McDonnell F-4 Phantom II: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - smazat |
úpravy |
||
Řádek 3:
| typ = [[stíhací bombardér]]/přepadový [[stíhací letoun]]
| výrobce = [[McDonnell Aircraft Corporation|McDonnell Aircraft]] (do roku 1967)<br />[[McDonnell Douglas]]<br />[[Mitsubishi]] (v licenci)
| obrázek =
| popisek = Letoun F-
| konstruktér = Herman D. Barkey<ref name="legendy">Martin W.Bowman 2005, Bojové legendy: F-4 Phantom</ref>
| první let = [[27. květen|27. května]] [[1958 v letectví|1958]]
Řádek 25:
== Vývoj ==
=== Původ ===
[[File:McDonnell F3H-G mockup in 1954.jpg|thumb|Model stroje McDonnell F3H-G/H, 1954]]
V roce [[1952 v letectví|1952]] byl [[konstruktér]] Dave Lewis jmenován do funkce vedoucího oddělení předběžných návrhů.<ref name="Thorn260"/> Ačkoliv se v dohledné době nerýsovala možnost nějaké soutěže na dodání letadel, interní studie společnosti předpokládala brzkou potřebu nového letounu pro námořnictvo, totiž útočné stíhačky.<ref name="Thorn260"/> Společnost byla od 40. let dodavatelem palubních proudových letounů pro [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]. Nejprve to byly stroje [[McDonnell FH-1 Phantom|FH-1 Phantom]], následovaly letouny [[McDonnell F2H Banshee|F2H Banshee]] a [[McDonnell F3H Demon|F3H Demon]]. Pro [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] společnost dodala letouny [[McDonnell F-101 Voodoo|F-101 Voodoo]]. Proto pro ni byla ránou porážka v soutěži na dodání stíhacího letadla pro US Navy, kterou vyhrál letoun [[Vought F-8 Crusader|Vought F8U Crusader]].
Řádek 32 ⟶ 33:
=== Prototyp XF4H-1 ===
<!--[[File:F4h-1 leadership.jpg|thumb|right|Klíčový lidé vývoje F-4: [[David S. Lewis|David Lewis]], Robert Little a Herman Barkey]]-->
Prototypy XF4H-1 (''výrobní čísla 142259 a 142260'') měly tandemové uspořádání sedadel, samostatné kryty kokpitu se odklápěly nahoru a na rozdíl od sériové verze nepřesahovaly hřbet letounu. Mohl nést čtyři polozapuštěné radarem naváděné střely [[AIM-7 Sparrow|AAM-N-6 Sparrow III]] a 7 258 kg<ref name="legendy"/> výzbroje na závěsnících pod křídly a trupem. Na závěsníku pod trupem a na vnitřních závěsnících pod křídly mohl nést až tři přídavné nádrže se zásobou 7 408 l paliva. V šesti nádržích v trupu a dvou ve křídlech mohl nést až 12 480 l paliva.<ref name="legendy"/> Letouny měly být poháněny dvojicí motorů J79-GE-2 nebo 2A. Podobně jako letoun F-101 Voodoo byly motory uloženy dole v trupu, kvůli uložení velkých palivových nádrží v trupu. Vstupy vzduchu k motorům měly pevnou geometrii. [[Náběžná hrana]] křídel měla sklon 45 stupňů a zpočátku neměla charakteristické zalomení.<ref name="quest for performance">Loftin, Laurence K. [http://www.hq.nasa.gov/pao/History/SP-468/cover.htm ''Quest for Performance: The Evolution of Modern Aircraft'' SP-468.] Washington, DC: ''National Aeronautics and Space Administration, History Office, Scientific and Technical Information Branch'', 1985. Citováno: 27. srpna 2011.</ref>
[[Soubor:F4H-1F CVA-62 1 NAN5-60.jpg|thumb|F4H-1F na palubě [[USS Independence (CV-62)]].]]▼
=== Pojmenování letounu ===
▲[[Soubor:F4H-1F CVA-62 1 NAN5-60.jpg|thumb|F4H-1F na palubě [[USS Independence (CV-62)]].]]
