Metro v Oslu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016
infobox, typo, formát, WIRE, portál, aktualizovat
Řádek 1:
{{aktualizovat}}
{{Infobox - síť metra
| metro = Metro v Oslu
| znak = Oslo T-bane Logo.svg
| popisek = Logo
| délka = 85
| linky = 5
| stanice = 101
| rok = 1966
| typ = klasické metro
| rozchod = 1435
| proud = třetí kolejnicí a vrchním vedením
| napětí = 750 V ss
| vozy = T 1000, T 1300, T 2000, MX 3000
| počet =
| depa = 2
}}
'''Metro v Oslu''' ({{Vjazyce|no}} {{Cizojazyčně|no|Oslo T-bane}}) je systém [[metro|metra]] v hlavním městě [[Norsko|Norska]], [[Oslo|Oslu]]. Je to středně velký dopravní systém a jediný systém metra v [[Norsko|Norsku]].
 
V současnosti tvoří síť 6 linek o délce zhruba 80 [[Kilometr|km]] se 95 stanicemi. Většina sítě je vedena po povrchu, pouze v centru a v hustě zastavěné oblasti v podzemí. Provozovatelem sítě je společnost T-banen, dceřiná firma dopravního podniku města Osla (A/S Sporeveier). Metro přepraví v průměru za 2011 rok kolem 81 milionů cestujících.
 
{{substovaný infobox}}
{{Infobox začátek}}
{{Infobox hlavička| colorb=white| text=Metro v Oslu}}
{{Infobox položka|barva=#EEEEFF|align=left|text1=Délka sítě|text2=80 [[kilometr|km]]}}
{{Infobox položka|barva=#EEEEFF|align=left|text1=Počet linek|text2=6}}
{{Infobox položka|barva=#EEEEFF|align=left|text1=Počet stanic|text2=95}}
{{Infobox položka|barva=#EEEEFF|align=left|text1=Datum otevření|text2=1966}}
{{Infobox hlavička| colorb=white| text=Parametry}}
{{Infobox položka|barva=#DDDDFF|align=left|text1=Typ metra|text2=klasické metro}}
{{Infobox položka|barva=#DDDDFF|align=left|text1=Rozchod kolejí|text2=1435 [[Metr|mm]]}}
{{Infobox položka|barva=#DDDDFF|align=left|text1=Přívod proudu|text2=třetí kolejnicí a vrchním vedením}}
{{Infobox položka|barva=#DDDDFF|align=left|text1=Napětí|text2=750 V}}
{{Infobox hlavička| colorb=white| text=Vozy a zázemí}}
{{Infobox položka|barva=#CCCCFF|align=left|text1=Nasazené typy vozů|text2=T 1000, T 1300, T 2000, MX 3000}}
{{Infobox položka|barva=#CCCCFF|align=left|text1=Depa|text2=2}}
{{Infobox konec}}
 
== Linkové vedení ==
 
[[Soubor:Tbane geografisk.png|náhled|Plán sítě metra v Oslu]]
 
Síť tvoří 6 linek, sjíždějící se v centrální části a 8 tratí ( Grorudbanen, Furusetbanen, Østensjøbanen, Lambertseterbanen, Holmenkollbanen, Kolsåsbanen, Røabanen a Sognsvannsbanen). Interval mimo centrální okružní trasu je 15, někdy i 30 minut. Síť má dvě depa - Majorstuen a Ryen. V provozu jsou dvou až šestivozové soupravy.
 
=== Linka 1 (světle modrá) ===
Řádek 32 ⟶ 31:
|-
| style="text-align:center;" colspan="2" |
Frognerseteren - Voksenkollen - Lillevann - Skogen - Voksenlia - Holmenkollen - Besserud - Midtstuen - Skådalen - Vettakollen - Gulleråsen - Gråkammen - Slemdal - Ris - Gaustad - Vindern - Steinerud - Frøen - Majorstuen - Nationaltheateret - Stortinget - Jernbanetorget - Grønland - Tøyen - Ensjø - Helsfyr (- Brynseng - Høyenhall - Manglerud - Ryen - Brattlikollen - Karlsrud - Lamberseter - Munkelia - Bergkrystallen)
|}
 
Řádek 41 ⟶ 40:
|-
| style="text-align:center;" colspan="2" |
Østerås - Lijordet - Eiksmarka - Ekraveien - Røa - Hovseter - Holmen - Makrellbekken - Smestad - Borgen - Majorstuen - Nationaltheateret - Stortinget - Jernbanetorget - Grønland - Tøyen - Ensjø - Helsfyr - Brynseng - Hellerud - Tveita - Haugerud - Trosterud - Lindeberg - Furuset - Ellingsrudåsen
|}
 
