Qualia: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Mary_colour_scientist.png|náhled|I kdyby byla schopna vědkyně, která nikdy nepoznala červenou dokonale popsat cestu červené barvy od zachycení fotonů lidskou sítnicí přes zpracování mozkem až po naši reakci, zkušenost nám evokuje, že skutečný koncept "červenosti červené" dosud nepoznala.]]
Pojem '''qualia''' (plurál [[Angličtina|ang]]. ''quale'' z [[Latina|lat]]. ''qualis'' – [[Doslovný překlad|dosl]]. ''jakého druhu'' – jaké povahy) ve filosofii popisuje náš osobní zkušenost s vnějším světem, mentální část našeho já zprostředkovávající ''[[svět jevů]]''. V tomto obecném významu je odmítána existence qualia samotných jen výjimečně, mezi filosofy však probíhá například debata, nakolik jsou qualia spjata s [[Fyzický svět|fyzickým světem]] a které [[Stav vědomí|stavy vědomí]] jsou ještě nositeli qualií. Povaha qualií je klíčová v debatě o [[Podstata|podstatě]] [[vědomí]], potažmo v [[Duše a tělo|problému duše a těla]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Tye|jméno=Michael|titul=Qualia|url=https://plato.stanford.edu/archives/win2016/entries/qualia/|editoři=Edward N. Zalta|vydání=Winter 2016|vydavatel=Metaphysics Research Lab, Stanford University}}</ref>
Řádek 12 ⟶ 11:
== Které formy vědomí jsou nositeli qualií? ==
Co všechno je zahrnuto v qualiích je otázkou diskuse a mezi filosofy rozhodně nepanuje [[Konsensus|konsenzus]]. Profesor filosofie Michael Tye (povětšinou čerpá z modelu, který Haugeland, 1985) jako qualia řadí:
# Prožitky vnímání jako obraz zelené, zvuk trumpety (včetně hlasitosti apod.), chuť lékořice, vůně moř.
# Fyzické pocity jako pocit hladu, bolesti břicha, pociťování vedra, malátnosti, orgasmu.
# Vášně a emoce jako slast, chtíč, strach, láska, zármutek, žárlivost, lítost.
# Nálady jako povznesenost, deprese, klid, nuda, napětí
Galen Strawson se zasazoval (1994) pro to, abychom do naší představy qualií přibrali také zkušenost myšlení - jako pocit najednou si něco představit či něco si vybavit, protože je dle něho prožitkem na stejné úrovni jako emoce, nálady a pocity, zprostředkována svým vlastním "médiem" ([[Modalita|modalitou]]). Tento pohled také podpořili Horgan a Tienson ve své studii z roku 2002.
Tento pohled je ale kontroverzní. Jednou z odpovědí na Strawsonovu argumentaci může být, že fenomény spjaté s myšlením jsou někdy vyjádřeny v lingvistických symbolech, které mají na rozdíl od ostatních qualií strukturu danou [[Syntax|syntaxem]] a jsou tedy do jisté míry studovatelné. Argument říká, že často "slyšíme" náš vnitřní hlas a proto se jedná o veličinu popsatelnou slovy podobně jako objektivní vlastnosti našeho těla. V opozici k tomuto argumentu je však nutno říct, že faktická spojitost mezi myšlením a nám přístupnými jazykovými výrazy je velice chabá.<ref>Bloom, 2001: ''Thinking through language''</ref>
A co třeba naše ne-tak-expresivní touhy? Vůbec soubor předpokladů naší osobnosti, myšlení, chápání a ideologie, [[kognitivní zkreslení]] či naše [[Nevědomí|podvědomé]] pudy jistě do značné míry ovlivňují naše vnímání světa, potřebují mít však "vlastní pocity", aby mohli být označeny jako jedna z forem našeho vědomí? Kde udělat čáru mezi fundamentálními pocity a dalšími faktory působící na naše vědomí se v literatuře týkající se problému vědomí objevuje jako další třecí bod mezi pohledy filosofů.<ref name=":0" />
== Související pojmy ==
| |||