[[Letoun]] byl původně označen '''AH''', později byl přeznačen americkým námořnictvem na '''F4H''', zatímco původní označení u amerického letectva bylo '''F-110A Spectre'''. Označení '''F-4''' vstoupilo v platnost v roce [[1962 v letectví|1962]], kdy byl sjednocen systém označování letounů u všech ozbrojených složek USA. V rámci společnosti McDonnell Aircraft byl letoun označován jako '''Model 98'''.
Řádek 120 ⟶ 122:
=== Námořní pěchota Spojených států (United States Marine Corps) ===
[[Soubor:F-4B VMFA-314 1968.jpg|náhled|Letoun F-4B letky VMFA-314 „Black Knights (Černí rytíři) USMC“]]
[[Soubor:RF-4B Phantom VMFP-3 El Toro 1982.jpg|thumb|RF-4B sloužící u USMC, rok 1982]]
[[Námořní pěchota Spojených států amerických|Námořní pěchota]] obdržela první stroje F-4B v červnu [[1962 v letectví|1962]]. Letka VMFA-314 „Black Knights“ na letecké základně námořní pěchoty Cherry Point<ref name="legendy"/> se stala první operační jednotkou. Jako doplněk k útočným variantám námořní pěchota používala rovněž stroje RF-4B pro taktický průzkum. První z nich byly dodány v roce [[1965 v letectví|1965]] na základnu El Toro v [[Kalifornie|Kalifornii]].<ref name="legendy"/>
Řádek 128 ⟶ 131:
=== Letectvo Spojených států (United States Air Force) ===
{| class="wikitable" style="float:left;
|+Statistika vítězství letounů F-4 USAF ve válce ve Vietnamu
|-
Řádek 292 ⟶ 295:
Německá [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]] nejprve objednala v roce 1969 průzkumné stroje RF-4E, kterých od ledna 1971 obdržela celkem 88.<ref name="Lake 1992, p. 190"/> V roce 1982 byly původně neozbrojené letouny RF-4E upraveny tak, aby mohly být případně použity proti pozemním cílům. Letouny byly vyřazeny v roce [[1994 v letectví|1994]].<ref name="fricker p88"/>
V roce 1973 Luftwaffe zakoupila odlehčené a zjednodušené letouny verze F-4F, které byly dále vylepšeny v polovině 80. let 20. století.<ref name="Green 2001">Green and Swanborough 2001.</ref> Německo dále vlastnilo 24 letounů F-4F, které operovaly v rámci 49. taktického stíhacího křídla USAF na letecké základně Holloman, kde sloužily k výcviku německých pilotů až do roku 2002. V roce 1975 Německo rovněž obdrželo 10 letounů F-4E pro výcvik ve Spojených státech. Na konci 90. let byly tyto letouny staženy ze služby a nahrazeny letouny F-4F.<ref name="fricker p88"/> V roce 1983 Německo zahájilo program vylepšení letounů pod názvem "ICE" (''Improved Combat Efficiency''). Celkem 110 letounů F-4F ICE vstoupilo do služby v roce 1992<ref name="Green 2001"/> a očekává se, že budou sloužit až do roku 2012.<ref name="Listp51">List 2006, str. 51.</ref> Všechny německé letouny F-4
=== Řecko ===
Řádek 301 ⟶ 304:
=== Írán ===
[[File:Irani F-4 Phantom II refueling through a boom.jpg|thumb|left|Íránský Phantom během tankování za letu]]
V 60. a 70. letech 20. století Spojeným státům přátelsky nakloněná íránská vláda zakoupila 225 letounů F-4D (32 ks), F-4E (177 ks) a RF-4E (16 ks). Imperiální íránské letectvo ztratilo jeden RF-4C při provádění elektronického zpravodajství proti [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] poté, co do letounu úmyslně narazil [[MiG-21]].<ref name="ussrMedal">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=475|titul=Gennadii N. Eliseev Medal record and citation}}</ref> Letouny F-4D byly v roce 1975 použity k útokům na pozemní cíle při akcích proti povstalcům v [[Omán]]u. Během těchto akcí byl jeden z nich sestřelen palbou ze země.<ref name="Baugher_f4_44">Baugher, Joseph F. [http://www.joebaugher.com/usaf_fighters/f4_44.html "Phantom with Iran."] Phantom II, April 2000. Citováno: 1. 9. 2011.</ref>
