Wikipedie

Měchožil zhoubný: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 14582095 uživatele Juandev (diskuse) zrušena-nad kategorie, nevšiml jsem si
m Robot: oprava formátování infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 13:
| binomické jméno = Echinococcus granulosus
| druh popsal = Bat.
| mapa rozšíření = Echinococcus granulosus distribution map.png
}}
'''Měchožil zhoubný''' (''Echinococcus granulosus'') je drobná 2–7&nbsp;mm dlouhá [[tasemnice]] z čeledi [[Taeniidae]] s&nbsp;dvojhostitelským cyklem, která [[parazitismus|parazituje]] ve [[střevo|střevech]] [[psovití|psovitých]] šelem, ale nevyvolává klinické onemocnění. [[Mezihostitel]]em jsou [[kopytníci]], zejména domácí [[Přežvýkaví|přežvýkavci]] ([[ovce]], [[koza|kozy]], [[Tur domácí|skot]]), u&nbsp;kterých tvoří měchýřovité [[Boubel|larvocysty]] o průměru 1–15&nbsp;cm.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Eckert|jméno=Johannes|příjmení2=Deplazes|jméno2=Peter|titul=Biological, epidemiological, and clinical aspects of echinococcosis, a zoonosis of increasing concern|periodikum=Clinical Microbiology Reviews|datum=2004-01-01|ročník=17|číslo=1|strany=107–135|issn=0893-8512|pmid=14726458|poznámka=PMID: 14726458 PMCID: PMC321468|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14726458|datum přístupu=2016-07-13}}</ref><ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Jacobs|jméno=D.|příjmení2=Fox|jméno2=M.|příjmení3=Gibbons|jméno3=L.|titul=Principles of Veterinary Parasitology|vydání=1|vydavatel=Wiley Blackwell|místo=Chichester|rok=2016|počet stran=312|strany=126-129|isbn=978-0-470-67042-2}}</ref> ''E. granulosus'' se vyskytuje [[Kosmopolitismus|kosmopolitně]], mezi oblasti s&nbsp;vysokým [[Endemie|endemickým výskytem]] patří například oblast [[Středomoří]], [[Blízký východ]], jižní polovina [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]].<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Kolářová|jméno=L.|příjmení2=Stejskal|jméno2=F.|titul=Hydatidóza cystická a alveolární (multilokulární)|url=http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/2014%20seminar%20v%20LD_Hydatidoza.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-13}}</ref> Člověk se může nakazit vajíčky ''E. granulosus'' jako náhodný mezihostitel. Infekce člověka tasemnicí ''E. granulosus'' je chronická s&nbsp;[[inkubační doba|inkubační dobou]] několika let. Toto závažné onemocnění charakterizované přítomností velkých cyst v [[játra|játrech]], [[plíce|plicích]] nebo jiných orgánech se nazývá [[echinokokóza|cystická echinokokóza]] (zkratka CE) či&nbsp;cystická hydatidóza.<ref name=":0" /> Okolo 88 % případů CE u lidí je způsobeno [[genotyp]]em 1, jež cirkuluje mezi psy a&nbsp;ovcemi.<ref name=":3">{{Citace periodika|příjmení=Nakao|jméno=Minoru|příjmení2=Lavikainen|jméno2=Antti|příjmení3=Yanagida|jméno3=Tetsuya|titul=Phylogenetic systematics of the genus Echinococcus (Cestoda: Taeniidae)|periodikum=International Journal for Parasitology|datum=2013-11-01|ročník=43|číslo=12-13|strany=1017–1029|issn=1879-0135|pmid=23872521|doi=10.1016/j.ijpara.2013.06.002|poznámka=PMID: 23872521|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23872521|datum přístupu=2016-07-13}}</ref> Výskyt ''E. granulosus'' na území [[Česko|ČR]] je velmi vzácný. V letech 2005 – 2007 bylo hlášeno jen několik případů cyst u&nbsp;skotu, [[Prase domácí|prasat]] a ovcí na [[Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|jateční prohlídce]].<ref name=":8">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Svobodová|jméno=Vlasta|titul=Výskyt tasemnic rodu Echinococcus u zvířat v České republice|url=http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/2014%20seminar%20v%20LD_Hydatidoza.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-13|strany=8-9}}</ref> V&nbsp;České republice je cystická echinokokóza u&nbsp;lidí diagnostikována pouze sporadicky a většinou se jedná o&nbsp;importovanou nákazu ze zahraničí.<ref name=":2" /> Příbuzným druhem je [[měchožil bublinatý]] (''E. multilocularis''), jež způsobuje alveolární formu echinokokózy u&nbsp;lidí.
