Kyselina isomáselná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odrážka u {{Commons(cat)}} |
→top: napřímení odkazů |
||
Řádek 28:
| H-věty = {{H|312}} {{H|302}}
}}
'''Kyselina isomáselná''' (též '''izomáselná''' nebo '''2-methylpropionová''', [[systematický název]] ''kyselina 2-methyl[[propan]]ová'') je [[karboxylové kyseliny|karboxylová kyselina]] se [[chemický vzorec|vzorcem]] ([[uhlík|C]][[vodík|H]]<sub>3</sub>)<sub>2</sub>-CH-[[Karboxylové kyseliny|COOH]]. Volná se vyskytuje v [[rohovník]]u (''Ceratonia siliqua'') a v kořeni [[prha|prhy]] (''Arnica dulcis''), jako ethyl[[estery|ester]] pak v [[Kroton počistivý|krotonovém]] [[olej]]i.
Kyselina isomáselná je [[izomerie|izomerem]] [[kyselina máselná|kyseliny ''n''-máselné]]; mají stejný sumární vzorec [[uhlík|C]]<sub>4</sub>[[vodík|H]]<sub>8</sub> [[kyslík|O]]<sub>2</sub>, ale různou strukturu molekuly.
Jedná se o [[kapalina|kapalinu]] nepříjemného zápachu. Má [[teplota varu|teplotu varu]] 155 °C, [[
Kyselinu isomáselnou lze uměle připravovat [[hydrolýza|hydrolýzou]] [[isobutyronitril]]u [[zásady (chemie)|zásadami]], [[redoxní reakce|oxidací]] [[isobutanol]]u [[dichroman draselný|dichromanem draselným]] a [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]<ref>{{Citace periodika| autor=I. Pierre and E. Puchot | titul = New Studies on Valerianic Acid and its Preparation on a Large Scale | periodikum=Ann. de chim. et de phys. | rok=1873 | ročník=28 | strany=366}}</ref> nebo působením [[amalgám sodíku|amalgámu sodíku]] na [[kyselina methakrylová|kyselinu methakrylovou]]. Zahřívá-li se v roztoku s [[kyselina chromová|kyselinou chromovou]] na 140 °C, vzniká [[oxid uhličitý]] a [[aceton]]. Zásaditý [[manganistan draselný]] ji oxiduje na [[kyselina alfa-hydroxyisomáselná|kyselinu α-hydroxyisomáselnou]], (CH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>-C(OH)-COOH. [[Soli]] kyseliny isomáselné mají větší rozpustnost ve vodě než soli [[kyselina máselná|kyseliny máselné]].
| |||