Řádek 390 ⟶ 394:
=== Velká Británie ===
[[Soubor:Phantom FG1 43Sqn.jpg|thumb|Phantom FG.1 43. letky RAF]]
[[Soubor:F-4J F-4K CV-62 NAN6-75.jpg|thumb|F-4J amerického námořnictva (v popředí) spolu s F-4K Fleet Air Arm čeká na start na lodi [[USS Independence (CV-62)|USS Independence]]; jeden z největších rozdílů patrných na první pohled je delší (roztažitelná) příďová podvozková noha britského letounu. Obě varianty byly nakonec [[Royal Air Force|RAF]] používány]]
[[Soubor:Letecké muzeum Kbely (196).jpg|thumb|F-4M Phantom FGR Mk.2 ve zbarvení [[19. peruť RAF|19. peruti RAF]] v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]]]]▼
Prvním zahraničním odběratelem Phantomů byla [[Spojené království|Velká Británie]], která se rozhodla nakoupit americké stroje místo vývoje vlastních letadel k malé radosti představitelů britského leteckého průmyslu.<ref name="Vector3">http://www.vectorsite.net/avf4_3.html</ref> Velká Británie nakoupila celkem 170 letounů verzí, které byly založeny na verzi F-4J pro použití u [[Royal Air Force|Královského letectva]] (RAF) a [[Royal Navy|Královského námořnictva]] (Royal Navy). Největším rozdílem bylo použití britských dvouproudových motorů [[Rolls-Royce Spey]] Mk.201 o tahu po 54,5 kN na maximálním režimu a britské avioniky. Zástavba britských motorů byla složitá, drahá a snížila maximální rychlost stroje, přestože použité motory měly větší výkon. Vyšší rychlost ale nedovolovaly materiály použité v motorech. Naopak v nízkých letových hladinách dosahovaly lepších výkonů.<ref name="Vector3"/> Jeden britský letecký komentátor britské letouny popsal jako „''nejvýkonnější, nejdražší a nejpomalejší Phantomy na světě''.“<ref name="Vector3"/>
Řádek 405 ⟶ 411:
=== Civilní použití ===
[[File:F-4 Phantom II Collings Foundation.jpg|thumb|F-4D Phantom II Collings Foundation s kamufláží z doby války ve Vietnamu, květen 2005]]
''Národní laboratoře Sandia'' použily letoun F-4 namontovaný na raketovém vozíku ke zkoušce odolnosti zesílené betonové konstrukce, která se používá například na obal [[Jaderná elektrárna|jaderných elektráren]], po nárazu letounu.<ref>[https://share.sandia.gov/news/resources/video-gallery/index.html Footage of 1988 rocket-sled test], [http://sandia.gov/videos2005/f_4crash_test_slow.mpg slow motion video]. Sandia National Laboratories via sandia.gov. Citováno: 1. 9. 2011.</ref>
Řádek 410 ⟶ 417:
[[Drydenovo letecké výzkumné středisko]] ({{Cizojazyčně|en|''Dryden Flight Research Center''}}), patřící [[NASA]], obdrželo letoun F-4A Phantom II 3. prosince [[1965 v letectví|1965]]. Zde vykonalo 55 letů jako podpůrné letadlo při zkouškách stroje [[North American X-15]]. Letoun F-4A rovněž sloužil v rámci biomedicínského monitorovacího programu u NASA ''Flight Research Center'' pro piloty a uchazeče z řad USAF pro létání s vysoce výkonnými stroji. U pilotů byly přesně zaznamenávány data o jejich zdravotním stavu ([[Elektrokardiogram|EKG]], dýchání atd.) během letu. V roce [[1967 v letectví|1967]] sloužil letoun F-4A k podpoře krátkého armádou inspirovaného programu, který se zabýval výzkumem, zda může být třesk při překročení zvukové bariéry nasměrován a tak použit jako zbraň nebo alespoň prostředek k obtěžování nepřítele. NASA také létala s letounem F-4C při pevnostních studiích od roku [[1983 v letectví|1983]] do [[1985 v letectví|1985]], poté se letoun vrátil k USAF.<ref>[http://www.dfrc.nasa.gov/gallery/graphics/F-4/index.html "NASA Dryden F-4 Graphics Collection."] ''NASA''. Citováno: 1. 9. 2011.</ref>