 
Řádek 129 ⟶ 130:
 
=== Faktory ovlivňující přenos ===
U&nbsp;domestikovaného cyklu pes&ndash;ovce hraje z&nbsp;hlediska přenosu zcela zásadní roli zkrmování [[Vnitřnosti|vnitřností]] psům z&nbsp;porážených infikovaných ovcí. V&nbsp;chudých venkovských oblastech bez [[Infrastruktura|infrastruktury]] se domácí přežvýkavci tradičně poráží přímo na [[Statek (zemědělství)|hospodářstvích]], kde se i chovají, a to bez jakékoliv [[Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídky]]. Vnitřnosti porážených zvířat se buď používají cíleně ke zkrmení psům nebo se nechávají ležet volně na zemi a jsou tak psům dostupné.<ref name=":0" />
 
Vnější faktory jako je [[Vlhkost vzduchu|vlhkost]] a [[teplota]] mají vliv na pouze na délku přežívání a infektivitu vajíček ''E. granulosus'' v&nbsp;prostředí, ale nijak neregulují [[Populace|populaci]] parazita. Vajíčka v&nbsp;dostatečně vlhkém prostředí přežívají několik týdnů až měsíců bez ohledu na teplotu. Při vyschnutí však ihned hynou, respektive ztrácejí infekceschopnost. Vajíčka ''E. granulosus'' se s&nbsp;[[Výkal|trusem]] infikovaných psů mohou dostat do půdy, vody nebo na travnatý porost. K&nbsp;šíření vajíček v&nbsp;prostředí by mohli přispívat i ptáci, brouci a mouchy.<ref name=":0" /> Například mouchy [[Bzučivka zelená|bzučivky]], které často sedají na trus zvířat, mohou pravděpodobně [[Přenašeč|mechanicky přenášet]] vajíčka na další travnatý porost, ovocné plody a zeleninu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lawson|jméno=J. R.|příjmení2=Gemmell|jméno2=M. A.|titul=Transmission of taeniid tapeworm eggs via blowflies to intermediate hosts|periodikum=Parasitology|datum=1990-02-01|ročník=100|číslo=01|issn=0031-1820|doi=10.1017/s0031182000060224|url=http://www.journals.cambridge.org/abstract_S0031182000060224|datum přístupu=2016-09-12}}</ref> Člověk se nakazí perorálně při nedostatečné hygieně, konzumací zeleniny a ovoce, či pitím vody kontaminované vajíčky. Rovněž se uvádí přímý kontakt se psem. Vajíčka měchožila totiž často ulpívají na [[Srst|srsti]] psa v&nbsp;oblasti [[Řitní otvor|řitě]], [[Stehno|stehen]], [[Ústa a ústní dutina|tlamy]] či [[Končetina|končetin]].<ref name=":0" />
[[Soubor:Egranulosus cysts HB.jpg|náhled|Příčný řez stěnou cysty ''Echinococcus granulosus.'' ]]
 
Řádek 147 ⟶ 148:
[[Inkubační doba]] cystické echinokokózy (CE) se pohybuje od 1 do 20 let. Nemoc je proto [[Diagnóza|diagnostikována]] mnohem častěji u&nbsp;dospělých než u&nbsp;mladistvých a dětí. Vzhledem k&nbsp;délce života člověka v&nbsp;porovnaní s&nbsp;kopytnatci mohou larvocysty u lidí dorůstat daleko větších rozměrů než u&nbsp;zvířat. Nejčastěji jsou diagnostikovány cysty velikosti mezi 1–15&nbsp;cm. Byly dokumentovány i cysty o&nbsp;průměru větším než 20&nbsp;cm. Největší zdokumentovaná cysta u člověka na světě měřila 45&nbsp;×&nbsp;35&nbsp;×&nbsp;25&nbsp;cm.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gole|jméno=Gautam N.|příjmení2=Tati|jméno2=Shekar Y.