Jasy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Duplicitní souřadnice; kosmetické úpravy |
||
Řádek 42:
== Historie ==
První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku [[1408]], z dokumentu knížete [[Alexandr Dobrý|Alexandra Dobrého]]. Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene [[Jazygové|Jazygů]], kteří zde žili ještě před příchodem [[Římská říše|Římanů]]. V roce [[1564]] princ [[Alexandru Lăpușneanu]] zvolil Jasy za hlavní město [[Moldávie|Moldavska]]; nahradilo tak [[Sučava|Sučavu]]. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce [[1513]] ho vyplenili [[Krymský chanát|Tataři]], v roce [[1538]] pak [[Osmanská říše|Turci]]. Mezi lety [[1561]] a [[1563]] zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a [[Luteránství|luteránský]] kostel. Roku 1640 založil kníže [[Vasile Lupu]] první latinskou školu a od roku [[1643]] se zde tiskly knihy. V roce [[1792]] tu byla mírem ukončena [[šestá rusko-turecká válka]].
Roku 1835 vznikla ''Academia Mihaileana'', z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 byly Jasy hlavním městem Moldavského knížectví, poté až do roku [[1861]] [[Rumunské knížectví|Spojeného knížectví Moldavska a Valašska]], kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť|Bukurešti]], takže město ztratilo na významu. Během okupace Bukurešti [[Německá říše|Němci]] za [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1916]] plnily Jasy na dva roky funkci provizorního hlavního města [[Rumunské království|Rumunského království]]. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo však sídlo vlády opět, a již natrvalo, přesunuto do Bukurešti.
Roku 1900 tvořili [[Židé]] polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. 29. června [[1941]] proběhl ve městě [[pogrom]], jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] město osvobodila [[Rudá armáda]].
== Doprava ==
Jasy jsou významný železniční uzel s hlavním nádražím s přímým spojením do Bukurešti, [[Kišiněv]]a a dalších měst.
10 km východně od centra je [[mezinárodní letiště Jasy]] s pravidelnými spoji do Bukurešti, Kišiněva, Vídně aj.
Městem prochází silnice E583, napojená na dálnici E85 z Klaipedy přes Bukurešť do Řecka, a silnice E58 z Vídně přes Bratislavu, Košice, Užhorod do Kišiněva, Oděsy a Rostova na Donu.
Veřejnou dopravu ve městě zajišťuje asi 200 tramvají (čs. vozy [[Tramvaj T4|T4]], ale také starší vozy z Německa a Švýcarska), trolejbusy a stále více autobusové linky.<ref>[http://iasi.stfp.net/?la=E Galerie vozidel městské dopravy v Iasi] </ref>
Řádek 58:
Staré centrum města tvořil knížecí palác a kostely kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských buovárů) za [[Nicolae Ceaușescu|Ceausescova]] režimu, kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je asi 100 kostelů a kostelíků, řada klasicistických vil a zejména v SZ části města (Copou) mnoho dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě.
* Novogotický '''Palác kultury''' z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (''Piata Palat'') na místě bývalého knížecího paláce. Původně sloužil jako velké administrativní centrum, dnes jsou v něm umístěna čtyři muzea (Muzeum umění (galerie), Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy).
* Rozsáhlé obchodní a zábavní centrum '''Palas Mall''' jižně a východně od Paláce kultury, které s ním spojuje veliký park.
* '''Radnice''' (palác Roznovanu) z let 1830-1833 v ulici Bd. St Stefan cel Mare na SZ od Palácového náměstí.
* '''Národní divadlo''' Vasile Alecsandri z roku 1896 v sousedním parku.
* Budova '''Univerzity''' Alexandra Ioana Cuzy z roku 1897 s okolním parkem na Bd. Carol I. SZ od centra.
* '''Botanická zahrada''' ve čtvrti Copou SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku.
* Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch z 19. a 20. století, které připomínají významné osobnosti rumunského obrození a kultury.
* Cihlový '''kostel sv. Mikuláše''' na Palácovém náměstí z roku 1491, zcela přestavěný v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století.
* '''Chrám Trei Ierarhi''' z let 1637-1640 dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první tiskárnu a školu. V chrámě je pohřben učenec a politik [[Dimitrie Cantemir]] (1673-1723) a kníže [[Alexandru Ioan Cuza]], otec moderního rumunského státu (1820-1873).