Řádek 51 ⟶ 50:
|-
| style="text-align:center; " colspan="2" |
Sognsvann - Kringsjå - Holstein - Østhorn - Tåsen - Berg - Ullevål stadion - Forskningsparken - Blindern - Majorstuen - Nationaltheateret - Stortinget - Jernbanetorget - Grønland - Tøyen - Ensjø - Helsfyr - Brynseng - Hellerud - Godlia - Skøyenåsen - Oppsal - Ulsrud - Bøler - Bogerud - Skullerud - Mortensrud
|}
 
Řádek 59 ⟶ 58:
{|class="wikitable"
|-
| style="text-align:center; background:#3333CC;" | '''Linka 4: Bergkrystallen - Stortinget - Ullevål stadion - (stává se linkou 6)'''
|-
| style="text-align:center; background:#3333CC;" | '''Linka 6: Nydalen - Carl Berners plass - Stortinget - Smestad - Kolsås'''
|-
| style="text-align:center; " colspan="2" |
(''Jako linka 4''): Bergkrystallen - Munkelia - Lambertseter - Karlsrud - Brattlikollen - Ryen - Manglerud - Høyenhall - Brynseng - Helsfyr - Ensjø - Tøyen - Grønland - Jernbanetorget - Stortinget - Nationaltheatret - [[Majorstuen]] - [[Blindern]] - Forskningsparken - [[Ullevål stadion]] - (''stává se linkou 6'') - Nydalen - Storo - Sinsen - Carl Berners plass - Tøyen - Grønland - Jernbanetorget - Stortinget - Nationaltheatret - Majorstuen - Borgen - Smestad - Montebello - Ullernåsen - Åsjordet - Bjørnsletta - Jar - Tjernsrud - Ringstabekk - Egne hjem - [[Bekkestua]] - Gjønnes - Haslum - Avløs - Valler - Gjettum - Hauger - Kolsås
|}
 
Řádek 73 ⟶ 72:
|-
| style="text-align:center; " colspan="2" |
[[Storo]] - Nydalen - Ullevål Stadion - Forskningsparken - [[Blindern]] - Majorstuen - [[Nationaltheateret]] - [[Stortinget]] - Jernbanetorget - Grønland - Tøyen - Carl Berners plass - Hasle - [[Økern]] - Risløkka - Vollebekk - Linderud - Veitvet - Rødtvet - Kalbakken - Ammerud - [[Grorud]] - Romsås - Rommen - [[Stovner]] - Vestli
|}
 
== Tratě ==
 
=== Východní tratě ===
 
* Østensjøbanen byla otevřena jako tramvajová trať z čtvrti Vålerenga do Oppsalu v [[1926]].
* Lambertseterbanen byla otevřena také jako tramvajová trať ze stanice Brynseng (Østensjøbanen)do stanice Bergkrystallen v [[1957]]. V roce [[1966]] byla spojena na novou trať mezi stanicemi Jernbanetorget a Helsfyr.
Řádek 86 ⟶ 83:
 
=== Západní tratě ===
 
* Holmenkollbanen byla otevřena v roce 1898 jako tramvajová trať mezi stanicí Majorstuen a Besserud. V 1916 byla linka prodloužena do stanice Frognerseteren a v roce 1928 byl otevřen tunel mezi stanicemi Majorstuen a Nationaltheateret. Tento úsek se stal prvním podzemním úsekem ve Skandinávii.
* Røabanen, původně nazývaná Smestadbanen, byla otevřena v roce [[1912]].
Řádek 93 ⟶ 89:
 
== Stanice ==
 
[[Soubor:Majorstua stasjon 2.jpg|náhled|Vlak typu T-1000 ve stanici Majorstuen]]
Systém metra v Oslu má 101 stanic. Většina stanic je povrchová, pouhých 16 stanic je podzemních.
Řádek 99 ⟶ 94:
 
== Vozový park ==
 
V současnosti jsou v Oslu v provozu 4 různé typy vlaků.
[[Soubor:MX3000.jpg|náhled|Souprava typu MX 3000 ve stanici Ullevål stadion]]
 
=== MX 3000 ===
 
MX 3000 je moderní třívozová souprava od společnosti Siemens. Souprava má hliníkovou karoserii, je dlouhá asi 54 [[Metr|m]], vysoká 3,7 [[Metr|m]] a 3,2 [[Metr|m]] široká. Váží 147 [[Kilogram|tun]]. Maximální kapacita je 493 osob. Výkon motorů soupravy je 1680 [[Watt|kW]]. První vlak dorazil do Osla v roce [[2005]], do roku [[2010]] má být v provozu 189 vagonů.
 