|příjmení3=Bashetty|jméno3=Sujeethkumar|titul=Pedunculated giant hepatic hydatid cyst: Largest ever reported|periodikum=Tropical Parasitology|datum=2011-07-01|ročník=1|číslo=2|strany=132–134|issn=2229-5070|pmid=23507808|doi=10.4103/2229-5070.86966|poznámka=PMID: 23507808 PMCID: PMC3593491|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23507808|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> U&nbsp;většiny pacientů (40–80%) bývají cysty [[Solitér|solitérní]] &ndash; tedy jedna cysta v&nbsp;jednom orgánu. Mnohočetné cysty, vznikající při uchycení více onkosfér v&nbsp;těle, jsou ojedinělé. Nejčastěji zasaženým orgánem jsou [[játra]] (69–74&nbsp;% případů) a dále pak [[plíce]] (18–22% případů). Průměrný poměr infekcí jater a plic je 2,5:1. Záchyt cyst v&nbsp;jiných orgánech je méně častý. Cysty byly zjištěny např. v [[Dutina břišní|dutině břišní]] a [[Pánev (anatomie)|pánevní]] (<5,2&nbsp;%), [[Ledvina|ledvinách]] (<3,7&nbsp;%), [[Slezina|slezině]] (<3,3&nbsp;%), [[Sval|svalech]] a [[Kůže|kůži]] (<2,2&nbsp;%), [[Mediastinum|mediastinu]] (<1,1&nbsp;%), [[Mozek|mozku]] (<0,9&nbsp;%), [[Kost|kostech]] (<0,6&nbsp;%) a [[Vaječník|vaječnících]] (<0,2&nbsp;%).<ref name=":0" />
 
[[Soubor:Kisse idatike foete bedot.jpg|alt=játra s boulemi|vlevo|náhled|Hydatické cysty v&nbsp;játrech u&nbsp;ovce]]
Klinický obraz nemoci závisí na velikosti a lokalizaci cysty a stavu pacienta. Asymptomatický průběh je nejčastější v&nbsp;prvních několika letech infekce. Studie z Argentiny ukazují, že u&nbsp;lidí s&nbsp;cystou do průměru 4–7,5&nbsp;cm nejsou zpravidla žádné klinické potíže. Proto také bývají cysty u&nbsp;zdravých nosičů diagnostikovány jako náhodný nález při [[Lékařská ultrasonografie|ultrazvukovém]] či [[Tomografie|tomografickém vyšetření]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Larrieu|jméno=E. J.|příjmení2=Frider|jméno2=B.|titul=Human cystic echinococcosis: contributions to the natural history of the disease|periodikum=Annals of Tropical Medicine and Parasitology|datum=2001-10-01|ročník=95|číslo=7|strany=679–687|issn=0003-4983|pmid=11784421|doi=10.1080/00034980120094730|poznámka=PMID: 11784421|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11784421|datum přístupu=2016-07-16}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Frider|jméno=B.|příjmení2=Larrieu|jméno2=E.|příjmení3=Odriozola|jméno3=M.|titul=Long-term outcome of asymptomatic liver hydatidosis|periodikum=Journal of Hepatology|datum=1999-02-01|ročník=30|číslo=2|strany=228–231|issn=0168-8278|pmid=10068100|poznámka=PMID: 10068100|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10068100|datum přístupu=2016-07-16}}</ref> Po překonání bezpříznakové fáze se CE projevuje v&nbsp;závislosti na lokalizaci cyst. Cysty v&nbsp;játrech se manifestují bolestí v&nbsp;[[Nadbříšek|nadbříšku]], zvětšením jater, [[Cholestáza|cholestázou]], biliární [[Jaterní cirhóza|cirhózou]], [[Portální hypertenze|portální hypertenzí]] a [[Ascites|ascitem]]. Při prasknutí cysty může dojít k&nbsp;[[Anafylaktický šok|anafylaktickému šoku]] nebo vzniku sekundární CE &ndash; tzn. dojde k&nbsp;rozesetí protoskolexů do dalších orgánů a vzniku dalších cyst.