== Přezdívky ==▼
[[Soubor:F-4 parts distribution.jpg|thumb|upright|Vystavený F-4F označený jako „Největší světový distributor součástek MiGů“, protože tyto letouny sestřelily značný počet těchto letounů.]]▼
Phantomy posbíraly během své služby celou řadu přezdívek. Některé z nich jsou ''Rhino (Nosorožec), Double Ugly (Dvojnásobně ošklivý)'',<ref name="Boeing Gee Whiz"/> ''Flying Anvil (Létající kovadlina), Flying Footlocker (Létající kufr)'' (Pozn.: Footlocker je malý kufr, který slouží na osobní věci a v kasárnách se dává k nohám postele.), ''Flying Brick (Létající cihla), Lead Sled (Olověné sáně), Big Iron Sled (Velké železné sáně)'' a ''St. Louis Slugger''.<ref>[http://www.bluejacket.com/humor_naval-aviation.html "Basic Aircraft Wisdom and Aircraft Nicknames."] ''Bluejacket.com''. Citováno: 27. srpna 2011.</ref> V souvislosti s tím, že žádný jiný letoun nesestřelil více letounů MiG<ref name="Thorn260"/> se letounu začalo říkat ''World’s Leading Distributor of MiG Parts (Největší světový distributor součástek MiGů)''.<ref name="Boeing Gee Whiz">[http://www.boeing.com/defense-space/military/f4/geewhiz.htm "Phabulous 40th: Gee Whiz!"] ''Boeing''. Citováno: 27. srpna 2011.</ref> Jako reakce na jeho vynikající výkony navzdory jeho velikosti se letounu říkalo „triumf tahu nad aerodynamikou.“<ref>[http://www.defenseindustrydaily.com/more-qf-4s-and-a-new-trick-for-old-dogs-04650/ "More QF-4s – And A New Trick for Old Dogs?"] ''Defense Industry Daily'', 22. ledna 2008. Citováno: 27. srpna 2011."</ref> Posádky německé [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]] letouny F-4 přezdívaly ''Eisenschwein (Železné prase)'', ''Fliegender Ziegelstein (Létající cihla)'' a ''Luftverteidigungsdiesel (Dieselová protivzdušná obrana)''.<ref>[http://www.abendblatt.de/daten/2004/11/25/368532.html "Zwei Alarmrotten mit dem 'Luftverteidigungsdiesel'] ''Hamburger Abendblatt.'' 25. listopadu 2004. Citováno: 27. srpna 2011.</ref>▼
== Vystavené letouny ==▼
▲[[Soubor:Letecké muzeum Kbely (196).jpg|thumb|F-4M Phantom FGR Mk.2 ve zbarvení [[19. peruť RAF|19. peruti RAF]] v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]]]]
Po celém světě je vystaveno značné množství letounů F-4 Phantom II. Většina z nich se nachází po celých Spojených státech amerických. (Viz seznam dochovaných letounů na anglické wiki.)▼
Jeden stroj F-4M Phantom FGR Mk.2 je vystavený i v [[Letecké muzeum Kbely|leteckém muzeu]] [[Vojenský historický ústav|Vojenského historického ústavu]] Praha na [[Letiště Praha-Kbely|letišti Praha-Kbely]], který byl České republice darován RAF.<ref>[http://www.vhu.cz/cs/stranka/letecke-muzeum/fotogalerie-kbelyfa Stránky leteckého muzea VHÚ Praha – Kbely], Citováno: 27. srpna 2011.</ref>▼
== Varianty ==
Řádek 449 ⟶ 446:
'''RF-4B, C a E'''
:Varianty pro taktický [[Průzkumný letoun|průzkum]].