=== série T 1000 (T1-T5) ===
T 1000 je série starých vagonů metra z roku [[1966]]–[[1978]]. Jsou dlouhé 17 [[Metr|m]], široké 3,2 [[Metr|m]] a vysoké 3,7 [[Metr|m]]. Váží 29 [[Kilogram|t]]. Výkon motorů je 392 [[Watt|kW]], přičemž maximální rychlost je 70 [[Kilometr za hodinu|km/h]].
 
T 1000 je série starých vagonů metra z roku [[1966]]-[[1978]]. Jsou dlouhé 17 [[Metr|m]], široké 3,2 [[Metr|m]] a vysoké 3,7 [[Metr|m]]. Váží 29 [[Kilogram|t]]. Výkon motorů je 392 [[Watt|kW]], přičemž maximální rychlost je 70 [[Kilometr za hodinu|km/h]].
 
=== série T 1300 ===
T 1300 je modernější verze série T 1000. Vyráběly se v letech [[1978]]–[[1989]].
 
T 1300 je modernější verze série T 1000. Vyráběly se v letech [[1978]]-[[1989]].
 
=== T 2000 ===
 
T 2000 je souprava metra v Oslu z roku [[1993]]. Je dlouhá 36 [[Metr|m]], široká 3,3 [[Metr|m]] a vysoká 3,6 [[Metr|m]]. Váha dosahuje 31 [[Kilogram|t]]. Výkon motorů soupravy je 560 [[Watt|kW]] a maximální rychlost je 100 [[Kilometr za hodinu|km/h]].
 
== Jednotlivé úseky ==
* 31. 5. [[1898]] – Holmenkolbanen Majorstuen-Besserud
 
* 3117.5 11. [[18981912]] - Holmenkolbanen Majorstuen-BesserudSmestad (Smestadsbanen)
* 16. 5. [[1916]] – Holmenkolbanen Besserud – Frognerseteren (Tryvannsbanen)
 
* 17.11.[[1912]] - Holmenkolbanen Majorstuen-Smestad (Smestadsbanen)
 
* 16.5.[[1916]] - Holmenkolbanen Besserud – Frognerseteren (Tryvannsbanen)
 
* 12.[[1923]] – Tramvajová trať Brynseng-Helsfyr (-Etterstad), později část metra
* 11.[[1924]] – Lilleakerbanen
 
* 01.[[1926]] – Østensjøbanen Brynseng–Oppsal, Godlia-Oppsal (jednostopá)
* 11.[[1924]] - Lilleakerbanen
* 01.[[1928]] – Holmenkolbanen Majorstuen-Nationaltheatret, první skandinávský podzemní úsek metra se stanicí (Valkyrie Plass (uzavřena v 80. letech))
 
* 01.[[1930]] – Bærumsbanen Avløs – Kolsås
* 1.[[1926]] - Østensjøbanen Brynseng–Oppsal, Godlia-Oppsal (jednostopá)
* 10.[[1934]] – Holmenkolbanen otevřena větev k Sognsvann (Sognsvannsbanen)
 
* 01.[[1935]] – Røabanen Smestad – Røa
* 1.[[1928]] - Holmenkolbanen Majorstuen-Nationaltheatret, první skandinávský podzemní úsek metra se stanicí (Valkyrie Plass (uzavřena v 80. letech))
* 11.[[1948]] – Røabanen Røa – Grini (stanice Grini uzavřena v lednu [[1995]])
 
* 0112.[[19301951]] - BærumsbanenRøabanen AvløsGriniKolsåsLijordet
* 04.[[1957]] – Lambertseterbanen Brynseng – Bergkrystallen
 
* 07.[[1958]] – Østensjøbanen Oppsal – Bøler
* 10.[[1934]] - Holmenkolbanen otevřena větev k Sognsvann (Sognsvannsbanen)
* 05.[[1966]] – Oslo otevírá metro ve východní části města – Jernbanetorget – Brynseng – Bergkrystallen (úsek Brynseng – Bergkrystallen přestavěn z tramvajové trati)
 
* 01.[[1935]] - Røabanen Smestad – Røa
 
* 11.[[1948]] - Røabanen Røa – Grini (stanice Grini uzavřena v lednu [[1995]])
 
* 12.[[1951]] - Røabanen Grini – Lijordet
 
* 04.[[1957]] - Lambertseterbanen Brynseng – Bergkrystallen
 
* 07.[[1958]] - Østensjøbanen Oppsal – Bøler
 
* 05.[[1966]] – Oslo otevírá metro ve východní části města - Jernbanetorget – Brynseng – Bergkrystallen (úsek Brynseng – Bergkrystallen přestavěn z tramvajové trati)
 
