List: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typograficky poupraveno a rozvinuty citace
Řádek 3:
[[Soubor:Autumn colors.jpg|upright=1.2|thumb|Listy v barvách podzimu]]
 
'''List''' (''folium'', ''fylom'') je postranní [[Vegetativní orgány|vegetativní zelený orgán]] [[Rostliny|rostlin]]. Je omezeného vzrůstu{{doplňte zdroj}} (dosahuje velikosti od několika milimetrů až po 2 metry čtvereční) a zpravidla do plochy rozšířený. Plošné rozšíření listu je evolučně výhodná adaptace rostlinného těla, která umožňuje rostlině efektivnější zachytávání [[světlo|světla]] listy, tato efektivita pak může být ještě umocněna aktivním nastavením listu vůči [[světlo|světelným paprskům]]. Listy dělíme na '''asimilační listy''' (základní typ), dále [[děložní lístek|děložní lístky]] a [[listen]]y. List má tři základní funkce – výměna [[plyn]]ů s okolním prostředím, [[fotosyntéza]] a [[transpirace|odpařování vody]].
 
Listy jsou velmi citlivé na znečištění prostředí, zvláště na vyšší [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] sloučenin [[fluor]]u nebo [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]].
Řádek 64:
Během [[ontogeneze]] vzniká na stonku několik rozdílných listových typů (modifikací). Na [[klíční rostlina|klíční rostlině]] bývají zřetelné [[dělohy]], které mají především zásobní funkci. [[Šupina (botanika)|Šupiny]] vyrůstají ve spodní části stonku nebo chrání základy listů v [[pupen]]ech dřevin. Výše na stonku pozorujeme lupenité, asimilační listy. Někdy jsou spodnější listy jednodušší a vyšší mívají čepel členitější. Pro některé rostliny je charakteristická [[heterofylie]] (různolistost), výskyt dvou výrazně odlišných tvarů. [[Listen]]y a [[listenec|listence]] jsou redukované listové úkazy vyskytující se v oblasti [[květ]]ů nebo [[květenství]]. U některých rostlin tvoří listeny tzv. [[zákrov]]. Listeny u [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae'') jsou [[pleva|plevy]] a [[plucha|pluchy]].
 
K největším přeměnám listu dochází při metamorfóze v [[zásobní orgány]]. Jsou to většinou nezelené, masité šupiny [[cibule (orgán)|cibule]] nebo zelené listy rostlin [[tlusticovité|tlusticovitých]]. Listové [[trn (botanika)|trny]] vznikají přeměnou listů s [[palist]]y, kde zesílením listových svazků vznikají trojdílné trny. U [[trnovník akát|trnovníku akátu]] (''Robinia pseudoacacia'') vznikají trny z [[palist]]ů. [[Listový úponek|Listové úponky]] [[hrach]]u (''Pisum sativum'') jsou přeměněná [[vřeteno|vřetena]] zpeřených listů.
 
[[Paždí]] ([[úžlabí (botanika)|úžlabí]]) je místo v úhlu mezi [[stonek|stonkem]] a listem.