<ref name=":0" /> Dle studie z&nbsp;Lotyšska si většina diagnostikovaných pacientů s&nbsp;CE stěžovala na [[Bolest břicha|bolesti]] nebo [[Bolest břicha|napětí břicha]], [[nevolnost]], [[Žloutenka|žloutenku]] a [[svědění]] kůže.<ref name=":5" /> Plicní forma CE se projevuje nejčastěji [[Kašel|chronickým kašlem]], vykašláváním, [[Dyspnoe|dušností]], [[Hemoptýza|hemoptýzou]], [[Zánět pohrudnice|zánětem pohrudnice]], [[Zápal plic|zánětem plic]] či vznikem [[Absces|abscesů]].<ref name=":0" /> Cysty v mozku způsobují [[Neurologie|neurologické příznaky]] jako jsou bolesti hlavy, [[Epilepsie|epileptické záchvaty]] a [[kóma]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Finsterer|jméno=J.|příjmení2=Auer|jméno2=H.|titul=Parasitoses of the human central nervous system|periodikum=Journal of Helminthology|datum=2013-09-01|ročník=87|číslo=3|strany=257–270|issn=1475-2697|pmid=23046708|doi=10.1017/S0022149X12000600|poznámka=PMID: 23046708|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23046708|datum přístupu=2016-07-16}}</ref>
 
Řádek 155 ⟶ 156:
== Diagnostika ==
=== U lidí ===
Cystická echinokokóza u&nbsp;lidí se diagnostikuje pomocí zobrazovacích a [[Sérologie|serologických metod]]. Ze zobrazovacích metod jde především o&nbsp;[[Lékařská ultrasonografie|ultrasonografické]] a [[Rentgenová tomografie|rentgenové vyšetření]], [[Výpočetní tomografie|výpočetní tomografii]] a [[Magnetická rezonance|magnetickou rezonanci]]. V&nbsp;oblastech s&nbsp;vysokým endemickým výskytem dochází k&nbsp;záchytu cyst často jako náhodný nález při ultrazvukovém či rentgenovém vyšetření hrudníku a dutiny břišní indikovaném z&nbsp;jiných důvodů. [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] klasifikuje charakter cyst při ultrazvukovém vyšetření na kategorie aktivní cysty, přechodné stadium a cysty neaktivní. Další standardní vyšetřovací metodou je serologie, která slouží k&nbsp;potvrzení nálezů ze zobrazovacích metod. S&nbsp;využitím nativního nebo rekombinantního [[Antigen|antigenu]] lze detekovat specifické protilátky ([[Imunoglobulin G|IgG]]) v&nbsp;[[Krevní sérum|séru]] pacientů buďto metodou [[ELISA]] nebo [[Western blot|Western blotem]]em. Senzitivita i specificita metody s&nbsp;rekombinantním 32&nbsp;kDa antigenem je vyšší než s&nbsp;nativním antigenem. Problém nativního antigenu spočívá především ve [[Zkřížená reakce|zkřížené reakci]] s&nbsp;protilátkami proti příbuznému ''E. multilocularis''.<ref name=":9">{{Citace periodika|příjmení=Craig|jméno=Philip S.|příjmení2=McManus|jméno2=Donald P.|příjmení3=Lightowlers|jméno3=Marshall W.|titul=Prevention and control of cystic echinococcosis|periodikum=The Lancet. Infectious Diseases|datum=2007-06-01|ročník=7|číslo=6|strany=385–394|issn=1473-3099|pmid=17521591|doi=10.1016/S1473-3099(07)70134-2|poznámka=PMID: 17521591|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17521591|datum přístupu=2016-07-22}}</ref>
 
=== U psů ===
