Kremže: Porovnání verzí

Město leží v údolí [[Dunaj]]e, na soutoku řeky Kremže a [[Dunaj]]eDunaje, vna údolívýchodním zvanémkonci romantického údolí [[Wachau,]] a na hranici tzv. [[Waldviertel]]u (''Lesní čtvrti'') směrem na západ a [[Weinviertel]]u, tj. ("Vinné čtvrti") směrem na východ.

První písemná zmínka o Kremži (jako ''Urbs Cremisia'') je z roku [[995]] a odkazuje k římskému původu. Osídlení na území města je však daleko starší. Roku [[2005]] byl v Kremži na Strážním vrchu (''Wachtberg'') nalezen dětský hrob z dobymladšího železné[[paleolit]]u (starý 27.000 let), obsahující kostry dvou kojenců, spřekryté náramenními destičkami zlopatkou mamutovinymamuta a s bohatými milodary. Spolu s [[Willendorfská venuše|Willendorfskou Venuší]], která byla nalezena asi o 25 km západněji, jde o jeden z nejstarších archeologických nálezů zna území Rakouska.

Přibližně od roku [[1000]] se na území města usídlili kupci, na jejichž ochranu zde byl vystavěn strážní [[hrad]] a roku [[1014]] založen farní chrám, jehož patronem je [[svatý Vít]]. Ve [[středověk]]u byla Kremže důležitým řemeslnickým a obchodním centrem, především obchodu se solí. Zásadní význam pro rozvoj města mělo období vlády českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], kdy byly ve stylu rané gotiky dobudovány kostely dominikánů (místní část Kremže) a ve [[Stein]]u minoritů, který byl prvním klášterem tohoto řádu, založeným severně od Alp. Honosné domy si zde začali stavět městští či dvorští úředníci. Nejvýznamnější a nejlépe dochovaný věžový dům [[Gozzoburg]] patřil královskému soudci Gozzovi. Uvnitř jsou k vidění raně gotické klenby a nástěnné malby, mezi nimi i nejstarší známé zobrazení českého lva, znaku Českého království. Dalším vrcholem rozkvětu středověkého města bylo období vlády [[Fridrich III. Habsburský|císaře Fridricha III.]] ve 3. čtvrtině 15. století, kdy město získalo soudní pravomoc a znak. Z této doby se dochoval městský špitál s Fridrichovým emblémem AEIOV vytesaným nad vchodem.

V 16. století zde proběhla náboženská reformace a celé město bylo protestantským centrem kraje. Proti němutomu sempovolal hrabě Michael Althan roku 1616 povolal [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]], jejichž klášter po zrušení převzali [[Řád zbožných škol|piaristé]], kteří tam dodnes vedou zdejší piaristické gymnasium. Již roku 1612 se ve městě na obranu protireformace usídlili také [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]]. Klášter kapucínů zvaný UND''Und'' slouží od svého zrušení v r. 1783 jako vinařské centrum, v kostele je stylová vinárna.

Koncem [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce [[1645]] město dobyla [[Švédsko|švédská]] armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] ([[1603]]–[[1651]]1603–1651) při tažení na [[Vídeň]]. 11. listopadu roku 1805 se nedaleko Kremže pod [[Dürnstein (hrad)|hradem Dürnstein]] střetla císařská vojska s napoleonskou armádou pod vedením generála Mortiera.

=== 19. století ===

Na okraji území byla počátkem 19. století objevena ložiska uhlí, nad nimiž byl po roce 1850 zbudován [[Hnědé uhlí|hnědouhelný]] [[důl]], který se rozsahem nemohl rovnat severočeským ani slezským dolům, ale patřil k ojedinělým v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]]. Roku [[1872]] byla Kremže napojena na rakouskou železniční síť.

Město utrpělo bombardováním 6. dubna 1945, kdy bylo zničeno nádraží a padlozahynulo 106 místních občanů, jejich památce byl v minoritském kostele ve Steinu zbudován památník.

V současné době je město Kremže památkovou rezervací, rokua spolu s celou ''Kulturlandschaft Wachau'' součástí [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO. Roku 1992 byla v budově někdejší Tabákové režie založena Dolnorakouská univerzita postgraduálního studia, při ní v roce 2005 vystavěn univerzitní kampus pro tři fakulty, z nichž největší je fakulta medicíny. Pod univerzitou byla v 80. letech 20. století k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost.

Město je tradičním střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy [[Grüner Veltliner|Veltlínské zelené]] a v posledních letech také [[Chardonnay]] v údolí Wachau, jež reprezentují desítky vinařů a centrální (vinné sklepy ([[Kloster Und]]), v budově někdejšího kostela a kláštera kapucínů. Další specialitou je palírna ovocných destilátů ''Bailloni'', proslulá zejména produkcí meruňkových destilátů (40%), likérů (30%), sirupů a marmelád. Významnou složkou příjmů města je turistický ruch, včetně vyhlídkové lodní dopravy po Dunaji z Kremsu do [[Melk]]u.

* ''Kunsthalle'' - muzeum pro současnésoučasného umění