== Uživatelé ==▼
{{flagicon|Austrálie}} '''[[Austrálie]]'''▼
* [[Royal Australian Air Force|Královské australské letectvo]] (RAAF) – 24 pronajatých letounů v letech 1970–1973.▼
{{flagicon|Egypt}} '''[[Egypt]]'''▼
* [[Egyptské vojenské letectvo]] – zakoupilo celkem 45 použitých letounů F-4E, 32 (v roce 2011) je jich stále ve službě.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/egypt/index.php</ref>▼
{{flagicon|Írán}} '''[[Írán]]'''▼
* [[Íránské vojenské letectvo]] – zakoupilo celkem 225 letounů F-4D (32 ks), RF-4E (16 ks) a F-4E (177 ks). V polovině 80. let tajně nakoupilo nejméně dalších 23 použitých F-4E vyřazených od USAF. Celkem tedy provozovalo nejméně 248 letounů. V roce 2011 bylo v provozu ještě 49 těchto strojů (15 F-4D, 29 F-4E a 5 RF-4E).<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/iran/index.php</ref>▼
{{flagicon|Izrael}} '''[[Izrael]]'''▼
* [[Izraelské vojenské letectvo]] – Získalo 42 nových F-4E, 162 použitých F-4E od USAF a 12 nových RF-4E. V současné době jsou již všechny vyřazeny.▼
{{flagicon|Japonsko}} '''[[Japonsko]]'''▼
* [[Japonské vzdušné síly sebeobrany|Japonské letecké síly sebeobrany]] – Celkem provozovaly 140 letounů F-4EJ a 14 RF-4E. Z těchto letounů bylo 127 E-4EJ vyrobeno v Japonsku v licenci. 11 dalších bylo v Japonsku smontováno z dovezených dílů. 17 strojů F-4EJ bylo přestavěno na verzi RF-4EJ. V současnosti (2011) provozuje Japonsko 91 strojů F-4EJ Kai a 26 strojů RF-4E.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/japan/index.php</ref>▼
{{flagicon|Jižní Korea}} '''[[Jižní Korea]]'''▼
* [[Letectvo Korejské republiky]] – Získalo 92 použitých letounů F-4D, 103 letounů F-4E (37 nových a 66 použitých od USAF) a 23 použitých RF-4C. Ve službě (2011) zůstává celkem 128 (110 F-4E a 18 RF-4C) strojů Phantom.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/southkorea/index.php</ref>▼
{{flagicon|Německo}} '''[[Německo]]'''▼
* [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]] – Zakoupila celkem 273 nových Phantomů (88 RF-4E, 10 F-4E a 175 F-4F). V roce 2011 bylo ve službě ještě 45 strojů.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/germany/index.php</ref>▼
{{flagicon|Řecko}} '''[[Řecko]]'''▼
* [[Řecké vojenské letectvo]] – Provozovalo celkem 121 letounů F-4E (56 nových a 28 od USAF) a RF-4E (8 nových a 29 od Luftwaffe). 53 letounů (35 F-4E a 18 RF-4E) v roce 2011 i nadále zůstává ve službě.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/greece/index.php</ref>▼
{{flagicon|Spojené království}} '''[[Spojené království]]'''▼
* [[Royal Air Force|Královské letectvo]] a [[Royal Navy|Královské námořnictvo]] – Provozovalo celkem 118 letounů Phantom FGR.2 (F-4M), 52 letounů Phantom FG.1 (F-4K) a 15 letounů F-4J(UK). Celkem tedy ve Velké Británii sloužilo 185 letounů Phantom (170 nových a 15 použitých od US Navy).▼
{{flagicon|USA}} '''[[Spojené státy americké]]'''▼
* [[Letectvo Spojených států amerických]] (USAF) – největší odběratel strojů F-4 Phantom II, získalo 2 874 strojů.▼
* [[Námořnictvo Spojených států amerických]] (US Navy) – spolu s námořní pěchotou provozovalo 1 264 strojů.▼
* [[Námořní pěchota Spojených států amerických]] (USMC)▼
{{flagicon|Španělsko}} '''[[Španělsko]]'''▼
* [[Španělské letectvo]] – Provozovalo celkem 40 letounů F-4C a 18 letounů RF-4C. Všechny použité a získané od USAF.▼
{{flagicon|Turecko}} '''[[Turecko]]'''▼
* [[Turecké letectvo]] – zakoupilo 72 nových F-4E a 8 RF-4E. V 80. a 90. letech 20. století získalo podle některých zpráv téměř 161 strojů F-4E (od USAF) a 32 strojů RF-4E (od Luftwaffe).<ref name="Vector3"/> Ve službě zůstává (2011) 120 modernizovaných strojů F-4E a 32 strojů RF-4E.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/turkey/index.php</ref>▼
==Kultura==
▲=== Přezdívky ===
▲[[Soubor:F-4 parts distribution.jpg|thumb|upright|Vystavený F-4F označený jako „Největší světový distributor součástek MiGů“, protože tyto letouny sestřelily značný počet těchto letounů.]]
