Bartolomějská noc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
→Okolnosti: fix link |
||
Řádek 3:
==Okolnosti==
V roce [[1572]] měla Francie za sebou celé desetiletí [[náboženské války|náboženských válek]], v nichž se mezi sebou ve vlnách střetávali [[Katolictví|katolíci]] a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, [[Navarra|navarrského]] následníka trůnu Jindřicha Bourbonského (který se později stal francouzským králem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV.]]), se sestrou Karla IX., [[princ]]eznou [[Královna Margot|Markétou z Valois]], v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna [[Jana III. Navarrská|Jeanne d’Albret]], byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však [[9. červen|9. června]] 1572 zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
Sňatek se konal [[18. srpen|18. srpna]] 1572 a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou [[Mše|mši]], prostál většinu obřadu před [[kostel]]em. Když potom stanul před [[oltář]]em, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku celebrujícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli král Karel IX. položil ruku na sestřinu hlavu a přinutil ji přikývnout.
Napětí mezi francouzskými katolíky a hugenoty zvýšila [[nizozemská revoluce]] a invaze hugenotského vojska do [[Habsburské Nizozemí|Španělského Nizozemí]] v květnu 1572 na pomoc nizozemským protestantům, kteří povstali proti náboženskému útlaku ze strany katolického krále Filipa II. Španělského. Mnozí francouzští katolíci se obávali, že Francie bude zatažena do války proti katolickému Španělsku a podezřívali Colignyho, že chce krále přesvědčit k francouzské vojenské intervenci na pomoc nizozemským [[Gézové|povstalcům]].<ref>Holt (2005), s. 81; Calvin's book was "Praelectiones in librum prophetiarum Danielis", Geneva and [[Laon]], 1561</ref>
==Průběh vraždění==
| |||