Psi a volně žijící psovité šelmy vylučují zralé články s&nbsp;vajíčky nebo již volná vajíčka echinokoka trusem. Přítomnost vajíček ''E. granulosus'' v&nbsp;trusu je však velmi kolísavá. Navíc vajíčka nelze morfologicky odlišit od příbuzného [[Rod (biologie)|rodu]] ''Taenia''. Proto klasické [[Koprologie|koprologické vyšetření]] s&nbsp;izolací vajíček ze vzorku trusu a jejich [[Mikroskop|mikroskopickou identifikací]] není průkazné a informativní.<ref name=":1" /> V&nbsp;minulosti byla jako standardní diagnostický postup používána pitva psů nebo klystýrování psů. Při pitvě se suspektním psům odebírá tenké střevo, které se promývá. Vzhledem k&nbsp;malé velikosti tasemnic je indikováno mikroskopické vyšetření seškrabů ze sliznice. [[Specificita]] tohoto patologického vyšetření je až 100&nbsp;% v oblastech, kde se nevyskytuje ''[[Měchožil bublinatý|E. multilocularis]]''. V&nbsp;případě výskytu obou druhů na daném území a pro genotypové určení je nutné použití [[Molekulární biologie|molekulárních metod]]. [[Senzitivita|Sensitivita]] pitvy je vysoká (až 97&nbsp;%), u slabých infekcí však klesá a hrozí riziko falešně negativního nálezu. Z&nbsp;intravitálních metod je desítky let používaným postupem tzv.&nbsp;pročištění střev silným projímadlem, kdy je ze střeva vypuzena i část tasemnic. Vyšetřovaní psi jsou umístěni na plastikové podložky (zpravidla velký igelitový pytel) a psům se podává silné rostlinné či chemické (soli) [[Laxativum|projímadlo]]. Zpravidla do 30-60&nbsp;min dochází k&nbsp;evakuaci střevního obsahu, který se následně mikroskopicky vyšetřuje. Nevýhodou je, že u&nbsp;některých psů dochází k&nbsp;nedostatečnému projímacímu efektu. Krom toho na některé jedince může mít projímadlo i&nbsp;vedlejší toxické účinky. Z důvodu vysokého rizika infekce člověka platí jak pro pitevní vyšetření tak pro metodu s&nbsp;projímadlem velmi přísné bezpečnostně–hygienické požadavky (ochranné oděvy, rukavice a roušky).<ref name=":6">{{Citace periodika|příjmení=Craig|jméno=Philip|příjmení2=Mastin|jméno2=Alexander|příjmení3=van Kesteren|jméno3=Freya|titul=Echinococcus granulosus: Epidemiology and state-of-the-art of diagnostics in animals|periodikum=Veterinary Parasitology|datum=2015-10-30|ročník=213|číslo=3-4|strany=132–148|issn=1873-2550|pmid=26321135|doi=10.1016/j.vetpar.2015.07.028|poznámka=PMID: 26321135|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26321135|datum přístupu=2016-07-19}}</ref>
 
Z&nbsp;moderních metod se nejčastěji používají [[ELISA#Praktické použití|koproantigen ELISA]] anebo [[koproPCR]]. Při koproantigen ELISA metodě se ve vzorku trusu detekuje přítomnost specifických antigenů ''E. granulosus'' pomocí [[ELISA|imuno-enzymatické reakce]]. Obdobně lze prokázat v&nbsp;trusu i přítomnost [[DNA]] metodou [[Polymerázová řetězová reakce|PCR]]. V&nbsp;neposlední řadě lze stanovit specifické [[Protilátka|protilátky]] proti ''E. granulosus'' v&nbsp;[[Krevní sérum|séru]] infikovaných psů. [[Sérologie|Serologické vyšetření]] psů má však z&nbsp;uvedených metod nejnižší citlivost.<ref name=":6" />