▲Phantomy posbíraly během své služby celou řadu přezdívek. Některé z nich jsou ''Rhino (Nosorožec), Double Ugly (Dvojnásobně ošklivý)'',<ref name="Boeing Gee Whiz"/> ''Flying Anvil (Létající kovadlina), Flying Footlocker (Létající kufr)'' (Pozn.: Footlocker je malý kufr, který slouží na osobní věci a v kasárnách se dává k nohám postele.), ''Flying Brick (Létající cihla), Lead Sled (Olověné sáně), Big Iron Sled (Velké železné sáně)'' a ''St. Louis Slugger''.<ref>[http://www.bluejacket.com/humor_naval-aviation.html "Basic Aircraft Wisdom and Aircraft Nicknames."] ''Bluejacket.com''. Citováno: 27. srpna 2011.</ref> V souvislosti s tím, že žádný jiný letoun nesestřelil více letounů MiG<ref name="Thorn260"/> se letounu začalo říkat ''World’s Leading Distributor of MiG Parts (Největší světový distributor součástek MiGů)''.<ref name="Boeing Gee Whiz">[http://www.boeing.com/defense-space/military/f4/geewhiz.htm "Phabulous 40th: Gee Whiz!"] ''Boeing''. Citováno: 27. srpna 2011.</ref> Jako reakce na jeho vynikající výkony navzdory jeho velikosti se letounu říkalo „triumf tahu nad aerodynamikou.“<ref>[http://www.defenseindustrydaily.com/more-qf-4s-and-a-new-trick-for-old-dogs-04650/ "More QF-4s – And A New Trick for Old Dogs?"] ''Defense Industry Daily'', 22. ledna 2008. Citováno: 27. srpna 2011."</ref> Posádky německé [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]] letouny F-4 přezdívaly ''Eisenschwein (Železné prase)'', ''Fliegender Ziegelstein (Létající cihla)'' a ''Luftverteidigungsdiesel (Dieselová protivzdušná obrana)''.<ref>[http://www.abendblatt.de/daten/2004/11/25/368532.html "Zwei Alarmrotten mit dem 'Luftverteidigungsdiesel'] ''Hamburger Abendblatt.'' 25. listopadu 2004. Citováno: 27. srpna 2011.</ref>
▲== Vystavené letouny ==
▲Po celém světě je vystaveno značné množství letounů F-4 Phantom II. Většina z nich se nachází po celých Spojených státech amerických. (Viz seznam dochovaných letounů na anglické wiki.)
