Jízdní vojsko starověku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reference: - nefunkční odkaz |
Náhrada Napoli_BW_2013-05-16_16-25-06_1_DxO.jpg -> Battle_of_Issus_mosaic_-_Museo_Archeologico_Nazionale_-_Naples.jpg (CommonsDelinker: File renamed: File renaming criterion #2: To change from a meaningless or ambiguou |
||
Řádek 35:
== Perská jízda ==
Na Blízkém Východě a v [[Írán]]u následovali [[Achaimenovci|achaimenovští]] [[Peršané]] ([[560 př. n. l.|560]] - [[330 př. n. l.]]) příklad Asyřanů a používali pěší lučištníky a kopiníky v kombinaci s jízdou vyzbrojenou luky a kopími. Tato taktika byla velmi úspěšná v místních poměrech při obraně proti stepním kočovníkům, ale selhávala proti Řekům, jejichž těžce obrnění kopiníci, nazývaní [[hoplít]]é, měli brnění a byli vybaveni štíty odolnými proti hrotům kopím, které bylo také možné použít proti hrotům šípů a bodcům oštěpů. Tato situace byla patrná v bitvě, ke které došlo před rozhodující [[bitva u Plataj|bitvou u Plataj]] v roce [[479 př. n. l.]], když perský velitel [[Mardonios]] vyslal svoji jízdu proti části řecké armády. Jízda útočila ve skupinách, které střílely šípy nebo vrhaly oštěpy a poté se obrátily zpět. Řekové se však drželi i přesto, že mnozí z nich byli raněni.[[Soubor:
Lehce vybaveným perským kavaleristům se tak nepodařilo přiblížit se na krátkou vzdálenost. Athéňané vyslali své lučištníky a jeden z nich zasáhl koně velitele perské jízdy Masistia. Masistios spadl z koně a byl zabit.<ref>{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 126 |}}</ref> V následující bitvě u Plataj, která ukončila perské tažení, nehrála jízda žádnou roli. Masistios jezdil na koni nisajského plemene, který byl proslulý značnou velikostí - 152 centimetrů v kohoutku. [[Kůň]] byl schopen nosit těžce obrněného muže jakým byl Masistios. Plemeno koní z nisajských plání v [[Médie|Médii]], kde stát choval 50 000 klisen, bylo přidělováno podle králova přání. Tato zvířata, které měli [[Peršan]]é k dispozici jim umožňovala zvýšit váhu zbroje, kterou nosili jezdci. Peršané také experimentovali s obrněnou přikrývkou připevněnou tak, že chránila [[nohy]] koně. Ve čtvrtém století př. n. l. vyvinuli lamelové brnění, vyrobené z kovových pásků, který pokrývaly ruce a nohy. Koně byli také vybaveni ochranou hlavy a hrudi.<ref>{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref>
| |||