* S ním sousedí veliká '''Metropolitní katedrála''' z let 1833-1886 podle návrhu vídeňských architektů J. a G. Freiwalda na místě dvou starších kostelů.
* V sousedství je stará '''katolická katedrála''' z let 1782-1789 a moderní kruhová katedrála P. Marie z roku 2005.
* Výborně zachovaný klášterní komplex '''Golia''' z let 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží. Uvnitř stojí pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami.
Řádek 74:
* Klášterní komplex '''Cetatuia''' s kostelem sv. Petra a Pavla z let 1669-1672 na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní branou chrání rovněž výborně zachovaný kostelík se zajímavými freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny.
=== Galerie ===
<gallery>
Soubor:Iasi Nar divadlo DSCN8003.JPG|Národní divadlo
Řádek 95:
* [[Joseph Lateiner]] (1853–1935), dramatik v jiddiš
* [[Themistocles Gluck]] (1853–1942), chirurg, průkopník kloubových náhrad
* [[Emil Racoviță]] (1868–1947), biolog, speleolog, polárník
* [[Dimitrie Gusti]] (1880–1955), sociolog a politik
* [[Ionel Teodoreanu]] (1897–1954), spisovatel
Řádek 107:
* [[Alexandr Ioan Cuza]], (1820–1873), první rumunský kníže (1859–1866).
* [[Ion Creangă]] (1839–1889), spisovatel
* [[Vasile Alecsandri]] (1821–1890), básník a politik
* [[Mihai Eminescu]] (1850–1889), básník
== Partnerská města ==
* {{flagicon|USA}} [[Athens (Georgie)|Athens]], [[USA]] (2001)
* {{flagicon|Ukrajina}} [[Černovice]], [[Ukrajina]] (2012)
* {{flagicon|Nizozemsko}} [[Eindhoven]], [[Nizozemsko]] (2011)
* {{flagicon|Jordánsko}} [[Irbid]], [[Jordánsko]] (2000)
* {{flagicon|Írán}} [[Isfahán]], [[Írán]] (1999)
* {{flagicon|Moldavsko}} [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] (2008)
* {{flagicon|Řecko}} [[Kozani]], [[Řecko]] (1928)
* {{flagicon|Mexiko}} [[Monterrey]], [[Mexiko]] (2002)
* {{flagicon|Itálie}} [[Morlupo]], [[Itálie]] (1999)
* {{flagicon|Itálie}} [[Nazzano]], [[Itálie]] (1999)
* {{flagicon|Izrael}} [[Netanja]], [[Izrael]]
* {{flagicon|Itálie}} [[Padova]], [[Itálie]] (1995)
* {{flagicon|Itálie}} [[Nazzano]], [[Itálie]]
* {{flagicon|Francie}} [[Poitiers]], [[Francie]] (1969)
* {{flagicon|ČLR}} [[Si-an]], [[Čínská lidová republika]] (1993)
* {{flagicon|Itálie}} [[Torrita Tiberina]], [[Itálie]] (1999)
* {{flagicon|Bulharsko}} [[Veliko Tarnovo]], [[Bulharsko]] (1998)
* {{flagicon|Francie}} [[Villeneuve d'Ascq]], [[Francie]] (2003)
== Odkazy ==
Řádek 140:
* {{Commonscat}}
* [http://www.primaria-iasi.ro/ Iași - oficiální stránky radnice]
* [http://www.romaniatourism.com/iasi.html Iași Pro turisty]
* [http://www.map2web.cc/map4/index.php?fpnr=273&lang=en Plán města]
* [http://www.targuldecase.ro/harta-iasi.html Interaktivní mapa středu města]
* [http://www.targuldecase.ro/harta-iasi.html#lat=47.158556&lon=27.589502&zoom=14&map=transport Interaktivní mapa veřejné dopravy a seznam ulic]
* [http://www.turism-iasi.ro/index.php?id=123 Iași pro turisty]
* [http://romaniancoins.org/iasi/indexiasi.html Galerie snímků z Iași]
{{Rumunsko}}
[[Kategorie:Města v Rumunsku]]
| |||