Predátor: Porovnání verzí

[[Soubor:Lion waiting in Namibia.jpg|thumb|200px|[[Lev pustinný]] -– jeden z nejznámějších zástupců afrických predátorů.]]

Predátor v [[ekologie|ekologii]] je brán buď v úzkém slova smyslu jako vrcholný článek pastevně-kořistnického [[potravní řetězec|potravního řetězce]], nebo v širokém slova smyslu jako kterýkoliv živočich, který při konzumaci vyřadí celého jedince kořisti z [[populace]]. Příkladem prvního typu je např. [[Jaguár americký|jaguár]] a [[kosatka dravá|kosatka]], příkladem druhého typu jsou navíc např. [[perloočky|perloočka]], [[mravkolev]], ale i [[kur domácí]] (živí se semeny, která požírá celá, a tím vyřazuje potenciálního budoucího jedince z populace).

Čím vícvíce přibývá kořisti, tím vícvíce s jistým zpožděním začne přibývatpřibývá predátor. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátorůpredátora, kterýmkterému ubývá potrava. S ubývajícím množství predátorůpredátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat.

* dx/dt = x * f(x) <math>-</math> g(x,y)*y

* dy/dt = h(x,y)*y <math>-</math> d*y

* x -– množství kořisti

* y -– množství predátora

* f(x) -– dynamika růstu populace kořisti (viz [[populační dynamika]]) bez přítomnosti dravce

* g(x,y) -– funkcionální odezva

* h(x,y) -– numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora)

* <math>-</math>d*y -– exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist -– předchozí člen by byl nulový)

Funkcionální odezva g(x,y) -– závislost množství sežraných jedinců na nabídce kořisti x:

* Lotka-Volterovský vztah -– lineární závislost g(x,y) = ax, čím víc kořisti, tím víc je jí sežráno (bez omezení) -– v praxi neexistuje, jen idealizovaný vztah.

* Holing I -– upravený Lotka-Volterovský vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení g(x,y) = ax pro ax < S, g(x,y) = S pro ax > S -– funguje např. u filtátorů[[filtrátor]]ů planktonu.

* Holing II -– čím víc je predátor nasycen, tím méně je ochoten hledat svou kořist, funkce roste limitně k míře maximálního nasycení, tj. <math>g(x,y) = \frac{aSx}{ax + 1}</math> nebo <math>g(x,y) = S*(1-e^{-ax})</math> -– funguje např. u bezobratlých.

* Holing III -– typický pro rozhodování se mezi dvěma typy kořisti, hojnější kořist je výrazně preferována (učení se jejímu lovu/sběru), tj. <math>g(x,y) = \frac{aSx^2}{ax^2 + 1}</math> nebo <math>g(x,y) = S*(1-e^{-ax^2})</math> -– funguje např. u některých ptáků a savců.

* '''[[Býložravec|Herbivor]]:''': [[Býložravec]]. Živí se pouze částmi zelených rostlin, které tak nevyřazuje z populace, neboť tyto zelené rostliny jsou na požírání často adaptovány.

* '''[[Parazitismus|Parazit]]:''': Živočich, popř. rostlina nebo houba, která v dospělosti nebo v některém ze svýchz vývojových stadiíchstadií využívá těla jiného živočicha, (popřrostliny či houby.<ref>BOROVIČKA, iJan. rostliny)Houby na houbách. In: ''iDnes.cz'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 20. 1. 2017]. Dostupné z: http://borovicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=155370</ref>

* '''[[Parazitoid]]:''': Živočich, který vese svémvyvíjí vývojovémv stadiutěle využívánebo tělabuňkách jiného živočicha, totopřičemž na konci svého vývoje usmrcuje [[larvaHostitel|larválníhostitelského]] stadiumživočicha ho(a běhemčasto svéhoi životazkonzumuje); ovšemviz nakonectéž zkonzumuje[[larva|larvální]] stadium. Někdy počítánopojímán jen zajako speciální případtyp parazita.

* '''[[Kořist]]:''' - individuumIndividuum (druh) konzumovaný dravcem.

* '''[[Zpětná vazba#Dravec-kořist|Dravec – kořist]]:''' – modelModel vzájemné potřebnosti dravce a kořisti.