Řádek 166 ⟶ 167:
 
== Terapie ==
Při léčbě cystické echinokokózy u lidí se uplatňují 4 základní postupy: chirurgické odstranění cysty, metoda PAIR (drenáž cysty), [[Anthelmintikum|anthelmintika]] a nebo pouhé pozorování pacienta.<ref name=":0" /><ref name=":7">{{Citace periodika|příjmení=Brunetti|jméno=Enrico|příjmení2=Garcia|jméno2=Hector H.|příjmení3=Junghanss|jméno3=Thomas|titul=Cystic echinococcosis: chronic, complex, and still neglected|periodikum=PLoS neglected tropical diseases|datum=2011-07-01|ročník=5|číslo=7|strany=e1146|issn=1935-2735|pmid=21814584|doi=10.1371/journal.pntd.0001146|poznámka=PMID: 21814584 PMCID: PMC3144181|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21814584|datum přístupu=2016-07-24}}</ref> Chirurgické odstranění je poměrně efektivní s&nbsp;minimem [[Recidiva nemoci|recidiv]]. Ne vždy je však chirurgický přístup možný. Navíc vždy existuje malé riziko prasknutí cysty spojené s&nbsp;rozesetím protoskolexů po těle pacienta.<ref name=":7" /> Při metodě PAIR (zkratka anglických výrazů: ''Punction'', ''Aspiration'', ''Injection'', ''Reaspiration'') se cysta napíchne [[Kanyla|kanylou]] přes [[Kůže|kůži]] pod kontrolou ultrazvuku a odsaje se tekutý obsah s protoskolexy. Dovnitř se poté aplikuje 95&nbsp;% [[ethanol]] (nebo silně koncentrovaný roztok soli), jež zahubí protoskolexy a buňky zárodečné vrstvy cysty. Ethanol se následně odsaje a cysta se nakonec promyje [[Fyziologický roztok|fyziologickým roztokem]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Khuroo|jméno=Mohammad Sultan|příjmení2=Wani|jméno2=Nazir A.|příjmení3=Javid|jméno3=Gul|titul=Percutaneous Drainage Compared with Surgery for Hepatic Hydatid Cysts|periodikum=New England Journal of Medicine|datum=1997-09-25|ročník=337|číslo=13|strany=881–887|issn=0028-4793|pmid=9302302|doi=10.1056/NEJM199709253371303|poznámka=PMID: 9302302|url=http://dx.doi.org/10.1056/NEJM199709253371303|datum přístupu=2016-07-24}}</ref> Výhodou drenáže cysty je neinvazivnost (není potřeba operace). Drenáž je kontraindikována v&nbsp;případě cyst v&nbsp;mozku, srdci nebo páteři, u&nbsp;cyst menších než 5&nbsp;cm, cyst ležících v&nbsp;blízkosti velkého rozvětvení žlučovodů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=PAIR: Puncture, Aspiration, Injection, Re-Aspiration. An option for the treatment of Cystic Echinococcosis|url=http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/67207/1/WHO_CDS_CSR_APH_2001.6.pdf|vydavatel=WHO|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-24}}</ref> Jak chirurgická tak drenážní metoda se může podpořit anthelmintickou léčbou. Podání anthelmintik samostatně se používá jen v&nbsp;případech, kde nelze aplikovat chirurgii ani drenáž. V těchto případech je doporučována dlouhodobá aplikace [[Albendazol|albenadazolu]] (10–15&nbsp;mg/kg) nebo [[Mebendazol|mebendazolu]] (40–50&nbsp;mg/kg) po dobu minimálně 3–6 měsíců. Samostatná anthelmintická terapie však má pouze asi 30&nbsp;% úspěšnost a vysoký podíl recidiv.<ref name=":0" /><ref name=":7" />
 