▲Jeden stroj F-4M Phantom FGR Mk.2 je vystavený i v [[Letecké muzeum Kbely|leteckém muzeu]] [[Vojenský historický ústav|Vojenského historického ústavu]] Praha na [[Letiště Praha-Kbely|letišti Praha-Kbely]], který byl České republice darován RAF.<ref>[http://www.vhu.cz/cs/stranka/letecke-muzeum/fotogalerie-kbelyfa Stránky leteckého muzea VHÚ Praha – Kbely], Citováno: 27. srpna 2011.</ref>
== Specifikace (F-4E) ==
[[Soubor:McDONNELL DOUGLAS F-4 PHANTOM II.png|right|
''Technické údaje pocházejí z publikace „Bojové legendy: F-4 Phantom II“,<ref name="legendy"/> „The Great Book of Fighters“.<ref name="Green 2001"/> a publikace „Encyclopedia of USAF Aircraft“''.<ref name="knaack"/>
Řádek 466 ⟶ 501:
* '''Max. vzletová hmotnost :''' 27 965 kg
* '''Max. přistávací hmotnost :'''16 706 kg
* '''Pohonná jednotka:''' 2× [[proudový motor]] [[General Electric J79]]-GE-17A
* '''Výkon pohonné jednotky:''' 79,6 kN * '''Zásoba paliva''': 7549 l ve vnitřních nádržích, 12 627 l ve třech přídavných nádržích
Řádek 480 ⟶ 516:
* '''Délka dráhy startu:''' 1 370 m (24 410 kg)
* '''Délka dráhy přistání:''' 1 120 m (16 706 kg)
[[Soubor:F-4J VF-96 Showtime 100 armed from below.jpg|thumb|Letoun F-4J "Showtime 100" vyzbrojený střelami [[AIM-9 Sidewinder]] a [[AIM-7 Sparrow]].]]▼
=== Výzbroj ===
▲[[Soubor:F-4J VF-96 Showtime 100 armed from below.jpg|thumb|Letoun F-4J "Showtime 100" vyzbrojený střelami [[AIM-9 Sidewinder]] a [[AIM-7 Sparrow]].]]
* Až 8 480 kg zbraní na devíti externích závěsnících. Výzbroj zahrnuje klasické a [[Kazetová puma|kazetové bomby]], televizí nebo laserem naváděné bomby, raketnice pro neřízené střely, rakety vzduch-země, střely na ničení [[Letiště|letišť]], protilodní střely, kontejnery pro značkování cílů a pro průzkum, jaderné pumy. Na závěsníky mohly být zavěšeny i kontejnery s nákladem (pošta, zavazadla) nebo přídavné nádrže.
* 4× střela vzduch-vzduch [[AIM-7 Sparrow]] napůl zapuštěné do trupu plus 4× [[AIM-9 Sidewinder]] na pylonech pod křídly; vylepšené řecké F-4E a německé F-4F ICE nesly střely [[AIM-120 AMRAAM]], japonské F-4EJ Kai nesly střely [[Mitsubishi AAM-3]], řecké F-4E mají nést do budoucna i střely [[IRIS-T]]. Íránské F-4 mohou pravděpodobně nést i ruské a čínské střely. Britské Phantomy mohou nést střely [[Skyflash]], které od roku 1978 nahradily střely AIM-7 Sparrow
Řádek 490 ⟶ 526:
* 4× [[AGM-45 Shrike]], [[AGM-88 HARM]], [[AGM-78 Standard ARM]]
* 4× [[GBU-15]]
* 18×
* 5×
* 18× [[CBU-87 CEM|CBU-87]], [[CBU-89]], [[CBU-58]]
* Jaderné zbraně, např. B28EX, B61, B43 a B57
▲== Uživatelé ==
▲{{flagicon|Austrálie}} '''[[Austrálie]]'''
▲* [[Royal Australian Air Force|Královské australské letectvo]] (RAAF) – 24 pronajatých letounů v letech 1970–1973.