* 11.[[1966]] – Grorudsbanen Tøyen – Grorud
* 11.[[1967]] – Østensjøbanen Bøler – Skullerud
 
* 11.[[19671970]] - ØstensjøbanenFurusetbanen BølerHellerudSkullerudHaugerud
* 11.[[1972]] – Røabanen prodloužena na konečnou Østerås
 
* 1103.[[19701974]] - FurusetbanenGrorudsbanen HellerudGrorudHaugerudRommen
* 08.[[1974]] – Grorudsbanen Rommen – Stovner
 
* 12.[[1974]] – Furusetbanen Haugerud – Trosterud
* 11.[[1972]] - Røabanen prodloužena na konečnou Østerås
* 12.[[1975]] – Grorudsbanen Stovner – Vestli
 
* 03.[[1974]] - Grorudsbanen Grorud – Rommen
 
* 08.[[1974]] - Grorudsbanen Rommen – Stovner
 
* 12.[[1974]] - Furusetbanen Haugerud – Trosterud
 
* 12.[[1975]] - Grorudsbanen Stovner – Vestli
 
* 02.[[1978]] – Furusetbanen Trosterud – Furuset
 
* 11.[[1981]] – Furusetbanen Furuset – Ellingsrudåsen
* [[1991]] – Všechny samostatné podniky metra v Oslu (A/S Holmenkolbanen, A/S Ekebergsbanen) jsou spojeny do A/S Oslo Sporveier
 
* 11.[[19911995]] - VšechnyRøabanen samostatnéje podnikypřestavěna na standardy metra, vostatní Oslulinky (A/S Holmenkolbanen, A/Sa EkebergsbanenKolsåsbanen) jsoupoužívá spojenyvlaky dos A/S2 Oslotypy Sporveiernapájení (troleje a třetí kolej).
 
* 11.[[1995]] - Røabanen je přestavěna na standardy metra, ostatní linky (Holmenkolbanen a Kolsåsbanen) používá vlaky s 2 typy napájení (troleje a třetí kolej).
 
* 01.[[1998]] – Østensjøbanen Skullerud – Mortensrud
* 07.[[2003]] – zavřena Kolsåsbanen mezi stanicemi Bekkestua a Kolsås, kvůli finančním problémům mezi obci Oslo a Baerum.
 
* 08.[[2003]] – Ullevål Stadion – Storo – první část okruhu
* 07.[[2003]] - zavřena Kolsåsbanen mezi stanicemi Bekkestua a Kolsås, kvůli finančním problémům mezi obci Oslo a Baerum.
* 07.[[2006]] – uzavření Kolsåsbanen mezi Montebello a Kolsås pro přestavbu; prozatímní konečná je stanice Husebybaken
 
* 08.[[20032006]] - UllevålStoro Stadion -Carl StoroBerners -plass první(okružní částtrasa okruhuhotova)
 
* 07.[[2006]] - uzavření Kolsåsbanen mezi Montebello a Kolsås pro přestavbu; prozatímní konečná je stanice Husebybaken
 
* 08.[[2006]] - Storo - Carl Berners plass (okružní trasa hotova)
 
== Budoucnost ==
V současnosti se staví v centru mezi stanicemi Majorstuen a Nationaltheatret stanice Homansbyen. Vestibul by měl být umístěn poblíž Josefines gata. Ve stanici by měli stavět všechny linky (1, 2, 3, 4, 5, 6). Do roku [[2015]] by měl být uveden do provozu úsek na lince 2 mezi stanicemi Ellingsrudåsen a Ahus (Akershus universitetssykehus-Akershuská univerzitní nemocnice).
 
== Odkazy ==
V současnosti se staví v centru mezi stanicemi Majorstuen a Nationaltheatret stanice Homansbyen. Vestibul by měl být umístěn poblíž Josefines gata. Ve stanici by měli stavět všechny linky (1,2,3,4,5,6). Do roku [[2015]] by měl být uveden do provozu úsek na lince 2 mezi stanicemi Ellingsrudåsen a Ahus (Akershus universitetssykehus-Akershuská univerzitní nemocnice).
=== Související články ===
* [[Oslo]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
* [http://www.tbane.no Oficiální stránka metra v norštině]
* [http://www.sporveien.no Oficiální stránka provozovatele]
* [http://www.urbanrail.net/eu/osl/oslo.htm Stránka metra v Oslu na Urbanrail.net]
 
{{Portály|Metro|Norsko}}
 
[[Kategorie:Sítě metra|Oslo]]