Fjodor III. Alexejevič: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Smrt a nástupci: příčina smrti
wikilink
Řádek 39:
 
== Car ==
Následníkem se stal po smrti svého o sedm let staršího bratra [[Alexej AlexejevičI. Michajlovič|Alexeje]], který zemřel, když bylo Fjodorovi devět let (v roce [[1670]]), na carský trůn usedl v patnácti letech po smrti svého otce Alexeje I. Michajloviče 27. dubna/7. května [[1676]] ([[korunovace]] proběhla 18./28. června téhož roku) a panoval do svého předčasného skonu v roce [[1682]].
 
Jeho krátká vláda byla ve znamení důležitých událostí a reforem. V roce [[1678]] bylo provedeno všeobecné [[sčítání lidu]]; v roce [[1679]] zavedeno uvalení přímých daní jednotlivým uživatelům půdy (které zvýšilo útlak poddaných). Ve vojenských záležitostech podnikl Fjodor několik kroků k modernizaci: v roce [[1682]] bylo zrušeno armádu paralyzující ''mestničestvo'' (systém obsazování vyšších státních funkcí a úřadů podle urozenosti kandidátů nebo funkcí držených jejich předky); tím byl položen konec nebezpečnému zvyku [[Bojar|bojarů]] a dvořanů brát v potaz zásluhy předků při obsazování funkcí a míst. Pro uchování památky předků byly zavedeny ''rodoslovné knihy''. Nového rozmachu doznaly ''pluky inozemnogo stroja'' (vojenské oddíly zformované z cizinců, [[kozáci|kozáků]] aj.). Zrušeny byly některé nejdrastičtější mrzačící tresty, místo nichž bylo v masové míře zavedeno jako trest vyhnanství na Sibiři a nucené práce (''katroga''). Mimoto byly zvětšeny kompetence knížat a vojvodů při současném zmenšení počtů úřadů.