír (časopis)|rok=2010|číslo=12|url=http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine}}</ref>
 
== Popis a klasifikace ==
* Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
* Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině I|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=4|strany =12–13|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf}}</ref>
[[Soubor:Cyklostezka podél bývalého nákladového nádraží Rohanský ostrov a panelová cesta.jpg|náhled|Nová divočina na místě bývalého nákladového nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] v Praze]]
Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných [[Ruderální druh|ruderálních druhů]] a [[Apofyty|apofytů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y, [[mahónie]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[růže šípková]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]], některé [[Topol|topoly]]). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Jak funguje nová divočina|vydavatel=scienceworld.cz|url=http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile}}</ref>
 
Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Zajíc polní|zajíci]] nebo [[Bažant obecný|bažanti]], kteří takto vytvořenými [[Biokoridor|biokoridory]] nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.
== Význam ==
[[Soubor:Nákladové nádraží Žižkov, zarážedla.jpg|náhled|Prostor [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|nákladového nádraží Žižkov]] zarůstající novou divočinou]]
Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině II|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=5|strany =22–23|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf}}</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním„archetypálním strachu člověka z divočiny"divočiny“.<ref name=":0" />
 
== Odkazy ==