▲{{flagicon|Egypt}} '''[[Egypt]]'''
▲* [[Egyptské vojenské letectvo]] – zakoupilo celkem 45 použitých letounů F-4E, 32 (v roce 2011) je jich stále ve službě.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/egypt/index.php</ref>
▲{{flagicon|Írán}} '''[[Írán]]'''
▲* [[Íránské vojenské letectvo]] – zakoupilo celkem 225 letounů F-4D (32 ks), RF-4E (16 ks) a F-4E (177 ks). V polovině 80. let tajně nakoupilo nejméně dalších 23 použitých F-4E vyřazených od USAF. Celkem tedy provozovalo nejméně 248 letounů. V roce 2011 bylo v provozu ještě 49 těchto strojů (15 F-4D, 29 F-4E a 5 RF-4E).<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/iran/index.php</ref>
▲{{flagicon|Izrael}} '''[[Izrael]]'''
▲* [[Izraelské vojenské letectvo]] – Získalo 42 nových F-4E, 162 použitých F-4E od USAF a 12 nových RF-4E. V současné době jsou již všechny vyřazeny.
▲{{flagicon|Japonsko}} '''[[Japonsko]]'''
▲* [[Japonské vzdušné síly sebeobrany|Japonské letecké síly sebeobrany]] – Celkem provozovaly 140 letounů F-4EJ a 14 RF-4E. Z těchto letounů bylo 127 E-4EJ vyrobeno v Japonsku v licenci. 11 dalších bylo v Japonsku smontováno z dovezených dílů. 17 strojů F-4EJ bylo přestavěno na verzi RF-4EJ. V současnosti (2011) provozuje Japonsko 91 strojů F-4EJ Kai a 26 strojů RF-4E.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/japan/index.php</ref>
▲{{flagicon|Jižní Korea}} '''[[Jižní Korea]]'''
▲* [[Letectvo Korejské republiky]] – Získalo 92 použitých letounů F-4D, 103 letounů F-4E (37 nových a 66 použitých od USAF) a 23 použitých RF-4C. Ve službě (2011) zůstává celkem 128 (110 F-4E a 18 RF-4C) strojů Phantom.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/southkorea/index.php</ref>
▲{{flagicon|Německo}} '''[[Německo]]'''
▲* [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]] – Zakoupila celkem 273 nových Phantomů (88 RF-4E, 10 F-4E a 175 F-4F). V roce 2011 bylo ve službě ještě 45 strojů.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/germany/index.php</ref>
▲{{flagicon|Řecko}} '''[[Řecko]]'''
▲* [[Řecké vojenské letectvo]] – Provozovalo celkem 121 letounů F-4E (56 nových a 28 od USAF) a RF-4E (8 nových a 29 od Luftwaffe). 53 letounů (35 F-4E a 18 RF-4E) v roce 2011 i nadále zůstává ve službě.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/greece/index.php</ref>
▲{{flagicon|Spojené království}} '''[[Spojené království]]'''
▲* [[Royal Air Force|Královské letectvo]] a [[Royal Navy|Královské námořnictvo]] – Provozovalo celkem 118 letounů Phantom FGR.2 (F-4M), 52 letounů Phantom FG.1 (F-4K) a 15 letounů F-4J(UK). Celkem tedy ve Velké Británii sloužilo 185 letounů Phantom (170 nových a 15 použitých od US Navy).
▲{{flagicon|USA}} '''[[Spojené státy americké]]'''
▲* [[Letectvo Spojených států amerických]] (USAF) – největší odběratel strojů F-4 Phantom II, získalo 2 874 strojů.
▲* [[Námořnictvo Spojených států amerických]] (US Navy) – spolu s námořní pěchotou provozovalo 1 264 strojů.
▲* [[Námořní pěchota Spojených států amerických]] (USMC)
▲{{flagicon|Španělsko}} '''[[Španělsko]]'''
▲* [[Španělské letectvo]] – Provozovalo celkem 40 letounů F-4C a 18 letounů RF-4C. Všechny použité a získané od USAF.
▲{{flagicon|Turecko}} '''[[Turecko]]'''
▲* [[Turecké letectvo]] – zakoupilo 72 nových F-4E a 8 RF-4E. V 80. a 90. letech 20. století získalo podle některých zpráv téměř 161 strojů F-4E (od USAF) a 32 strojů RF-4E (od Luftwaffe).<ref name="Vector3"/> Ve službě zůstává (2011) 120 modernizovaných strojů F-4E a 32 strojů RF-4E.<ref>http://www.milaviapress.com/orbat/turkey/index.php</ref>
== Odkazy ==
| |||