Verze z 6. 1. 2017, 20:33 editovat ThecentreCZ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 207 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 1. 2017, 16:45 editovat zrušit editaci 84.244.117.22 (diskuse) Úprava názvu, popis současné organizace, úprava gramatických chyb značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - organizace \| název = ~~Sokol~~Česká ~~český~~obec sokolská \| obrázek = Flag of Sokol.svg \| ohraničení obrázku = Řádek 15: \| vznik = [[16. únor]]a [[1862]] \| zánik = \| typ = ~~tělovýchovný~~tělocvičný spolek \| forma = \| účel =Česká obec sokolská byla zřízena ve veřejném zájmu, jejím účelem a cílem je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů, organizovat a vykonávat tělovýchovnou, sportovní, kulturní a společenskou činnost, podporovat rozvoj osobnosti a vychovávat k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa, přičemž vychází z odkazu zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. (stanovy ČOS) ~~\| účel =~~ \| sídlo = \| místo = Řádek 23: \| zeměpisná délka = \| působnost = \| členové =150 000 \| jazyk = \| generální tajemník = Řádek 43: \| počet zaměstnanců = \| počet dobrovolníků = \| web = ~~https://~~www.sokol.~~cz/sokol/~~eu \| poznámky = \| dřívější název = Pražská tělocvičná jednota Sokol<br>Československá obec sokolská Řádek 50: [[Soubor:Group of Sokols.jpg\|náhled\|Sokolové v kroji\|alt=Sokolové v kroji]] '''Sokol''' je označením českého ~~tělovýchovného~~tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni [[Miroslav Tyrš]] a [[Jindřich Fügner]]. Ve svých počátcích se Sokol inspiroval německými turnerskými spolky, které vycházely z tělovýchovy [[Friedrich Ludwig Jahn\|Fridricha Ludwiga Jahna]]. V letech 1867–1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 na podkladě antické [[Kalokagathia\|kalokagathie]] českou tělocvičnou soustavu, kterou vydal v roce 1873 v díle „Základové tělocviku”. Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Naopak [[Julius Grégr]] a další [[Národní strana svobodomyslná\|mladočeši]] se Sokol snažili získat do služeb české nacionální emancipace. I když vznik Sokola nebyl nasměřován proti německému živlu, českému nacionalismu a konfrontacím s německými turnery se zejména po roce 1918 nevyhnul. Od konce 90. let 19. století pohlížel Sokol s despektem i na [[Katolická církev\|katolickou církev]]. Tradici [[Všesokolský slet\|sokolských sletů]] odstartovala v roce 1882 první jubilejní slavnost na [[Střelecký ostrov\|Střeleckém ostrově]]. Svět tělovýchovy Sokol obohatil výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí každého českého a moravského města nebo větší obce. Sokolský duch vládl za první světové války i v [[Československé legie\|Československých legiích]]. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často nazýván národním vojskem. Starosta [[Josef Scheiner\|Josef Eugen Scheiner]] a náčelník [[Jindřich Vaníček]] stáli při zrodu nové [[Československá armáda\|Československé armády]]. Díky českým emigrantům a sokolské misi se sokolské hnutí rozšířilo do zemí [[Západní Evropa\|západní Evropy]], [[Spojené státy americké\|USA]] a ostatních slovanských zemí. Spolek byl rozpuštěn poprvé v roce 1941 [[Reinhard Heydrich\|Reinhardem Heydrichem]] a podruhé v roce 1956 [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa\|ÚV KSČ]]. K znovuzaložení „České obce sokolské” mohlo dojít až v roce 1990 po [[Sametová revoluce\|pádu komunismu]]. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace [[Světový svaz sokolstva]]. Řádek 120: === Sokolský kroj === Sokolskou brannost prezentoval i všudepřítomný kroj: rudá [[Giuseppe Garibaldi\|garibaldovská]] košile, [[Dějiny Černé Hory\|černohorská]] ~~čepka~~čapka bojovníků za svobodu a nebo kajda, která připomínala kožený kabátec [[Lisovčíci\|polských kozáků]]. Původní návrhy Josefa Mánese nahradily úpravy [[František Ženíšek\|Františka Ženíška]] a [[František Kožíšek\|Františka Kožíška]].<ref>HOŘEJŠÍ Jan: O zdraví národa. Praha: Mladá fronta, 1948. s. 5.</ref> {{Citace\|Části kroje sokolského jsou:

Sokol (spolek): Porovnání verzí