Bohuslav Brauner: Porovnání verzí

{{Příbuzný|sestra|[[Zdenka Braunerová]]}}

}}

 

== Život ==

Roku [[1873]] zahájil studia na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém]] v [[Praha|Praze]]. Ukončil je roku [[1877]], a právě toho roku se poprvé seznámil s [[Dmitrij Mendělejev|Mendělejevovým]] článkem o [[Mendělejevova tabulka|periodickém systému prvků]]. Mendělejevův systém soudobá [[věda]] nepřijala jednoznačně, ale Brauner se pro něj okamžitě nadchl a napsal několik článků, v nichž Mendělejeva hájil proti kritice. Braunerových článků si povšiml německý chemik [[Robert Bunsen]], vynálezce laboratorního hořáku (tzv. [[Bunsenův hořák]]). Bunsen Braunera přizval k sobě na univerzitu do [[Heidelberg]]u. Zde Brauner také poznal Dmitrije Mendělejeva. Stali se přáteli a je dochována jejich vzájemná korespondence. Brauner Mendělejeva také dvakrát navštil v [[Petrohrad]]ě. Mendělejev před smrtí údajně prohlásil, že svou periodickou tabulku prvků "odkazuje Braunerovi".

 

 

== Dílo ==

Roku [[1882]], při svém pobytu v Manchesteru, se Braunerovi podařilo rozložit vzácnou zeminu "didym" na tři prvky. Jeden z nich byl již znám, šlo o [[samarium]], avšak dva byly zcela nové - Brauner je nazval [[neodym]] a [[praseodym]]. Bohužel, prvenství při objevení těchto prvků bylo často mylně přisuzováno [[Carl Auer von Welsbach|Aueru Welsbachovi]], ačkoli ten svou studii o dvou nových prvcích publikoval až tři roky po Braunerovi.