Domácí přežvýkavci se neléčí. U psů stačí jednorázová aplikace [[Praziquantel|prazikvantelu]].<ref name=":0" />
Řádek 172 ⟶ 173:
== Prevence a eradikace ==
[[Soubor:Parasite140085-fig1 Boiling sheep livers containing hydatid cysts (Echinococcus granulosus).tif|alt=5 mikroskopických snímků vajíček a 5 makroskopických snímků jater|vpravo|náhled|Za jedno z&nbsp;preventivních opatření lze považovat i tepelnou úpravu vnitřností. Experimentální studie ukázala, že minimální doba varu pro bezpečnou devitalizaci protoskolexů je 30 minut.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Li|jméno=Jun|příjmení2=Wu|jméno2=Chuanchuan|příjmení3=Wang|jméno3=Hui|titul=Boiling sheep liver or lung for 30 minutes is necessary and sufficient to kill Echinococcus granulosus protoscoleces in hydatid cysts|periodikum=Parasite (Paris, France)|datum=2014-01-01|ročník=21|strany=64|issn=1776-1042|pmid=25456565|doi=10.1051/parasite/2014064|poznámka=PMID: 25456565 PMCID: PMC4251422|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25456565|datum přístupu=2016-12-29}}</ref>]]
Prevence a [[eradikace]] měchožila zhoubného stojí na několika opatřeních. V&nbsp;prvé řadě jde o&nbsp;vzdělávání lidí, zejména chovatelů dobytka v&nbsp;endemických oblastech. Cílem je snížit nebo zcela omezit [[Domácí zabijačka|domácí porážky]] přežvýkavců bez veterinárních prohlídek, zamezit zkrmovaní čerstvých orgánů psům. Dále sem patří pravidelné [[Odčervení|odčervování]] psů ([[Praziquantel|prazikvantel]]). Existuje i [[vakcína]] pro ovce se zhruba 90&nbsp;% účinností. Důležitý je rovněž diagnostický monitoring dobytka a pasteveckých psů.<ref name=":0" /><ref name=":9" /> Na těchto pilířích je postavena eradikace ''E. granulosus'' v&nbsp;chovech dobytka na národní či lokální úrovni. Mezi země s&nbsp;úspěšnou eradikací CE patří [[Island]], [[Nový Zéland]] a [[Tasmánie]]. Tyto státy mají dnes status země ''E. granulosus'' prosté. Částečně úspěšný ozdravovací program proběhl v&nbsp;[[Uruguay|Uruguayi]]i a jednom regionu [[Argentina|Argentiny]]. V&nbsp;ostatních zemích ozdravovací programy zatím selhávají.<ref name=":9" />
 
V&nbsp;oblastech s&nbsp; endemickým výskytem platí vysoké bezpečnostní požadavky pro lidi manipulující se s&nbsp;kadávery psů a psovitých šelem, jejich střevy či trusem. Ochranné oděvy, gumové rukavice a holínky, roušky jsou nutností zejména při klystýrování psů a manipulaci s&nbsp;kadávery a trusem psů. Dekontaminace kadáverů, střev a trusu lze provést hlubokým mrazením při teplotách -80&nbsp;°C minimálně po dobu 48 hodin nebo při -70&nbsp;°C minimálně po dobu 96 hodin. Vajíčka ''E. granulosus'' jsou stále infekční při -20&nbsp;°C. Inaktivaci vajíček lze provést vysokou teplotou a to při 60–80&nbsp;°C po dobu minimálně 5 minut.<ref name=":0" /> Jako preventivní opatření se uvádí i tepelná úprava vnitřností z&nbsp;ovcí a koz před zkrmením psům. Minimální doba [[Var|varu]] vnitřností nutná k&nbsp;[[Sterilizace (mikrobiologie)|devitalizaci]] protoskolexů je 30 minut.