Brandýs nad Labem: Porovnání verzí

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] pány [[Páni z Michalovic|z Michalovic]], kteří drželi jak část nedaleké [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] tak [[Mladá Boleslav|Boleslav Mladou]]. První písemná zmínka o něm pochází z roku [[1304]], kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U  ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství [[tvrz]], pokud tato již nestála. V 2. polovině [[14. století]] zde bylo zřízeno [[Děkanát a vikariát|děkanství]]. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast [[Pražský svaz|pražané]].

V letech [[1468]]–[[1493]] držel panství [[Páni z Cimburka|Jan Tovačovský z Cimburka]], který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl [[tvrz]] na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku [[Johanka z Krajku|Johanku z Krajku]] provdanou podruhé za [[Šelmberkové|Jana ze Šelmberka]], která dala městu některé výsady, od krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] obdržela pro město roku [[1503]] znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně [[gotika|gotickém]] slohu, přešlo panství na původně rakouský rod [[KrajířiKrajířové z Krajku|Krajířů z Krajku]]. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec [[Jednota bratrská|jednoty bratrské]] [[Konrád Krajíř z Krajku]], jemuž však bylo panství za účast na [[České stavovské povstání|povstání proti císaři]] [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] roku [[1547]] zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Od 1. poloviny [[16. století]] sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do [[19. století]], kdy tvořila 6% obyvatel. V  ulici Na Potoce se nachází synagoga z  roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V  současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším u násv Česku.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla [[třicetiletá válka]], kdy byl zámek obsazen [[Sasko|Sasy]] i [[Švédsko|Švédy]] a město bylo pustošeno. Největší požár postihl Brandýs roku [[1828]], kdy shořela valná část domů včetně [[judaismus|židovské]] [[synagoga|synagogy]].

Roku [[1813]] se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař [[František I. Rakouský|František I.]], pruský král [[Fridrich Vilém III.]] a ruský [[Alexandr I. Pavlovič|car Alexandr I.]], aby tuzde připravovalinaplánovali údertaktiku postupu proti Napoleonovi[[Napoleon IBonaparte|Napoleonovi]]. Od poloviny [[18. století]] vznikaly ve městě [[manufaktura|manufaktury]] a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Roku [[1828]] postihl Brandýs historicky největší požár, při němž shořela valná část domů včetně [[judaismus|židovské]] [[synagoga|synagogy]]. Koncem [[19. století]] byla zprovozněna [[železnice]] z [[Čelákovice|Čelákovic]] do [[Neratovice|Neratovic]] ([[Železniční trať Čelákovice–Neratovice|trať č. 074]]) a z [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] do [[Ústí nad Labem]] ([[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|trať č. 072]]).

Prezident4. Tomášdubna Garrigue1919 Masaryksoukromě navštívil Brandýs nad Labem soukroměprezident 4.Tomáš dubnaGarrigue Masaryk 1919 (při prohlídce zámku jako alternativy k &nbsp;Lánům), 22. června 1920 (při návratu z &nbsp;vojenských manévrů v &nbsp;Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k &nbsp;projednání záležitostí města a okresu.<ref>Přednáška Ing. Zdeňka Zalabáka při křtu jeho knihy "TGM" a vernisáži výstavy Masarykova demokratického hnutí "Masarykův odkaz" 28. října 2014 v &nbsp;Městském muzeu na Masarykově náměstí v &nbsp;Brandýse nad Labem</ref>

Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident T.G. Masaryk prohlášen 4. března 1935.<ref>Knížka Z. Zalabák: TGM (historie brandýského pomníku), str. 72, ISBN 978-80-904878-7-1, Vydalo Oblastní muzeum Praha východ o.p. a Knihovna E. Petišky v &nbsp;Brandýse n/L.- Staré Boleslavi 2014</ref>

* [[renesance|renesanční]] [[katolická církev|katolický]] '''[[Kostel Obrácení svatého Pavla (Brandýs nad Labem)|kostel Obrácení sv. Pavla]]''' – původně sbor [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], postavil [[Matteo Borgorelli]] v &nbsp;letech [[1541]]–[[1542]]

* [[baroko|barokní]] [[Děkanát a vikariát|děkanství]] a [[zvonice|zvonici]] u &nbsp;katolického kostela z&nbsp;roku [[1773]]

* Obnovený pomník prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] vytvořil (Břetislav Benda) před budovou Gymnázia (socha z roku 1968 byla v roce 1989 nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích zámku v [[Nelahozeves|Nelahozevsi]] a znovuodhalena před budovou někdejšího Okresního soudu – dnes Pedagogické fakulty UK 18. září 1993)

[[Zvon]]y z&nbsp;[[Klecany|Klecan]] byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k&nbsp;příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v&nbsp;noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou–hou! Klecanské zvony jdou! Jdou – jdou!“ Když letěly přes [[Labe]], jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a takleknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v&nbsp;korytě starého Labe v&nbsp;tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“