Nová divočina: Porovnání verzí

Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Prach|jméno = Karel|titul=Divočina v české krajině|periodikum=Vesmír|odkaz na periodikum=Vesmír (časopis)|rok=2010|číslo=12|url=http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine}}</ref>

* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině I|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=4|strany =12–13|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf}}</ref>

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných [[Ruderální druh|ruderálních druhů]] a [[Apofyty|apofytů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y, [[mahónie]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[růže šípková]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]], některé [[Topol|topoly]]). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Jak funguje nová divočina|vydavatel=scienceworld.cz|url=http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile}}</ref>

Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině II|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=5|strany =22–23|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf}}</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním„archetypálním strachu člověka z divočiny"divočiny“.<ref name=":0" />