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Li|jméno=Jun|příjmení2=Wu|jméno2=Chuanchuan|příjmení3=Wang|jméno3=Hui|titul=Boiling sheep liver or lung for 30 minutes is necessary and sufficient to kill Echinococcus granulosus protoscoleces in hydatid cysts|periodikum=Parasite|datum=2014-01-01|ročník=21|issn=1252-607X|pmid=25456565|doi=10.1051/parasite/2014064|poznámka=PMID: 25456565 PMCID: PMC4251422|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4251422/|datum přístupu=2016-07-31}}</ref>
 
Jako ochrana před zavlečením parazita je řadou států při cestování se psy vyžadováno jejich odčervení širokospektrálními anthelmintiky a prazikvantelem.<ref name=":9" /> Povinná dehelmintizace platí pro [[import]] psů například na Island<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Matvælastofnun {{!}} Live animals|periodikum=www.mast.is|url=http://www.mast.is/english/frontpage/import-export/import/liveanimals/|datum přístupu=2016-08-05}}</ref>, do Tasmánie<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hydatid Disease|periodikum=dpipwe.tas.gov.au|url=http://dpipwe.tas.gov.au/biosecurity/animal-biosecurity/animal-health/cattle/hydatid-disease|datum přístupu=2016-08-05}}</ref> či [[Norsko|Norska]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Norway - Pet Passport - Current Dog and Cat Import Requirements|periodikum=www.pettravel.com|url=http://www.pettravel.com/immigration/Norway.cfm|datum přístupu=2016-08-05}}</ref>, ale i&nbsp;dalších zemí. Hlavním smyslem tohoto opatření je právě ochrana území před zavlečením ''E. granulosus'' a ''E. multilocularis''.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Importation of dogs to Iceland|url=http://www.mast.is/english/library/Lei%C3%B0beiningar/instructions_dog_import_10-2016.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-01-17}}</ref> 
Řádek 185 ⟶ 186:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie |příjmení=Jacobs |jméno=Dennis|příjmení2=Fox |jméno2=Mark|příjmení3=Gibbons |jméno3=Lynda|titul=Principles of Veterinary Parasitology|vydání=1|vydavatel=Wiley Blackwell|místo=Chichester|rok=2016|počet stran=312|isbn=978-0-470-67042-2|spoluautoři=HERMOSILA, Carlos:|url=|dostupnost=|editoři=|jazyk=anglicky}}
* {{Citace periodika |příjmení=Eckert|jméno=J|autor=|příjmení2=Deplazes|jméno2=P|titul=Biological, epidemiological, and clinical aspects of echinococcosis, a zoonosis of increasing concern|periodikum=Clinical Microbiology Reviews|odkaz na periodikum=|rok=|měsíc=|ročník=2004|číslo=17|strany=107-135|url=http://cmr.asm.org/content/17/1/107.long|issn=|jazyk=anglicky}}
* {{Citace periodika |příjmení=Craig|jméno=P.S.|příjmení2=McManus|jméno2=D.P.|příjmení3=Lightowlers|jméno3=M.W.|titul=Prevention and control of cystic echinococcosis|periodikum=The Lancet. Infectious Diseases|odkaz na periodikum=|rok=2007|měsíc=|ročník=7|číslo=6|strany=385–394|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1473309907701342|issn=1473-3099|jazyk=anglicky}}
 
=== Externí odkazy ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Měchožil_zhoubný“